1153

na paměť přivedena byla. — P., pamětní
spis, buď písemné zadání k vyšším místům
aneb spis vůbec uveřejněný, jenž vysvětluje
důležitými úvahami stav nějaké věci, aby
k němu pozornosť vzbudil v kruzích pří-
slušných. Denkschrift, f., Promemoria, n.
S. N.

Proměna, y, f., proměnění. P., každé
přejinačení tvaru, polohy n. stavu. S. N. Der
Wechsel, Tausch, die Verwechslung, Ver-
änderung.., P. rychlá, Br., prudká, dobrá,
klamná. 8m. P. času, měsíce, D., obličeje,
tvářnosti, V., světa, Kom., povětří, Us., ka-
ret, Dch., tlaku vzduchového (pravidelná,
nepravidelná, měsíční, roční). Nz. P. na je-
višti. Dch. P. na slunci. Let. 19. Vzal sebú
deset proměn rúcha (desatero rúch). Bj. P.
hlasu, das Mutiren der Stimme. Dch. P-nám
podrobeno jest všecko; velikou chuť k p-nám
míti. Kom. P-nu udělati, míti; jaké pro-
měny ta monarchie hned od začátku měla ;
p-ny v úřadech činiti; bez p-ny (trvale). V.
P-nu bráti, vzíti, Ha.r. (Vz: p-nu míti. V.).
P-ny činiti. Št. V p-nu přijíti. Dal. To ry-
chlou p-nu vzíti může. Br. P. se stala. Har.
Země během času vzala p-nu; někteří myslí,
že lépe by se řeklo : proměnila se; ale ona
frase jest dobra, užívajíť jí Har., Br. (vz
předcházející věty) a analogií jest hojnosť.
Samozvaná ta jména p. místa míti nemůže;
Byla za posledních let u pohanů veliká p.
v náhledech o křesťanech zaběhla; Evangelia
v ryzé čirosti a přesné čistotě bez p-ny pod-
statné nás došla; Bratří a Bezděka nadarmo
o nějaké v tom zaběhlé p-ně mluví; V p-nu
se rád vydati; Tato veliká, podivná a pře-
velmi řídká p. dála se dílem z horlivé řeči
Petrovy; P-ny ve čtení se podjíti; Tím
divem Pán také naznačil a nazračil p-nu tu.
Sš. Mt. 45., O. 186., L. předml., L. 8., Sk.
153., 29., I. 60.; J. 41. (Hý.). O proměně
těla i duše za živa (u Slovanů) vz v Mus.
1863. 9. (Jir.). O p-nách hlásek vz Dloužení,
Krácení, Obměkčování, Odsouvání Předsou-
vání, Přesmykování, Přestrojování, Rozlišo-
váni, Seslabování, Sesouvání, Směšování,
Směžďování, Spodoba, Stupňování, Úžení,
Vsouvání, Vysouvání, Zasouvání, Ztenčování.
(Bž. 15.). P-ny fonetické (týkající se zvuku
Hlásek), dynamické (týkající se významu hlá-
sek). Bž. 15., 16. Cf. Gb. Hl. 46. a násl. —
P., potvora, das Ungeheuer, die Missgestalt.
St. skl. 4. 399.

Promenada, y, f., z fr., procházka, der
Spazier-, Lustgang, die Promenade. — P.,
místo (sad, stromořadí), kam se na procházku
chodí. S. N.

Proměňávati (zastr.)=proměňovati. Výb.
I. 1078. Vz Proměniti.

Proměňavý, versicolor, farbenwechselnd.
Mš.

Proměnec, lépe: proměněnec, nce, m.,
podvržené dítě, Wechselkind, n. Bern.

Proměnění, n., die Veränderung. P. ži-
vota, Us., mysli. D. — P. Páně, die Ver-
klärung Christi (am 6.7.) Vz Gl. 277.

Proměněnosť, i, f., Veränderung. Ros.

Proměník, a, m., nummicularius. Veleš.

Proměnitel, e. m., der Veränderer. Us.
Jg.

Proměnitelka, y, proměnitelkyně, ě,
f., die Veränderin. Us. Jg.

Proměnitelnosť, i, f., die Veränderlich-
keit, Wandelbarkeit. V. Ukázav všeho ne-
stálost a p. Br. P. povětrnosti. Sych.

Proměnitelný, veränderlich, wandelbar.
V. P. čas, Aprilwetter, n. D.

Proměniti, il, ěn, ění; proměnívati, pro-
měňovati, na Slov. také : proměňati, promě-
ňávati = zjinačiti, verändern, umwandeln,
verwandeln; něco za něco dáti, vzíti, wech-
seln, verwechseln, vertauschen, eintauschen.
V., Jg. — co: jméno, Flav., úmysl, předse-
vzetí, dům, obydlí, místo, sídlo, byt, V..
šaty, D., svůj stav (oženiti se), Us., hlas.
Kom. Slunce proměňuje časy, dny a roz-
ličné jich hody (dies festos). BO. Ten list,
ježto svým dětem proměnila; Proměnil póhon
a jinak žaloval, než v póhonu stojí. Půh.
II. 221., 386. Apoštol vazbu proměňuje. Sš.
I. 75. P. peníze, šesták, na mor. Zlínsku:
rozdrobiti. Brt. — co v co. Důstojnost
kněžství v království proměnil. Flav. P. víno
v ocet, D., se v hovado. Jel. Noc sě pro-
měníše v jutro šero. Rkk. 52. P. mnoho-
úhelník v trojúhelník, zlaté v krejcary. Nz.
Až se v ráj promění chudý chotár ten. Hdk.
C. 42. Udatstvo se v strach promění. Jir.
Anth. I. 46. Všecko se mi teď v žalost' pro-
mění. Er. P. 212. Ne všichni se proměníme
z biedy v blahoslavenství. Hus. I. 34. Když
kněz Bořivoj tak stav svój smění, svět po-
tupiv, v svatosť sě promění. Dal 40. (23. 26.).
Jak tam vodu ve víno, tak tu hříšné člo-
věčenstvo v bezhříšné a neblažené v blažené
p-nil; Avšak nesmíme domnívati se, že na-
sycenost a uspokojenosť ta by druhdy se
proměnila ve přesycení; Nauka Páně v krev
se mu takořka p-la; My proměněni býváme
od světlosti ve světlost. Sš. J. 41., 68., I. 2.,
26. (Hý.). P-nil se v jiné rúcho (oblekl se
v jiné roucho). Bj. —co kde. V Kaně pro-
měňuje (Pán) vodu ve víno. Sš. J. 37. —
co kdy. Při tomto od Davida ku prorokům
přechodu světec proměňuje způsob obrany
svojí. Sš. Sk. 88. — se nač. Čas na zlé se
p-nil. Alx. Vodu na víno. Us. Duch sv. Šavla
v okamžiku na Pavla p-nil; Že bez mála
v nejbližším příští (kdy) nástinové staro-
zákonní na záři světla novozákonného se pro-
mění. Sš. Sk. 18., 34. — co se jak. A tak
povahu jeho z kořene p. Sš. I. 2. V div sě
dievčie srdce proměniechu. Dal. 18. (10. 5.).

— co čím :nějakým nástrojem, přilitím ně-
čeho atd. Čím vdova svój stav vdoví pro-
mění ? Najprve když se za jiného vdá muže.
O. z D. — se kde P. se před někým. St.
N. 74. — co za co. Časný za věčný život
p., Háj., žalost za radost. Us. Za býl ko-
přivu proměnichu. Dal. 122. P. učení za po-
třebu tělesnú. Hus. I. 395. — se, co s kým,
s čím. Br. Nadvládu s pánovitostí p. Bdl. —
se v čem. P. se v obličeji. D. Proměnovati
musí v cvičení tomto (cvičení toto). Kom.
Mohú se děti ve mraviech proměniti. Dal. 120.

— se. Potom dotčená knížata se p-la (wech-
selten ab) a jiných šest knížat neslo nebesa.
Káz. 1594. — co k čemu. To přirození
našeho těla ani k horku, ani k studenu atd.
neproměňuje. Byl. — se čím v co. Avšak