1157

Promumlati, probručeti, probublati,
durchbrummen. Šm. — co: celý den.

Promydliti, il, en, ení, durchseifen. —
co: prádlo. Us.

Promyk, u, m., problesk, projev, zjevení-
se jen na okamžik, eine momentane Einge-
bung, Offenbarung. Leč prorok přičiňuje,
božským osvětlen p-kern, spolu způsob, ja-
kým se naroditi má. Sš. Mt. 31. Nějakým
předchodným p-kem udělen Janovi smysl
a rozum. Sš. L. 20. Prokmit onen jen p-kem
dochvilným byl. Sš. L, 29. Neustavné vzdy-
chání jednak s p-kem potěchy sloučené.
Sš. Hc. 82. Cf. Promknouti, Promykati,
Prokmit. (Hý.). — P., vz Přesmyk.

Promyka, y, f., herpestes, šelma kuno-
vitá. Krok. P. aegyptská, herpestes ichneu-
mon. Vz Frč. 391.

Promykati, vz Promknouti.

Promysl, průmysl, u, m., Vz Průmysl.

Promysliti, il, šen, ení; promýšleti, el,
en. ení, promyšlovati, durchdenken. — co
jak: důkladně, s velikou obezřelostí. —
P., myšlením hřešiti, sich durch Gedanken
versündigen. Proch.

Promyslnictví, n., der Industrialismus,
das Gewerbswesen. Šm.

Promyslník, vz Průmyslník.

Promyslnosť, i, f. = dobromyslnosť. Šf.
II. 19. — P.,die Gewerbsthätigkeir, Ge-
werbsamkeit. Šm.

Promyslný, plný promyslu, der etwas
durchdenkt, kunstfleissig, gewerblich. P.
hospodář, industriös. Jg.

Promyslovna, y, f., die Gewerbhalle. Šm.

Promyslový, vz Průmyslový.

Promýšleti, vz Promysliti. _v

Promýšlivý, durchdenkend. Šm.

Promytelný, durchwaschbar.

Promyti, myji, myj, yl, yt, ytí, promý-
váti, durch-, auswaschen. — co: čas (mytím
ztratiti). D. — co komu čím. Tím mu ránu
promývej. V.

Promýtiti, il, cen, ení, durchlichten —
co: les. Us. Šm.

Promyvací, zum Durchwaschen dienlich.

Promyvač, e, m., der Wäscher. P. trusu,
der Gekrätzwäscher. Šm.

Promývalka, y, f , die Herdstube (zum
Waschen des Erzes). Sm.

Promývaň, i, f., v horn., Flösse (ein Kasten
zum Waschen des Erzes). Šm.

Promývanina, y, í., něco promývaného,
etwas Durchgewaschenes. Techn. III. 32.

Promývka, y, f., das Durchwaschen. Rk.

Pron, vz Prono.

Proň = pro něj, für ihn, seinetwegen.
U Opav. průň. Klš. Vz On. Toho tvaru
v již. Čech. není. Kts. Hned prou poběhnu.
Sych. Že jsem proň škody vzal. Půli. II.
253, 304. — Proňho, šp. pro něho. — Proňž
— pro nějž. Dal.

Pronadívati, füllen. — co čím.

Pronadiviti se, il, ení — dosti nadiviti
se. Nemohl se pronadivit. Na Mor. Brt.

Pronajati, vz Pronajmouti.

Pronajatý; -at, a, o, verpachtet, ver-
miethet. P. statek, das Pachtgut. D. -- jak.
Dílo úkolem p-té, Pauschgeding, n. J. tr.

Pronájem, jmu, m., pronajetí, die Ver-

pachtung, Vermiethung, Arende. der Pacht.
V. Návěští o p. D. P. slove osoby n. jiné
věci za mzdu k jistému užitku propůjčené
užívání. Pr. měst. Ten pivovár, statek jest
na p. Dch. Jestiť i jiné plémě dobýváni:
pronajetí a najeti. CJB. 369. — P., co p.
nese, der Pachtzins. Roční p. co obnáší, vše
jedním dnem prohýřili. Sych.

Pronájemce, e, m., der Vermiether, Lo-
kator. J. tr. Vz Pronájemník.

Pronájemné, ého, n., der Pachtzins. Šm.

Pronájemnice, e, f., die Verpachterin,
Vermietherin.

Pronájemnictví, n.=pronájem. Bern.

Pronájemník, a, m., kdo pronajímá osobu
n. věc za mzdu k jistému užívání, proná-
jemce, projednatel, projednavač, der Ver-
dinger, Verpachter, Vermiether, Pachtherr.
Pr. měst. Vz Pronajmouti. Opak nájemník.
der Miether.

Pronájemný, Pacht-. P. statek, das Pacht-,
Gedinggut. D.

Pronajetí, n., pronajmutí, n., die Ver-
pachtung, Vermiethung, Arende. P. úkolem,
die Verdingung. D. Vz Pronájem.

Pronajimač, e, pronajimatel, e, m.,
kdo pronajímá, der Verpachter, Vermiether,
Verdinger. Pakliby pronajimač byl, péči míti
bude, aby nájemníku svému držal a zacho-
val všecky věci. CJB. 371.

Pronajimačka, pronajimatelka, y, pro-
najimatelkyně, ě, f., die Verpachterin. Ros.

Pronajmouti (cf. Jmouti, Pnouti),ul, ut,
utí; pronajíti, pronajati, al, at, jetí (na Slov.
jatí); pronajímati, pronajímávati = ze mzdy
půjčiti, projednati, vermiethen, verpachten,
ausmiethen, verdingen, verarendiren, in Pacht
geben. V. -- abs. Byl mocen svého drženi
prodati i pronajíti. Půh. I. 194. — co. Dům
hospodář pronajímá, podruh najímá, oboji
za mzdu, onen aby vzal, tento aby dal. Ros.
P. důchod obecný, V., dílo. D. (Pozn. Šp.
někdy užívají pronajati m.: najati ve smyslu
něm. pachten ; pronajati znamená verpachten,
in Pacht geben.). — co komu. Vinici svou
pronajme jiným vinařům. Br. — se komu
jak do čeho. P. se zlým i dobrým stejnou
ochotností do služby. Obr. čas. duch. — co
jak: veřejnou dražbou. Bs. —co komu na
kterou dobu. Pronajal mu dvuor i s lidmi
za tři léta. Půh. II. 219., 469.

Pronajmutí, vz Pronajetí, Pronájem.

Pronaložení, n., die Verwendung, der
Aufwand. To je ukrutně drahé, to přijde
s p-ním. U Dobrušky. Vk.

Pronaložiti, il, en, ení, verwenden. Ros.
— co nač. Konečná příčina jest, aby ten,
kdož při obdržel a za vítěz zůstal, měl to,
co jest na soud p-žil, zase sobě vynahra-
ženo. Bdž. 43.

Pronářek, řku, m., Wehklagen, n. To
bylo nějakého p-řku! Us. Msk.

Pronárod, zastr. pranárod, n, m., das
Geschlecht, besond. Nachgeschlecht. Reš.
Od národu do p-du. Br. Po všecka léta na-
rodův i p-dův. Br. — P., národ, lid, die
Nation, Völkerschaft, das Volk. Vešken p.
ze země vyhnal. Leg. A. 26. — P. (s pří-
hanou), ku pr. p. kozí, die Race. — P., na-
dávka. To je zatracený p.! das Barbarenvolk.