1161

ten základ p-dli zrušivše příměří; On zá-
klad propadl. Pňh. I. 237., 238., 353., 370.,
372., II. 217., 406., 424., 611. Všecku summu
peněz p-dne; Všecko jmění i statek propadá;
Každý měl hrdlo, zbožie i česť p. Hl. Ne-
učiní-li toho, p-dne 10 hřiven. Vl. zř. 333.
Tehdy má tomu, kdož právo naň vede, po-
kuty třetí díl té summy jistinné p. Zř. F. I.
Žádný Arab nesmí do Kaira kupectví vésti,
leč chce svá hovada p. Brt. S. §. 47. Pro-
padli svou spravedlnost. Štlc. Hrdlo i statek
králi propadli. V. Ten má hrdlo i statek
obci p. Arch. I. 213. Vz Akkusativ. — čeho.
Že kdyby oni p-dli které pokuty v soudě,
aby osoby prvotní bez škody je zachovaly.
CJB. Pakli po druhé neučiní, propadne dva-
ceti hřiven. Vl. zř. 333. — co jak. Ti a ta-
koví právo své proti JMK. ztratí a podlé
práva manského ten statek manský pro-
padnou. Zř. F. I. O. V. — co proti komu.
Propadl svůj statek proti JM. Akt. m.Ferd.
— kudy. Hrách skrze síto propadá. Us.
Propadl skrze koš (dostal koš). V. Peníz
propadl štěrbinou. Bs. — co komu: císaři.
V. Statek propadl fisku. J. tr. Rozum se
mu propadl. Šm. P. něco někomu n. něčemu.
J. tr. Rozkladu p. Dch. Tudy také od-
sudku a zátratě propadá. Sš. J. 55. On ne-
učinil a tu mi p-dl 50 hř. I p-dl mi on
Hynek základ 500 mar.; Aby mi p-dl 36.
hř. gr. základu; Ta strana druhé straně
p-dla 50 kop základu; Ten (základ) jest
p-dl mým strýcóm a mně; P-dl mi dvór a
lidi platné v Stařechovicích pod léty a tu
mi slíbil do menovitého času na tom ne-
překážeti; Té mi úmluvy nedržel a základ
mi p-dl. Pňh. I. 244., ІІ. 40., 175., 283.,
298., 473., 613. — komu kde. V brodě ko-
níčkům propadly (upadly) podkovičky. Č.
Ten kus v divadle p-dl. Us. Dch. — (se)
čím. P. pří, hrdlem. Sych. Měšcem musí
hodně hnouti, kdo pří nechce propadnouti.
Sych. Strachem se propadá. Kom. Že lid-
stvo pří svou vezdy u Boha p-dne; í zdálo
se, že nevěrou svou svěřenství to p-dli; Ale
že on vraždou onou úlohu svou na čas p-di.
Sš. I. 44., 41., Sk. 82. (Hý.). On mі p-dl úmlu-
vami 100 kop gr. Půh. II. 283. — ke komu.
Ty viny propadají se k úředníkům menším.
Vš. Pokuta k pokladnici chudých propadla.
J. tr. P. něco k někomu n. k něčemu. J.
tr. Statek propadá k fisku. J. tr. — se.
Propadá se dům, Us., město, země. Jel. Co
by se propadl. Vz Zmizení. Č. Běží, jen se
propadá (rychle). Us. v Kunv. Msk. Ať se
p-dnu, když to není pravda. Us. Všk. — se
kde : v bahně. Jg. — se kam: do sněhu.
D. Jest ten tam, jakoby se do pekelné pro-
pasti propadl. Sych. — se s kým. Propadl
se i s koněm. Dal. 52. Tu sě most s nimi
propade. Dal. 148. Každý se chvěje, jak by
p. se s námi vše chtělo. Kom. — co, se
proč. Skrze to mi ten základ p-dl. Půh. II.
601. Drahomiř božím přepuščením sě jest
p-dla. Výb. I. 320. Kdož by koho ... po-
hnal, že jest všecek statek pro něco ... pro-
padl králi. Nál. 160. — na čem. Povídal jsem
že na tom p-dneš (proděláš). Us. u Rychn.
Msk. — kdy. P. při volbě; na mor. Zlínsku:
prohořeti. Brt. Že by příroda při bezhříš-

nosti Adamově nebyla té poručenosti p-dla.
Sš. I. 90. P. při zkoušce, Us., na Mor.: ne-
vyjíti při zkoušce. Brt. — v čem: ve při.
Cf. Padl ve při. Br. Stav, v němž jsme
kletbám zákona propadali. Sš. I. 76.

Propadnutí, n. = propadení, der Vor-
fall. P. země, Ľrdfall, m. D. — P., prošlost,
der Ablauf, Verfall. P. směnky, zástavy. D.

Propadnutý; -ut, a, o, verfallen, verwirkt.
P. čas (prošlý). D. — k čemu: Pokuta
k záduší p. Zlob.

Propadný, Fall-. P. lhůta, die Fallfrist.
J. tr.

Propaedeutický, z řec., propravný, pro-
pädeutisch.

Propaedeutika, y, f., z řec., proprava,
příprava = nauka k tomu účelu zavedená,
by vedla návodem snadným ku poznání zá-
hadnějších , hlubších seznání kterýchkoli.
Tak bývá dušesloví propaedeutikou filosofie.
S. N. Die Propädeutik, Vorübung, Vorschule
(zu einer Wissenschaft), der Vorunterricht.

Propaganda, y, f., z lat., ústav n. spolek
k rozšiřování něčeho. P. náboženská, revo-
luční. S. N. Gesellschaft zur Verbreitung
religiöser o. politischer Grundsätze.

Pro páchati, propáchnouti, propuchati =
prodechnouti, provanouti, sich verbreiten,
durchathmen (vom Duft). Šm. — abs. Sýr
propáchá, riecht durch. Šm.-- kudy. Pižmo
propadní skrze krabičku. Šm.

Propáchlý, durchu, durch anrüchig. Srn.

Propachtovaní, n., die Verpachtung. Rk.
Vz násl.

Propachtovatel, e, m., Verpächter, m.Rk.

Propachtovati, verpachten. — co komu.
Vz Pacht, Pronajmouti.

Propálení, n., das Durchbrennen. P. rány.
Ras.

Propálenina, y, f., propálení, die Durch-
brennung. P. učiniti. Ras. — P., prohořelina,
prožehanina, das durchgebrante. Šm.

Propálený; -en, a, o, durchgebrannt. P.
prkno, kabát atd.

Propalidlo, a, m., vz Propalovadlo.

Propáliti, il, en, ení; propálívati, pro-
palovati, durchbrennen. — abs. Slunce pro-
paluje. Us. Šm. — co: uhlí (více ho spáliti,
než se spáliti mělo; opak: připáliti). Vys.
Propálil řešátko (= propekl pánvičku =
špatně pochodil). Prov. P-lil boty, chodil
bos (žertovně říkáme divíce se = pro pána
krále)! Us. Dch., Sd., Dř. — co komu:
sobě sukni. — co čím: (kůži, čelo někomu)
cejchem p. Br. — se. Papír se propálil. Us.

Propalovadlo, a, n., cauterium, Brenn-
mittel, n., lék propalujicí, vz Sal. 217., 235.

Propanketovati, verprassen. V. Vz Ban-
ket.

Propárati, proparovati, durchtrennen.
— co.

Propaření, n., die Durchbrühung. Šm.

Propařiti, il, en, ení, propařovati, durch -
brühen. — co čím. — se (parou projíti,
durchdunsten). Šm.

Proparoxytoii-on, a, n., slovo, které
má prízvuk ostrý na třetí slabice od konce:
аѵОцыяос, aTréOavt.

Propartikovati, verschachern. — co:
památku po rodičích. Kos, 01. 1. 123.