Předchozí (1156)  Strana:1157  Další (1158) |
|
|||
1157
|
|||
|
|||
Promumlati, probručeti, probublati,
durchbrummen. Šm. — co: celý den. Promydliti, il, en, ení, durchseifen. —
co: prádlo. Us. Promyk, u, m., problesk, projev, zjevení-
se jen na okamžik, eine momentane Einge- bung, Offenbarung. Leč prorok přičiňuje, božským osvětlen p-kern, spolu způsob, ja- kým se naroditi má. Sš. Mt. 31. Nějakým předchodným p-kem udělen Janovi smysl a rozum. Sš. L. 20. Prokmit onen jen p-kem dochvilným byl. Sš. L, 29. Neustavné vzdy- chání jednak s p-kem potěchy sloučené. Sš. Hc. 82. Cf. Promknouti, Promykati, Prokmit. (Hý.). — P., vz Přesmyk. Promyka, y, f., herpestes, šelma kuno-
vitá. Krok. P. aegyptská, herpestes ichneu- mon. Vz Frč. 391. Promykati, vz Promknouti.
Promysl, průmysl, u, m., Vz Průmysl.
Promysliti, il, šen, ení; promýšleti, el,
en. ení, promyšlovati, durchdenken. — co jak: důkladně, s velikou obezřelostí. — P., myšlením hřešiti, sich durch Gedanken versündigen. Proch. Promyslnictví, n., der Industrialismus,
das Gewerbswesen. Šm. Promyslník, vz Průmyslník.
Promyslnosť, i, f. = dobromyslnosť. Šf.
II. 19. — P.,die Gewerbsthätigkeir, Ge- werbsamkeit. Šm. Promyslný, plný promyslu, der etwas
durchdenkt, kunstfleissig, gewerblich. P. hospodář, industriös. Jg. Promyslovna, y, f., die Gewerbhalle. Šm.
Promyslový, vz Průmyslový.
Promýšleti, vz Promysliti. v
Promýšlivý, durchdenkend. Šm.
Promytelný, durchwaschbar.
Promyti, myji, myj, yl, yt, ytí, promý-
váti, durch-, auswaschen. — co: čas (mytím ztratiti). D. — co komu čím. Tím mu ránu promývej. V. Promýtiti, il, cen, ení, durchlichten —
co: les. Us. Šm. Promyvací, zum Durchwaschen dienlich.
Promyvač, e, m., der Wäscher. P. trusu,
der Gekrätzwäscher. Šm. Promývalka, y, f , die Herdstube (zum
Waschen des Erzes). Sm. Promývaň, i, f., v horn., Flösse (ein Kasten
zum Waschen des Erzes). Šm. Promývanina, y, í., něco promývaného,
etwas Durchgewaschenes. Techn. III. 32. Promývka, y, f., das Durchwaschen. Rk.
Pron, vz Prono.
Proň = pro něj, für ihn, seinetwegen.
U Opav. průň. Klš. Vz On. Toho tvaru v již. Čech. není. Kts. Hned prou poběhnu. Sych. Že jsem proň škody vzal. Půli. II. 253, 304. — Proňho, šp. pro něho. — Proňž — pro nějž. Dal. Pronadívati, füllen. — co čím.
Pronadiviti se, il, ení — dosti nadiviti
se. Nemohl se pronadivit. Na Mor. Brt. Pronajati, vz Pronajmouti.
Pronajatý; -at, a, o, verpachtet, ver-
miethet. P. statek, das Pachtgut. D. -- jak. Dílo úkolem p-té, Pauschgeding, n. J. tr. Pronájem, jmu, m., pronajetí, die Ver-
|
pachtung, Vermiethung, Arende. der Pacht.
V. Návěští o p. D. P. slove osoby n. jiné věci za mzdu k jistému užitku propůjčené užívání. Pr. měst. Ten pivovár, statek jest na p. Dch. Jestiť i jiné plémě dobýváni: pronajetí a najeti. CJB. 369. — P., co p. nese, der Pachtzins. Roční p. co obnáší, vše jedním dnem prohýřili. Sych. Pronájemce, e, m., der Vermiether, Lo-
kator. J. tr. Vz Pronájemník. Pronájemné, ého, n., der Pachtzins. Šm.
Pronájemnice, e, f., die Verpachterin,
Vermietherin. Pronájemnictví, n.=pronájem. Bern.
Pronájemník, a, m., kdo pronajímá osobu
n. věc za mzdu k jistému užívání, proná- jemce, projednatel, projednavač, der Ver- dinger, Verpachter, Vermiether, Pachtherr. Pr. měst. Vz Pronajmouti. Opak nájemník. der Miether. Pronájemný, Pacht-. P. statek, das Pacht-,
Gedinggut. D. Pronajetí, n., pronajmutí, n., die Ver-
pachtung, Vermiethung, Arende. P. úkolem, die Verdingung. D. Vz Pronájem. Pronajimač, e, pronajimatel, e, m.,
kdo pronajímá, der Verpachter, Vermiether, Verdinger. Pakliby pronajimač byl, péči míti bude, aby nájemníku svému držal a zacho- val všecky věci. CJB. 371. Pronajimačka, pronajimatelka, y, pro-
najimatelkyně, ě, f., die Verpachterin. Ros. Pronajmouti (cf. Jmouti, Pnouti),ul, ut,
utí; pronajíti, pronajati, al, at, jetí (na Slov. jatí); pronajímati, pronajímávati = ze mzdy půjčiti, projednati, vermiethen, verpachten, ausmiethen, verdingen, verarendiren, in Pacht geben. V. -- abs. Byl mocen svého drženi prodati i pronajíti. Půh. I. 194. — co. Dům hospodář pronajímá, podruh najímá, oboji za mzdu, onen aby vzal, tento aby dal. Ros. P. důchod obecný, V., dílo. D. (Pozn. Šp. někdy užívají pronajati m.: najati ve smyslu něm. pachten ; pronajati znamená verpachten, in Pacht geben.). — co komu. Vinici svou pronajme jiným vinařům. Br. — se komu jak do čeho. P. se zlým i dobrým stejnou ochotností do služby. Obr. čas. duch. — co jak: veřejnou dražbou. Bs. —co komu na kterou dobu. Pronajal mu dvuor i s lidmi za tři léta. Půh. II. 219., 469. Pronajmutí, vz Pronajetí, Pronájem.
Pronaložení, n., die Verwendung, der
Aufwand. To je ukrutně drahé, to přijde s p-ním. U Dobrušky. Vk. Pronaložiti, il, en, ení, verwenden. Ros.
— co nač. Konečná příčina jest, aby ten, kdož při obdržel a za vítěz zůstal, měl to, co jest na soud p-žil, zase sobě vynahra- ženo. Bdž. 43. Pronářek, řku, m., Wehklagen, n. To
bylo nějakého p-řku! Us. Msk. Pronárod, zastr. pranárod, n, m., das
Geschlecht, besond. Nachgeschlecht. Reš. Od národu do p-du. Br. Po všecka léta na- rodův i p-dův. Br. — P., národ, lid, die Nation, Völkerschaft, das Volk. Vešken p. ze země vyhnal. Leg. A. 26. — P. (s pří- hanou), ku pr. p. kozí, die Race. — P., na- dávka. To je zatracený p.! das Barbarenvolk. |
||
|
|||
Předchozí (1156)  Strana:1157  Další (1158) |