1154

tato neskromná a bezpřemná úcta proměnila
se záhy vlivem podešlých židů ve snahu
Pavla usmrtiti. Sš. Sk. 171.

Proměnitý, na Sov. proměnistý = pro
menný, bunt. P. kvítí. Gníd.

Proměnivý, k proměňování sloužící, Ver-
änderungs-. P. mořidlo, Modifikationsbeitze,
f. Techn. III. 349.

Proměnlivost, i, f.. lépe: proměnnost.
Jg.

Proměnlivý = proměnný. Cf. Proměn-
livost'.

Proměnně, abwechselnd. Kom. A tak
p., et sic vicissim. Jel.

Proměnnosť, i, f., die Abwechselung,
Veränderung. V. P. a rozličnosť věcí. Kom.
P. barvy. Kvač. P. v barvách; p. času. Jel.
Proměnnosti hledá mnohý v mladosti. Puch.
Bůh jest věčný bez p-sti. Žal. Jeho povin-
nosť jest zapsati svědomí v těch a takových
slovech, jakž svědek mluví, beze vší p-sti
slov. Bdž. 68.

Proměnný, rozličný, veränderlich, ab-
wechselnd, mannigfaltig. Br. V. P. kůň (straka),
V., znak (náhodný), Marek, větrové, Jel.,
barva. Kom. Za podnoží proměnnou má lunu.
Sš. Bs. 192. Dielem p-ným a mistrovným,
prošívaným. BO. — od čeho. A tak jest
jedna věc od druhé dobře p-ná. Lum. 1857.
1046.

Proměňování, n., die Veränderung, der
Wechsel. Jg.

Proměňovatel, e, m., v math., měnitel,
der Verwandlet-.

Proměňovati, vz Proměniti.

Proměňujičnosť, i, f., transrautatio. Ros.,
Ssav. Dle Jg. špatné slovo.

Proměra, y, f., schodek na obilí, když
se měří, das Einmass. D.

Proměrek, rku, m. = proměra. Puch.

Proměřiti, il, en, ení; proměřívati, pro-
měřovati = měře ztratiti, durchs Messen
verlieren, einmessen. — na čem. Rk. — se
v něčem, při něčem. Nz.

Promessa, y, f., z fr., přípověď, zvl. o za-
placení v určité lhůtě, die Versprechung,
Zusage, Promesse. — P., listina učiněná
o prodeji losu na jeden tah, die Promesse.
Vz S. N.

Promésti, metu, tl, ten, ení; prométati,
prometati, prometávati, promítávati, durch-
werfen. — co čím: komín chvoštistěm,
štětkou, durchfegen, durchkehren. — P., pro-
pásti (opominutím něčeho něco ztratiti).
U Olom. Sd. — co, koho. — se, sich durch-
reiben. Kosa se p-tla. Us. Marek.

Promeškání, n., die Versäumniss. D.

Promeškaný; -án, a, o, versäumt. Us.

Promeškati, promeškávati, versäumen. —
co: čas, oběd, příležitost Us. — co čím:
spáním, hrou.

Proměšovaný; -án, a, o, gemischt, —
čím. Ocas zlatým peřím p. Ler.

Proměšovati, vz Promísiti.

Prometati, vz Promésti.

Prometený; -en, a, o, ausgekehrt. Nemá
peněz na p-nou (nazbyt). Šml.

Promethe-us, a, m., syn Iapetův a Kli -
menin, titan. Vz S. N. — Prometheovec =
Deukalion.

Promezkovati se = prolopotiti se. Šm.

Promhouřiti, il, en, ení = otevříti (oči),
öffnen (die) Augen. Nemohl ani oči p. Us.
Dch.

Promihnouti, hnul a hl, utí; promíhati,
prominovati, durch-, vorbeiflimmern, flim-
mernd verschwinden. — se kde. Za tou
rouškou šeré podoby se prominují. Mus.

Promíchání, n., die Mischung, Umrüh-
rnng.

Promíchaný; -án, a, o, gemischt, um-
gerührt.

Promíchati, vz Promísiti.

Promíjející = prohlídavý, nachsichtig. D.

Promíjenec, nce, m., žadatel prominutí,
der Dispensand. MP. 15.

Promíjení, n.. die Nachsicht, P. hříchů.
Sš. I. 48.

Promíjenlivosť, i, f., die Nachsicht. Us.

Promíjenlivý, nachsichtig. Us.

Promíjeti, vz Prominouti.

Promijitel, e, m., der Dispensator. MP.
15.

Promijitelný, co se prominouti může,
verzeihlich. Us.

Prominouti, nul, ut, utí; promíjeti, el,
en, ení = mimo pustiti, vorbei-, durch-
lassen ; dovoliti, povoliti, gestatten, zulassen,
hingehen lassen. V., Jg. — co: příležitost'
(mimo pustiti), D., vinu, pokutu. V. Král
obecné křivdy rád promíjí a odpouští. V. —
koho = dáti mu projíti. Tn. 87. — co komu,
V.,Sych.,D., zkoušku. J.tr. — co jak: něco
bez káry (pokárání), D.; bez trestu se mu to
nepromine. D. Tak ukrutného skutku nesluší
bez pomsty promíjeti. V. Bez skutečného tre-
stání nepromíjeti. V. — P., propadnouti,
durchfallen. Klda. — P., projíti, durch-,
vorbeigehen, verfliessen. Jg.

Prominutelnosť, i, f., odpustitelnosť, die
Vergeblichkeit. Kom.

Prominutelný, odpustitelný, verzeihlich,
vergeblich. 2. Apol. 371.

Prominutí, n, promíjení = odpuštění,
der Erlass, die Verzeihung, Erlassung, Nach-
sicht, Begnadigung. V. P. let. Vz S. N.
P. trestu, ohlášek (Dispens, f.), nezletilosti,
platu, pokuty, J. tr., slibu. MP. 113. Vz
Slib. — P., projití. P. času, Verfluss, m.,
Verfliessung, f., Verlauf, m. D.

Prominutý, -ut, a, o, erlassen, nachge-

sehen, verziehen. P. trest, prísaha.

Promírati, promříti, promřeti, mru, mrel,

ení, hie und da sterben. Lidé venku hodně

promírají. Us. — nač: na bolesti morní. Lk.

— kde. Počali na bolesti morní místem

okolo Krumlova p. Břez. 46. Vz Přímoří.

Promírka, y, f., promírání, das Sterben

(der Leute an einzelnen Orten). Jg.

Promísiti, il, šen, ení; promíchati; pro-

míšeti, el, en, ení; proměšovati, vermischen,

durchrühren, durchmengen. Jg. — co : barvy,

mouku, D., obilí, těsto. Us. — co čím. Jedno

druhým p. V. Víno vodami, Troj., štěstí světa

hořkostmi p. Pešín. Úředníky p. (mit Beamten

abwechseln). J. tr. A nemá starosta, kdež

trój póhon jest, jednicm komorníkem vždy

poháněti, než vždycky jiným a jiným pro-

mešuje komorníky. Vš. 121. — co s čím:

víno s vodou. Cern. Mouku s droždím. Šm. —