Předchozí (1160)  Strana:1161  Další (1162) |
|
|||
1161
|
|||
|
|||
ten základ p-dli zrušivše příměří; On zá-
klad propadl. Pňh. I. 237., 238., 353., 370., 372., II. 217., 406., 424., 611. Všecku summu peněz p-dne; Všecko jmění i statek propadá; Každý měl hrdlo, zbožie i česť p. Hl. Ne- učiní-li toho, p-dne 10 hřiven. Vl. zř. 333. Tehdy má tomu, kdož právo naň vede, po- kuty třetí díl té summy jistinné p. Zř. F. I. Žádný Arab nesmí do Kaira kupectví vésti, leč chce svá hovada p. Brt. S. §. 47. Pro- padli svou spravedlnost. Štlc. Hrdlo i statek králi propadli. V. Ten má hrdlo i statek obci p. Arch. I. 213. Vz Akkusativ. — čeho. Že kdyby oni p-dli které pokuty v soudě, aby osoby prvotní bez škody je zachovaly. CJB. Pakli po druhé neučiní, propadne dva- ceti hřiven. Vl. zř. 333. — co jak. Ti a ta- koví právo své proti JMK. ztratí a podlé práva manského ten statek manský pro- padnou. Zř. F. I. O. V. — co proti komu. Propadl svůj statek proti JM. Akt. m.Ferd. — kudy. Hrách skrze síto propadá. Us. Propadl skrze koš (dostal koš). V. Peníz propadl štěrbinou. Bs. — co komu: císaři. V. Statek propadl fisku. J. tr. Rozum se mu propadl. Šm. P. něco někomu n. něčemu. J. tr. Rozkladu p. Dch. Tudy také od- sudku a zátratě propadá. Sš. J. 55. On ne- učinil a tu mi p-dl 50 hř. I p-dl mi on Hynek základ 500 mar.; Aby mi p-dl 36. hř. gr. základu; Ta strana druhé straně p-dla 50 kop základu; Ten (základ) jest p-dl mým strýcóm a mně; P-dl mi dvór a lidi platné v Stařechovicích pod léty a tu mi slíbil do menovitého času na tom ne- překážeti; Té mi úmluvy nedržel a základ mi p-dl. Pňh. I. 244., ІІ. 40., 175., 283., 298., 473., 613. — komu kde. V brodě ko- níčkům propadly (upadly) podkovičky. Č. Ten kus v divadle p-dl. Us. Dch. — (se) čím. P. pří, hrdlem. Sych. Měšcem musí hodně hnouti, kdo pří nechce propadnouti. Sych. Strachem se propadá. Kom. Že lid- stvo pří svou vezdy u Boha p-dne; í zdálo se, že nevěrou svou svěřenství to p-dli; Ale že on vraždou onou úlohu svou na čas p-di. Sš. I. 44., 41., Sk. 82. (Hý.). On mі p-dl úmlu- vami 100 kop gr. Půh. II. 283. — ke komu. Ty viny propadají se k úředníkům menším. Vš. Pokuta k pokladnici chudých propadla. J. tr. P. něco k někomu n. k něčemu. J. tr. Statek propadá k fisku. J. tr. — se. Propadá se dům, Us., město, země. Jel. Co by se propadl. Vz Zmizení. Č. Běží, jen se propadá (rychle). Us. v Kunv. Msk. Ať se p-dnu, když to není pravda. Us. Všk. — se kde : v bahně. Jg. — se kam: do sněhu. D. Jest ten tam, jakoby se do pekelné pro- pasti propadl. Sych. — se s kým. Propadl se i s koněm. Dal. 52. Tu sě most s nimi propade. Dal. 148. Každý se chvěje, jak by p. se s námi vše chtělo. Kom. — co, se proč. Skrze to mi ten základ p-dl. Půh. II. 601. Drahomiř božím přepuščením sě jest p-dla. Výb. I. 320. Kdož by koho ... po- hnal, že jest všecek statek pro něco ... pro- padl králi. Nál. 160. — na čem. Povídal jsem že na tom p-dneš (proděláš). Us. u Rychn. Msk. — kdy. P. při volbě; na mor. Zlínsku: prohořeti. Brt. Že by příroda při bezhříš- |
nosti Adamově nebyla té poručenosti p-dla.
Sš. I. 90. P. při zkoušce, Us., na Mor.: ne- vyjíti při zkoušce. Brt. — v čem: ve při. Cf. Padl ve při. Br. Stav, v němž jsme kletbám zákona propadali. Sš. I. 76. Propadnutí, n. = propadení, der Vor-
fall. P. země, Ľrdfall, m. D. — P., prošlost, der Ablauf, Verfall. P. směnky, zástavy. D. Propadnutý; -ut, a, o, verfallen, verwirkt.
P. čas (prošlý). D. — k čemu: Pokuta k záduší p. Zlob. Propadný, Fall-. P. lhůta, die Fallfrist.
J. tr. Propaedeutický, z řec., propravný, pro-
pädeutisch. Propaedeutika, y, f., z řec., proprava,
příprava = nauka k tomu účelu zavedená, by vedla návodem snadným ku poznání zá- hadnějších , hlubších seznání kterýchkoli. Tak bývá dušesloví propaedeutikou filosofie. S. N. Die Propädeutik, Vorübung, Vorschule (zu einer Wissenschaft), der Vorunterricht. Propaganda, y, f., z lat., ústav n. spolek
k rozšiřování něčeho. P. náboženská, revo- luční. S. N. Gesellschaft zur Verbreitung religiöser o. politischer Grundsätze. Pro páchati, propáchnouti, propuchati =
prodechnouti, provanouti, sich verbreiten, durchathmen (vom Duft). Šm. — abs. Sýr propáchá, riecht durch. Šm.-- kudy. Pižmo propadní skrze krabičku. Šm. Propáchlý, durchu, durch anrüchig. Srn.
Propachtovaní, n., die Verpachtung. Rk.
Vz násl. Propachtovatel, e, m., Verpächter, m.Rk.
Propachtovati, verpachten. — co komu.
Vz Pacht, Pronajmouti. Propálení, n., das Durchbrennen. P. rány.
Ras. Propálenina, y, f., propálení, die Durch-
brennung. P. učiniti. Ras. — P., prohořelina, prožehanina, das durchgebrante. Šm. Propálený; -en, a, o, durchgebrannt. P.
prkno, kabát atd. Propalidlo, a, m., vz Propalovadlo.
Propáliti, il, en, ení; propálívati, pro-
palovati, durchbrennen. — abs. Slunce pro- paluje. Us. Šm. — co: uhlí (více ho spáliti, než se spáliti mělo; opak: připáliti). Vys. Propálil řešátko (= propekl pánvičku = špatně pochodil). Prov. P-lil boty, chodil bos (žertovně říkáme divíce se = pro pána krále)! Us. Dch., Sd., Dř. — co komu: sobě sukni. — co čím: (kůži, čelo někomu) cejchem p. Br. — se. Papír se propálil. Us. Propalovadlo, a, n., cauterium, Brenn-
mittel, n., lék propalujicí, vz Sal. 217., 235. Propanketovati, verprassen. V. Vz Ban-
ket. Propárati, proparovati, durchtrennen.
— co. Propaření, n., die Durchbrühung. Šm.
Propařiti, il, en, ení, propařovati, durch -
brühen. — co čím. — se (parou projíti, durchdunsten). Šm. Proparoxytoii-on, a, n., slovo, které
má prízvuk ostrý na třetí slabice od konce: аѵОцыяос, aTréOavt. Propartikovati, verschachern. — co:
památku po rodičích. Kos, 01. 1. 123. |
||
|
|||
Předchozí (1160)  Strana:1161  Další (1162) |