Předchozí (1152)  Strana:1153  Další (1154) |
|
|||
1153
|
|||
|
|||
na paměť přivedena byla. — P., pamětní
spis, buď písemné zadání k vyšším místům aneb spis vůbec uveřejněný, jenž vysvětluje důležitými úvahami stav nějaké věci, aby k němu pozornosť vzbudil v kruzích pří- slušných. Denkschrift, f., Promemoria, n. S. N. Proměna, y, f., proměnění. P., každé
přejinačení tvaru, polohy n. stavu. S. N. Der Wechsel, Tausch, die Verwechslung, Ver- änderung.., P. rychlá, Br., prudká, dobrá, klamná. 8m. P. času, měsíce, D., obličeje, tvářnosti, V., světa, Kom., povětří, Us., ka- ret, Dch., tlaku vzduchového (pravidelná, nepravidelná, měsíční, roční). Nz. P. na je- višti. Dch. P. na slunci. Let. 19. Vzal sebú deset proměn rúcha (desatero rúch). Bj. P. hlasu, das Mutiren der Stimme. Dch. P-nám podrobeno jest všecko; velikou chuť k p-nám míti. Kom. P-nu udělati, míti; jaké pro- měny ta monarchie hned od začátku měla ; p-ny v úřadech činiti; bez p-ny (trvale). V. P-nu bráti, vzíti, Ha.r. (Vz: p-nu míti. V.). P-ny činiti. Št. V p-nu přijíti. Dal. To ry- chlou p-nu vzíti může. Br. P. se stala. Har. Země během času vzala p-nu; někteří myslí, že lépe by se řeklo : proměnila se; ale ona frase jest dobra, užívajíť jí Har., Br. (vz předcházející věty) a analogií jest hojnosť. Samozvaná ta jména p. místa míti nemůže; Byla za posledních let u pohanů veliká p. v náhledech o křesťanech zaběhla; Evangelia v ryzé čirosti a přesné čistotě bez p-ny pod- statné nás došla; Bratří a Bezděka nadarmo o nějaké v tom zaběhlé p-ně mluví; V p-nu se rád vydati; Tato veliká, podivná a pře- velmi řídká p. dála se dílem z horlivé řeči Petrovy; P-ny ve čtení se podjíti; Tím divem Pán také naznačil a nazračil p-nu tu. Sš. Mt. 45., O. 186., L. předml., L. 8., Sk. 153., 29., I. 60.; J. 41. (Hý.). O proměně těla i duše za živa (u Slovanů) vz v Mus. 1863. 9. (Jir.). O p-nách hlásek vz Dloužení, Krácení, Obměkčování, Odsouvání Předsou- vání, Přesmykování, Přestrojování, Rozlišo- váni, Seslabování, Sesouvání, Směšování, Směžďování, Spodoba, Stupňování, Úžení, Vsouvání, Vysouvání, Zasouvání, Ztenčování. (Bž. 15.). P-ny fonetické (týkající se zvuku Hlásek), dynamické (týkající se významu hlá- sek). Bž. 15., 16. Cf. Gb. Hl. 46. a násl. — P., potvora, das Ungeheuer, die Missgestalt. St. skl. 4. 399. Promenada, y, f., z fr., procházka, der
Spazier-, Lustgang, die Promenade. — P., místo (sad, stromořadí), kam se na procházku chodí. S. N. Proměňávati (zastr.)=proměňovati. Výb.
I. 1078. Vz Proměniti. Proměňavý, versicolor, farbenwechselnd.
Mš. Proměnec, lépe: proměněnec, nce, m.,
podvržené dítě, Wechselkind, n. Bern. Proměnění, n., die Veränderung. P. ži-
vota, Us., mysli. D. — P. Páně, die Ver- klärung Christi (am 6.7.) Vz Gl. 277. Proměněnosť, i, f., Veränderung. Ros.
Proměník, a, m., nummicularius. Veleš.
Proměnitel, e. m., der Veränderer. Us.
Jg. |
Proměnitelka, y, proměnitelkyně, ě,
f., die Veränderin. Us. Jg. Proměnitelnosť, i, f., die Veränderlich-
keit, Wandelbarkeit. V. Ukázav všeho ne- stálost a p. Br. P. povětrnosti. Sych. Proměnitelný, veränderlich, wandelbar.
V. P. čas, Aprilwetter, n. D. Proměniti, il, ěn, ění; proměnívati, pro-
měňovati, na Slov. také : proměňati, promě- ňávati = zjinačiti, verändern, umwandeln, verwandeln; něco za něco dáti, vzíti, wech- seln, verwechseln, vertauschen, eintauschen. V., Jg. — co: jméno, Flav., úmysl, předse- vzetí, dům, obydlí, místo, sídlo, byt, V.. šaty, D., svůj stav (oženiti se), Us., hlas. Kom. Slunce proměňuje časy, dny a roz- ličné jich hody (dies festos). BO. Ten list, ježto svým dětem proměnila; Proměnil póhon a jinak žaloval, než v póhonu stojí. Půh. II. 221., 386. Apoštol vazbu proměňuje. Sš. I. 75. P. peníze, šesták, na mor. Zlínsku: rozdrobiti. Brt. — co v co. Důstojnost kněžství v království proměnil. Flav. P. víno v ocet, D., se v hovado. Jel. Noc sě pro- měníše v jutro šero. Rkk. 52. P. mnoho- úhelník v trojúhelník, zlaté v krejcary. Nz. Až se v ráj promění chudý chotár ten. Hdk. C. 42. Udatstvo se v strach promění. Jir. Anth. I. 46. Všecko se mi teď v žalost' pro- mění. Er. P. 212. Ne všichni se proměníme z biedy v blahoslavenství. Hus. I. 34. Když kněz Bořivoj tak stav svój smění, svět po- tupiv, v svatosť sě promění. Dal 40. (23. 26.). Jak tam vodu ve víno, tak tu hříšné člo- věčenstvo v bezhříšné a neblažené v blažené p-nil; Avšak nesmíme domnívati se, že na- sycenost a uspokojenosť ta by druhdy se proměnila ve přesycení; Nauka Páně v krev se mu takořka p-la; My proměněni býváme od světlosti ve světlost. Sš. J. 41., 68., I. 2., 26. (Hý.). P-nil se v jiné rúcho (oblekl se v jiné roucho). Bj. —co kde. V Kaně pro- měňuje (Pán) vodu ve víno. Sš. J. 37. — co kdy. Při tomto od Davida ku prorokům přechodu světec proměňuje způsob obrany svojí. Sš. Sk. 88. — se nač. Čas na zlé se p-nil. Alx. Vodu na víno. Us. Duch sv. Šavla v okamžiku na Pavla p-nil; Že bez mála v nejbližším příští (kdy) nástinové staro- zákonní na záři světla novozákonného se pro- mění. Sš. Sk. 18., 34. — co se jak. A tak povahu jeho z kořene p. Sš. I. 2. V div sě dievčie srdce proměniechu. Dal. 18. (10. 5.). — co čím :nějakým nástrojem, přilitím ně-
čeho atd. Čím vdova svój stav vdoví pro- mění ? Najprve když se za jiného vdá muže. O. z D. — se kde P. se před někým. St. N. 74. — co za co. Časný za věčný život p., Háj., žalost za radost. Us. Za býl ko- přivu proměnichu. Dal. 122. P. učení za po- třebu tělesnú. Hus. I. 395. — se, co s kým, s čím. Br. Nadvládu s pánovitostí p. Bdl. — se v čem. P. se v obličeji. D. Proměnovati musí v cvičení tomto (cvičení toto). Kom. Mohú se děti ve mraviech proměniti. Dal. 120. — se. Potom dotčená knížata se p-la (wech-
selten ab) a jiných šest knížat neslo nebesa. Káz. 1594. — co k čemu. To přirození našeho těla ani k horku, ani k studenu atd. neproměňuje. Byl. — se čím v co. Avšak |
||
|
|||
Předchozí (1152)  Strana:1153  Další (1154) |