1159

Pronesl se s penězi (nesením se unavil ; 2.
prozradil se, že je má). Har. Pronesete se
s tím břemenem. Sych. — se. Juž p-slo sě
jest tvé učenie divnie. Kat. 1271. Sotva se
to pronese, už se donese, nur was sagen,
's ist gleich zugetragen, Dch. — co, se
v čem. Svou smělosť ve dvou věcech pro-
nášíte. Štr. Když koho v tom (že statky
zamlčel) pronesl (zradil). Skl. V. 228. P.
nebo prohlásiti se v něčem. J. tr. Rodiče
své pronesl v nětčem, tak že jim skrze to
' o česť, o hrdlo i statek běželo. Bdž. 83.
Sám jsi se o tom pronesl. Lom. Spravedl-
nosť svou pronesl i v tom, že . . . Cyr. P.
se v bohatství (okázati se). V. Opatrnosť
jeho v tom se pronesla (ukázala). V. — se
kým, čím. Židem se to proneslo. Let. 379.
Veš kraj môj sě (= móž sě) tiem pronésti
(durchpaschen). Smil v. 762. — se ke komu.
Ale kterak židé ku Pánu pronesli se, když
jim ta záhadná slova přednesl? Sš. J. 44. —
co proč. Pán dvakráte slovo ono pronesl
pro doklad většího důrazu. Sš. J. 48. —
co, se skrze co. Ta věc se skrze jedno
pachole pronesla (prozradila). Ros. — se
při kom. Bystrosť vtipu se při něm pro-
nášela. Karyon. — co kdy. Až čtvrtý den
se to proneslo. Us. Vk. Při němž (křestu)
všechny tři božské osoby výslovně se pro-
nésti musejí. Sš. Sk. 29. Své mínění při
potazu p. Řd. — se o čem jak. Kommisse
pronesla se o stavbě v nepříznivém smyslu.
Ml. Musíš se místněji o tom tuto p.; A o tom
rozdílu se Pán pronáší; Že nestranně se o nich
p. míní; V ta slova se pronáší apoštol o po-
měru židů k církvi křesťanské. Sš. J. 24..
167., Sk. 23., I. 115. (Hý.). - Th., J. tr.',
Řd. — co čím: troubením. Jel. Vz P. co
jak. — co nad kým. A prones nade mnou
slova, jež jsi nad kulhavcem pronesl. Sš.
Sk. 169. — co kam. Že věc nepříjemná od
nepřátel na pole politické se pronáší. Sš. Sk.
201. — s infinit. Vždycky se Hotovým býti
pronáší. V. — že. Pronášel, že spravedlnost
miluje. V.

Pronešení, n., vz Pronésti. P., že se něco
přijímá, die Annahmeerklärung. HGB.

Pronevěra, y, f., Untreue, Treulosigkeit,
Felonie, f. J. tr.

Pronevěrec, vrce, pronevěrce, e, pro-
nevěřenec, nce, pronevěrník, a, m., der
Treulose. P-ci a zrádcové boží. Sš. Sk. 62.

Pronevěřilosť, i, f., die Treulosigkeit. Jg.

Pronevěřilý, treulos. Scip.

Pronevěřiti se, zpronevěřiti se, il, ení;
(zpronevěřovati se, treulos werden. — komu.
V. — v čem. Rk.

Pronevěrný = pronevěřilý, verrätherisch,
treulos. Pronevěřilý mnich. Apol.

Proněž, proniž, proniuž, proněžto, pro-
nižto, proniužto — slova zastaralá = pročež.
Vz On. Dal., Bj., Tkad., St. skl. Proněžto
aby jemu jeho diel vydán byl. NB. Tč. Pro-
něžto přikázal všem. BO.

Proňho, šp. m.: proň.

Proniče, zastr., vz Nič.

Proničení, n., proniknutí, das Durchdrin-
gen. P. rány. Sal

Pronik, u, m., zastr., mandula, rostl. Rozk.

Pronikání, n., das Durchdringen. D.

Pronikatelnosť, proniknutelnosť, i, f.,
vlastnosť hmot, že jiným hmotám skrze
vlastní svou látku průchod pouštějí. Vz S. N.
Durchdringlichkeit, Porosität, f. Vz Poro-
vitosť.

Pronikatelný, durchdringbar, porös. Vz
Proniknutelný.

Pronikati, vz Proniknouti.

Pronikavosť, i, f., die Durchdringlich-
keit, der Eindruck. P. octa, meče, zimy,
zvuku, hlasu, bolesti, rozumu, Jg., slova.
Kom. — Jg. Vz Pronikavý.

Pronikavý, který proniká, durchdringend.
P. hlas, zima, D., pokřik, Sych., řeč, Ros.,
zrak, Kram., bolesť, Us., pohled, Km , rozum,
Šm., oko. Dch. Výr pronikavě vyl. Sych.
Vz Pronikavosť. — P., proniknut býti mo-
houcí, durchdringlich, durchdringbar. P. papír
(prorážející), V., nežit, Sal., helm, Rkk. 17.,
kůže. Kom.

Proniklosť, i, f. = pronikavosť, das Durch-
dringen, die Durchdringlichkeit. L.

Proniklý, který pronikl, durchgedrungen.
P. úspech, výsledek, výkřik. Dch. — kam:
meč v ránu p. Jg. — P., proniknutelný, durch-
dringlich, penetrabilis. Aqu.

Proniknouti, ul, ut, utí; proniku (zastr.),
nikl, čen, ení; pronikati, pronikávati, pro-
nikovati = projíti, proběhnouti, durchdrin-
gen, durchkommen; proraziti, probodnouti,
proklati, durchstechen, durchjagen. Jg. —
abs. Bodnutí to neproniklo; Voda již pro-
niká (proráží); Jeho hlas je slabý, nemůže
proniknouti. Šm. — co. Skryté věci proni-
kal. Zák. sv. Ben. Meč bolesti pronikl srdce
její. Ojíř. P. zdi (proraziti). V. Ač srdce,
hlavu proniká. Ros. Řeč proniká srdce. Štr.
Koutu není na zemi, kamž p. by nemohl
(Bůh). Kom. Mráz údy proniká. Us. Všk.
Povahu, ráz, záměr člověka dokonale pro-
nikal; A bol ten veškero evangelium jeho
proniká. Sš. J. 45. (Hý.). Proniklo mysl jeho
mužnú. Jel. Srdce mi to proniká, když etc.
Ml. — kam. K něčemu p. V. P. k jádru.
Kom. P. svým rozumem až k nesmrtelnosti.
Bs. Zrak do mrákoty proniká. V. Do vnitř
p. Kram. P. v něco. V. V příčiny zimy
p. Toms. Nébrž veškerá nebesa pronikl až
k samému Kristu; Aby mohl zrak ducha
jeho až k záhvězdným p. oborům; Sotva
ještě v dosah těch řečí andělských proni-
kala ; Ale Pán Hlouběji proniká ku vniterné
příčině nevěry jejich. Sš. I. 8., Sk. 90., L.
15., J. 96. (Hý.). — kudy (komu). Že vel-
bloud můž skrze ucho jehly p. Štelc. Skrze
místa tajná ženám rozpálené rožny pronikali.
Kom. — kudy kam. Okna, jimiž by světlo
do kosteluov pronikalo. V. Slunce nemůže
skrze hustou mhlu paprsky proniknouti.
Šm. — v čem. On nejdále v té věci pro-
nikl. Toms. V tom opět a opět proniká mí-
nění, lépe: jeví se. Sb. Jan proniká v otázce
té až k samému zdroji. Sš. 1. 10. — s čím
kde. Ale s takovou žalobou by nebyli p-kli
u Pilata. Sš. L. 207. — čím (co komu). Oni
trkáním břicha pronikají zvířatům. Áesop.
Šíp hrdlem pronikl. Ras. Potupnými slovy
srdce mi pronikl, Sych. Světlem, bleskem
p, (proraziti). V. Tím hledem jako znatel
ledví pronikl jeho útrobu; Víme, že ne-