Předchozí (1157)  Strana:1158  Další (1159) |
|
|||
1158
|
|||
|
|||
Pronásled, u, pronásledek, dku, m. =
pronásledování, Verfolgung, f. Dch. Pronásledba, y, f. =pronásledování, die
Verfolgung. Snášení p-deb, ulevení od p-deb, trpělivost v p-bách. Sš. II. 272., 273., 274. (Hý.)
Pronásledek, dku, m., die Verfolgung.
Potřebuju já ňáký p-dky (nějakých p-dků). Us. v Kunv. Msk. Pronásledivosť, i, f.. die Verfolgungs-
sucht. Šm. Vz Pronásledovnosť. Pronásledivý, verfolgungsstichtig.
Pronásledovací, Verfolgungs-.
Pronásledovač, e, m. = pronásledovník.
Pronásledování, n., die Verfolgung. P.
skrze Nerona zavedené; Pravá doba p. zjev- ného byla za prvních časů křesťanství; P. křesťanů se strany židů místa nemělo; Cír- kev vítězí, když p. trpí; Nastalo pak onoho dne p. velké proti církvi. Sš. I. 13., J. 250., Sk. 34., 45., 92. (Hý.). Pronásledovaný; -án, a, o, verfolgt. P.
zvěř. Pronasledovatel, e, m., der Verfolger.
A obyvatelé pohané byli vražedlní p-telé křesťanů. Sš. Sk. 102. Pronásledovati, pronásledovávati, ver-
folgen. ■— koho. Šavle, Šavle, proč mne p-ješ? Sš. Sk. 106. Dravec holuba proná- sleduje (sticht). — kam. P. (stíhati) postře- lenou zvěř přes n. za hranice loviště. Šp. — koho kde. Pohroziv mu, že po suchu
n po moři jej bude p. Sš. J. 226. — koho pro co: pro víru. D. — čím: holí, po- mluvou. — s kým: se psem. — Poznam. Strážník pronásledoval zloděje n. myslivec p-val zvěř, lépe: stíhal. Šb. Pronásledovce, e, m. = pronásledovník.
Pronásledovnice, e, pronásledova-
telka, y, pronásledovatelkyně, ě, f., die Verfolgerin. D. Pronásledovnictví, n. = pronásledování,
die Verfolgung. Na Slov. Bern. Pronásledovník, a, m., der Verfolger.
D. Veškeři p-ci a Škůdci církve. Sš. Sk. 51. Pronásledovnosť, i, f., die Verfolgungs-
sucht. Rk. Vz Pronásledivosť. Pronásledovný, kdo pronásleduje, ver-
folgend. Pronášeti, vz Pronésti.
Pronavrtati, durchbohren. Zlob. — co
čím. Prondati = prostrčiti, durchstochen. —
co kudy: skrze díru. Us. — čím: lopatou. — P., promrhati, durchbringen. — co: peníze.
Prondávka, y, f., der Schliessring. Šm.
Proně = sklonně; proně časem, týmž ča-
sem. V tom rčený syn boží tiše zače jedno proně časem milým hlasem. Kat. 1063. Dle Gb. četl Er., vydávaje Kat., toto slovo špatně a jest tedy vymyšleno. Pronedbati, versäumen, verwahrlosen. —
co: příležitosť, mši. Us. Dch. Pro něho, obyč.: pro něj, proň.
Pronésti, nesu, nes, nesa (ouc), sl, sen a
sen, ení; pronositi, il, šen, ení; pronášeti, el, en, ení; pronášívati, pronošovati = skrze něco nésti, durchtragen, durchbringen; vy- jeviti, oznámiti, offenbaren, verrathen, kund machen, äussern, an den Tag legen; zraditi |
(Kat. 571.), verrathen, angeben; říci, vy-
nésti, vysloviti, heraussagen, austragen, vor- tragen, vorbringen, aussprechen; p. se —- pracně nésti, nesením se unaviti, sich müde tragen; na jevo dáti, ohlásiti, zdání své dáti, sich erklären, äussern, zu erkennen geben; pronešenu býti, kund, ruchbar wer- den, herauskommen. — abs. Pronesu (po- váni, odkud tu moc má, Pass. 836. Mlčte, tociž nepronášejte. Bj. — koho, co: zboží kradí p., Plk., p. psaní, Kat. Žer., klevety. Kom. P. přípitek, nějakou připomínku, ně- jaká slova, svůj úmysl. Dch. Má se sama postaviti a svú nemoc p. (anzeigen). Půh. II. 552. Vniternou pak zlosť svou pronesli, ani skřipěli zuby na něho; Slovo abba zvu- kem svojím už jakousi přivinulosť a pěstě- nosť pronáší. Sš. Sk. 90., I. 87. P. koho = prozraditi. Pč. 43., Pass. 585. Řeč pronáší myšlení člověka, V. On to pronesl (prozra- dil). Ros. P. tajemství. Kat. 571. P. svou vůli, tajné věci, V., úsudek, Sych., milosť, ztracení hrdla. Šm. Nemáť, ktož sě zpoviedá, pronésti jiného. St. N. 337. Tvá řeč tať té pronáší, vidíme, že jsi z galilejské vlasti. Pass. 287. Kdyby který konšel radu pro- nesl, ten jmá hrdlo ztratiti. Sob. 21. P. něčí radu, BO., Jel., tajnosť. BO., GR. Ne inhed to pronesla. Št. Pronositi šat, durch Tragen abnützen. Hý. — co komu: radu nepřá- telům p. Jg. Někomu svou žádosť p. Br. Když mužie kam jeti chtiechu, dievky diev- kám pronesiechu. Dal. 11. 23. Napětí ne- přátelské bylo hraběti proneseno (prozra- zeno). Skl. IV. 184. P-sl se hejtmanům. Skl. V. 61. (Příroda) jaké svému králi pronášela chvály. Sš. Bs. 2. P. někomu néčí tajemství. J. tr. — co jak. Aby svůj k Bohu poměr mlčečky pronesl; Slova s důrazem p.; Ježto byl vzácný všemu lidu, tudy mohl bez bázně mínění svoje o křesťanství p.; A shodně s ním totéž pronáší Jeronym; Slova ta s něhou pronesena. Sš. J. 70., Sk. 51., 64., I.13., L. 46. (Hý.). Soudce dle spravedlnosti nález svůj pronese. Sych. Svou uctivosť k někomu slovy a skutky p. Kom. P. něco plačtivými slovy; žalost' řváním p. Br. — co, se kudy. Stůl skrze dvéře p. Us. Něco dveřmi p. Us. Jeho odpověď brzy po městě se pro- nesla. Ml. — co, se na kom, kde, Obraz Krista na sobě pronášeli. V. Na jich obličeji spanilosť krásy se pronášela. Eus. Život Páně na sobě mysticky pronášeti máme. Sš. I. 234. (Hý.). Mnozí na sobě to, že s rebelly srozumění mají, zřejmě pronášejí. Skl. V. 228. Kdež (na jezeře tiberiadském) Pán proroctví o smrti Petrově pronesl; Ježto křesťan (na sobě)' povahu demantovou pronášeti má; Josef či Joses, prozvaný od apoštolů Bar- nabášem, vůbec a vesměs povahu všech křesťanů na sobě pronášel; Apoštolé ve sboru valném všech křesťanů návrhy pro- nášejí. Sš. Sk. 35., 37., 53., 69. (Hý.). — Br., Rvač. — co na koho. Pronesli to na něho (prozradili). V. Proneslo se to mm. Us. Když se to naň p-slo, s těžkem skrze to o hrdlo nepřišel. Cr. — se jak kde. V ten způsob i sv. Chrysostom se pronáší na počátku výkladu svého na tu epištolu. Sš. I. 15. Svou zlosť na sudě p-sl BO. - se s čím . |
||
|
|||
Předchozí (1157)  Strana:1158  Další (1159) |