1160

jednou pohled světce lidi velikou mocí pro-
nikl; Ovšem že divové ti nehned mocí svou
veškerých židokřesťanů mysli pronikli. Sš.
J. 33., Sk. 36., 121. (Hý.). P. něco bystrým
okem. Šm.

Proniknutelnosť, i, f., die Durchdring-
lichkeit. Rostl.

Proniknutelný, durchdringbar, durch-
dringlich. Sedl. Zbrojí neproniknutelnou
odíni. Ráj.

Proniknutí, n., das Durchdringen, die
Durchdringung. D.

Proniknutosť, i, f., die Durchgedrungen-
heit. Šm.

Proniknutý; -ut, a, o, durchdrungen. —
čím: opravdovým nadšením. Pal. III. 1.309.
P. bázní. Ler.

Proniž, zastr., vz Proněž.

Prono a Prou, a, Prove, Provo, a, m.
(dle Er. chybné čtení m.: Prouo. Vz Prove
v S. N.), u starých Slovanů bůh práva aneb
spravedlnosti. Krok. II. c. 368. Vz více v S. N.

Pronomen, lat., vz Zájmeno.

Pronořiti se, pronořovati se = proraziti,
prorážeti,problesknouti,prokmitati,hindurch-
brechen, hindurchschimmern. — čím při
kom kdy. Při nejedněch světcích svatosť
života jejich po smrti blahovůní z mrtvoly
a z hrobu jejich vyplynulou se pronořovala.
Sš. J. 197.

Pronos, u, m., pronešení, Kundmachung,
Offenbarung. P. hřiechu. Št. N. 125. Bál se
p-su (prozrazení). Rkp. 14. stol.

Pronositel, e, m., udavač, der Angeber.
P. zboží. BO.

Pronositi, vz Pronésti.

Pronůška, y, m., der Verräther. Plk.

Pronutkati, pronutkávati = vynutiti, do-
nutiti, erzwingen. Ta pročesť jest pronut-
kána. Tkadl. 1. 79.

Pronuziti se, рrопuzovati se = prolo-
potiti se, sich kümmerlich durchhelfen. Šm.

Proný, zastr. = náhlý. Mus. II. 3. 91. Sr.
lat. pronus.

Pronž — pročež. Kat.

Prooblažiti se, il, ení = okřáti, sich
erholen. Psalt. mus. 38. 14.

Proobraz, u, m., strsl., лцытотѵлоѵ. Mkl.
B. 348.

Proobraziti, il, en, ení, bildlich darstel-
len, vorbilden. — co. Krajina ta naznačo-
vala a proobrazovala říši církve boží. Sš.
I. 54. — se. Co se tam proobrazovalo, to
se v Kristu uskutečnilo. Sš. I. 47. (Hý.).

Proobrazný, vorbildlich, typisch. Život
Abrahamův v té straně byl p.; Všecka je-
dnání a všichni skutkové Páně a činové od
něho ač jen dočasně nařízení prozračnou a
p-nou povahu měli. Sš. I. 50.. Mr. 27. (Hý.).

Proobrazovatel, e, m., přílika, der Ty-
pus. P. Kristův. Sš. I. 140.

Proobročiti, il, en, ení, prokrmiti, ver-
füttern. — co. Ros.

Prooemi-um, a, n., dle Gymnasium, z řec.
7t(jooí,iuov, úvod, předmluva, die Vorrede, der
Eingang.

Proorání, proorávání, n., die Durch-
ackerung, Durchpflügung. Us.

Prooraný; -án, a, o, durchgeackert. P.
pole.

Proorati, proorávati, durchackern,
durchpflügen. - co čím : pole pluhem. Us.

Prooravač, e, m., der Durchackerer. Us.

Proosliti, il, en, ení, vertölpeln. Us. -
co. Us.

Propaběrkovati, durch Nachlese ver-
lieren. Ros. — co.

Propad, u, propadek, dku, m., der Ver-
fall, Verlust. P. statku. Zlob. Pod propadem
všeho. Boč. 1615. Napadlo s propad sněhu.
Tolik sněhu po polích, že člověk není jist
p-du. Us.

Propadání, n., das Unter-, Versinken. Us.

Propadati, vz Propadnouti.

Propadeň, dně, f., cathatismus. Rozk.

Propadení, n., propadnutí, das Unter-
sinken. P. země. — P., ztracení, die Ver-
wirkung, der Verlust. Nal. 160. Pod propa-
dením statku, cti, hrdla přikázal na vojnu
se chystati. Sych. Pšenice nemá žádný vy-
vážeti pod propadením té pšenice. V. P.
lena. J. tr. Měli na roce býti; já jsem na
tom roce byl a oni nebyli a proto jej po-
honím z toho základu propadení. Půh. I.
238. — Půh. II. 73., 174., 192., 271. Kdoby
se chtěl odvolati od tohoto soudu, tomu
nemá bráněno býti pod pokutou 50 zl. pro-
padení. Kol. 9. A to pod pokutou 50 praž-
ských kop grošů českých propadení. Zř. F.

I. A. 2. K p. něco určiti, ustanoviti. Th.
Propadený; propaden, a, o, verfallen,

verschwunden, versunken. Peněz mi p-ných
plniti nechce; On mi toho základu p-ného
neplní. Půh. I. 152., II. 424. P. pokuta. Nál.,
Zř. F. I. C. 30. P-ný chlapec (zatracený,
proklatý). To je p. věc. Us., Zř. F. I. C. 30. —
v čem: statek v pokutě p. V. — komu.
Ten mi jest p. Půh. I. 372.

Propadlina, y, f., propadlá země, rokle,
Erdfall, m. Sych., Kom. J. 80.

Propadlisko, a, n., der Erdfall. Šm.

Propadliště, ě, n., die Versenkung auf
der Bühne.

Propadlosť, i, f., das Verfallensein. Jg.

Propadlý, který propadl, verfallen, ver-
sunken. Lidé p. Plk. — čemu: zákonu.
Šm. — P., prostátý, fällig, verfallen. P.
úroky, Sych., pokuta, zboží. Šm. P. právo,
lépe: prošlé, mrtvé, uhaslé. Vz Právo. P.
jistota. J. tr.

Propadnouti, ul, utí (propásti, propadu,
zastr.), padl, clení; propadati, propadávati,
propadovati = skrze něco padati, durch
etwas fallen, durchfallen; času placení dojíti.
fällig sein, ablaufen, verlaufen; ztratiti, zvl.
z trestu, verlieren, einbüssen; p. se = skrze
něco padnouti, ver-, einsinken; pojíti, ver-
loren gehen. Jg. — abs. Směnka již pro-
padla. D. —• co (= ztratiti, zvl. z trestu).
P. hrdlo, česť, statek. V., Br. Neb život
neb centnéř stříbra jsi propadl. Br. Takový
propadne ruku. V. P. hrady. Kram. Kdo
koho mocí a násilím jimá, propadá hrdlo,
česť i statek. Faukn. P. česť a vieru. Výb.

II. 383. Takový každý má libru vosku p.
Exc. Ďábel tak při svou propadl. Sš. Hc.
63. Paklibychom toho neučinili, tehdy sme
my dva tisíce kop gr. dobrých p-dli. Arch.
I. 151. Zmeškal-li kdo radu, ten propadni
jeden gr. bílý. Sedl. Rychn. 41. Že jsú