1156

Ochotně k nim p-vil. BO. Tichou řečí pro-
mlouvá k němu sladká slova. Er. P. 131.
Promlouvati ku právu. Bdž. 134. Muži
bratří, nechať směle promluvím k vám
o praotci Davidovi. Sš. Sk. 22. — kde:
u práva. Bdž. 134. — na někoho přívě-
tivě p. D. Promlouvati na koho = chyby
něčí před jiným vytýkati, tadeln. Us. u
Olom. Sd. — s někým (o něco, o ně-
čem), disputiren, sprechen, unterreden. V.
O náboženství. V. Promluvte s ním! P-te
s ním o tom. Us. Dch. Snad by tuto bylo
o třetí věci p. Výb. I. 663. (Št.) S králem,
se stranou některou p. V. Když pan písař
nejvyšší s panem z Vrbna o tu věc pro-
mlouval. Žer. f. 17. Ani jednoho slova
s ním nepromluvil. BN. Promlouvaje s ním
o věcech svých. Břez. 194. Chtěl pak Pavel
s troadskými křesťany na cestě té o zá-
ležitostech církve jejich ještě místněji pro-
mluviti. Sš. Sk. 234. — o čem jak. Kdožby
mohl ve způsobu jiném leda s velkou jenom
bolesti promlouvati o tom neštěstí, v němžto
dávno Slované my plynem. Sš. Bs. 168. —
adv.: vlídně, přívětivě, Us., nesmyslně, Tkad.,
moudře. Koc.

Promnouti, promínati, durchknüllen.
Jg. — komu co: sobě oči.

Promoce, e, f., z lat., slavné povýšení
někoho k hodnostem akademickým, zvl. k dů-
stojnosti doktorské, die Promotion. S. N.

Promočiti, il, en, ení; promáčeti, pro-
močovati, durchnässen , ausweichen (im
Wasser). — co. Déšť ani prachu nep-čil.
Har. — co kde: kůže v bábě (in After-
lauge). Us.

Promodliti se, vymodliti se, bis zu Ende
beten, durchbeten. — co. Šm.

Promodralý, bläulich. Us. Sd., Um. les.

Promodrati, promodrovati, promodrá-
vati, bläulich werden, ins Blaue spielen. —
abs. Rty promodrávaly. Šml. — (se) kde.
Za Prahú se promodrujú vrsi (vrchy). Rkk.
31. Místem mezi mraky nebe promodrává.
Us. P. na celém těle. Lk.

Promoklý, tropfnass. — jak: do nitky,
Šm., do kostí. Dch.

Promoknouti, knul a kl, utí; promo-

kati, promokávati = naskrze zmoknouti,
durchnässt werden, durchregnen. — abs.
Veskrz a naskrz jsme promokli. Us. Stře-
více promokají. Toms. Promokl veskrz,
také = opil se. Sych. — čím. Neustálým
deštěm vše promoklo. Us. — jak: do
nitky p. Šm. P. od hlavy až do paty. Ml.
P. až na kůži. Us.

Promoknutý, šp.m.: promoklý. Vz Myš.

Promokřeti, el, ení = promokvati.

Promokřiti, il, en, ení, durchnässen. —
co čím. Šm.

Promokvati, promokvávati, von der Nässe
durchdrungen werden. Us.

Promokvavý, leicht durchnässbar. Ne-
promokvavý, wasserdicht. Techn.

Promořiti, il, en, ení, promářeťi, el, en,
ení = prohladoviti, durch Hunger quälen.
Us. Jg. — P., proleptati, durchheizen. Šm.

Promotati, promotávati, durchhaspeln. —
co kudy, skrze co. Us.

Promojutviti, moutví promíchati, durch-
querten. Šm. — co. Šm.

Promovati koho = na doktorství po-
výšiti, promoviren. Vz Promoce. Rk. Šp.:
promovirovati.

Promozoliti se = prolopotiti se. Šm.

Promoženství, n., zámožnosť, Wohl-
habenheit, f. U Opavy. Klš.

Promrákati = prosvítati, probřeskovati,
durchdämmern. Šm.

Promraziti, il, žen,ení; promražovati =
mrazem proniknouti, durchfrieren lassen. Us.

Jg.

Promrhání, promrhávání, n., die Ver-
geudung, Verschweigung, Durchbringung. D.

Promrhaný; -án, a, o, vergeudet, ver-
prasst, durchgebracht. P. statek. Us.

Promrhati, promrhávati = promarniti,
verschwelgen, vergeuden, verprassen, durch-
bringen. Jg. — co: své jmění, D., statek,
V., česť. Sych. Co nashromáždil Stýskal,
to promrhal Výskal. Prov. — co čím. Sta-
tek žrádlem, pitím, hrou p., V., čas klábo-
sením. D. — co na něčem, v něčem.
J. tr.

Promrskati, promrsknouti, knul a kl,
ut, utí, durchpeitschen; promrhati, vergeu-
den. — co: své peníze, své jmění. Us.
Sml. — co kudy. Dobytek skrze n. přes
vodu p. Šm.

Promrštiti, il, štěn, ění = prohnati,
proklati, probodnouti, durchstossen, durch-
spiessen. — co, koho čím: mečem, Ben.,
kopím p., oštípem. Háj. — P., promíchati,
vermischen. — co čím: mastnou půdu sa-
nytrem p. Kouble.

Promručeti, el, ení, durchmurren. L.

Promrviti, il; en, ení, promrvovati =
prohnojiti, durchdüngen. Šm. — co čím.

Promrzačiti se, promrzákovati se, pro-
nuzovati se, sich wie ein Krüppel mit vieler
Mühe durchhelfen. Šm.

Promrzalý = promrzelý.

Promrzati, promrzávati; promrznouti,
znul a zl, utí; promrzovati = mrazem pro-
niknutu býti, durchfrieren. — čím jak.
Řeky (velikou zimou) až do dna promrzly. V.

Promrzelosť, i, f. = mrzutosť, der Hass,
die Verdriesslichkeit, Ungelegenheit. Bern.

Promrzelý, promrzalý = mrzutý, omr-
zelý, überdrüssig, verhasst, ärgerlich, widrig,
ekelhaft, beschwerlich, lästig. Jg., Kom.,
Troj.

Promrzeti, el, en,ení; promrzívati = omr-
zeti, verdriessen. — koho. Promrzelo se to.
Bern. — čím: dlouhým výkladem. Div. z och.
— se nad čím. Us. — se = zkurviti se, zu
Falle kommen. Na Slov.

Promrzlina, y, f., promrzlé místo, ein
Frostfleck. L.

Promrzlý, durchgefroren. D.
Promrznouti, vz Promrzati.
Promudrovati, durchs Klügeln verlieren.
Us. Jg. — co.

Promulgace, e, f., z lat., veřejné ohlá-
šení, oznámení, öffentliche Bekanntmachung,
Promulgation, f. Rk.

Promulgovati, z lat., veřejně oznámiti,
ohlásiti, bekannt machen, promulgiren. — co.
zákon. Us. Hý.