1162

Propáska, y, f., strnad křivanovitý, em-
beriza miliaria, die Grau-, Gerstenammer.
Palliardi.

Propasovati, vz Propásti.

Propasť, i, f., od propad (propadu, vz
Propadnouti), m. propadť Vz Pasť. P.,
strsl. propastb, koř. pad, příp. tb, tedy: pro-
pad-tb. Mkl. B. 166., 168. Der Abgrund,
Schlund, Rachen, die Kluft. P., hluboký
otvor do země; mělčejší slove: jáma. P.,
bezedná hlubina v zemi n. ve vodě. V. P.
mezi horami. D. P. pekelná (peklo). V.
Zmizel, jakby ho do p-sti hodil. Us. Nati
p stí státi. Vz Nebezpečenství. Č. Vehnati
koho až na p. Dch.

Propásti, promeškati. — co: touše, D.,
zvěř, príležitosť. Šp. — P., pasu, pásl, sen,
ení = pasením ztratiti, verhüten. Jg. P.
ovci. D.

Propastitosť, i, f., bezedná hlubokosť, die
Grundlosigkeit, Abschüssigkeit. L.

Propastitý = propastný, sehr steil, ab-
schüssig; plný propastí, voll von Klüften.
Č,, Ráj.

Propastník, a, m., kdo bytuje v podsvětí,
Dd.

Propastný, Kluft-. P. jáma, Pass. 972.,
tajemství, nesmyslnosť. Dd. Padají zhusta
do p-ného dolu. Sš. Sk. 85. V domě bieše
mnoho p-ných jam. Pass. 972. Jsem p. hlu-
bokost šeredných hřiechuov. Pass. 893. P.
hlubina, hlubokosť BO.

Propátrati, propatrovati = prohlídnouti,
durchforschen, -spähen. — co: zemi. Us.
P-li jsme slávu jeho. Sš. J. 22. — co čím:
hlubinu tyčkou, něco rozumem svým p.

Propatrný, perspicuus, deutlich. Blyska-
nie p-no jest. BO.

Propavovati, an der Zeche Schaden
leiden. Us. Jg.

Propéci, peku, pečeš, pekou, pec, peka
(ouc), pekl, čen, ení; propekati = dostatečně
péci, durchbacken, -braten; pečením neb jinak
ztratiti, zmrhati, verlieren, einschustern, ver-
puffen. Jg. — co. Chléb dobře p. Us. P.
pri. V. Propekl pánvičku (špatné pochodil).
Prov. Vz Propáliti řešátko. — se. Chléb se
již p-kl. Us. Šm.

Propečený; -en, a, o = vypečený, durch-
gebaeken. Chléb dobře p-ný. Šm.

Propedeutika, vz Propaedeutika.

Properditi, v obec. ml. = promrhati,
verbuben, vergeuden. D., Ros.

Properispomen-on, a, n., slovo, které
má přízvuk průtažný nad druhou slabikou
od konce: етаіуоч.

Properti-us, a, m. P. Sextus Aurelius,
lyrický básník římský, žil v druhé polovici
prvního stol. př. Kr Vz S. N.

Propíchnouti, na Slov. a na Mor. pro-
pchnouti, chnul a chl, ut, utí; propšiti, il, en,
ení; propíchati, propíchávati, propichovati,
durchstechen, spiessen, aufstechen, anspies-
sen. V. — co (komu) čím: ucho jehlou.
Jg. Díru drátem. — koho čím: mečem. Us.

Propichovací, propichací, Stech-. P. jehla.

Propíjení, n., das Durchtrinken. P. peřin
= svačina, při které se propíjejí peřiny při
svatbě žertem hostem prodané. Na mor. Zlín.
Brt.

Propíjený; -en, a, o, vertrunken. Na
p-nou dáti, dostati, Tringeld. Us.

Propíjeti, vz Propiti.

Propikovati, ve hře pik prohrátí, ver-
spielen. — co. Ros.

Propilek, lku, m., die Durchfeilung. Šm.

Propilovati, durchfeilen. — co čím:
jemným pilníkem.

Propinace, e, f., z lat., vystavování ná-
poje, právo výčepné, Propination, f., der
Bier-, Weinzwang d. i. die ausschliessliche
Brau-, o. Brenngerechtigkeit eines Gutes. Hý.

Propinační právo, právo k vystavování,
právo vystavovací, das Propinationsrecht.
Er., Rk. Vz S. N., Právo.

Propínati, vz Propnouti.

Propiniova kyselina: C₆ H₆ O₄. Vz. SN.

Propiplati, vertändeln. — co čím: čas
běháním.

Propírací, propěrací, Wasch-. P. pytel,
stroj. Techn.

Propíradlo, propěradlo, a, m., v hutn.,
der Waschherd. Rk.

Propírati, vz Proprati.

Propis, u, m. = rozpis. Rk.

Propisek, sku, m., přepsání, der Schreib-
fehler. Leč ta změna se dála nějakým p-skem.
Sš. (Hk. exc).

Propískati, verpfeifen; verrathen. —co.
Propískal to všecko i. e. pověděl, vyzradil.
Vz Tajemství. Č.

Propištěti, ěl, ěni, durchpiepen. Us. Jg.

Propitek, tku, m., co se propije, was ver-
trunken wird.

Propiti. Vz Píti; propíjeti, el, en, ení,
vertrinken. — co: jmění, statek, V., večer.
oběd. D. Mohliby peníz spolu p. (o podob-
ných). Prov. Co sním, propiji, toho užiji
(o mrhačích). Č. Propíjeti věneček (sejme-li
při oddavkách v kostele družka drive ženi-
chovi věneček s hlavy, musí jej družba vy-
platiti; pakli si přispíší družba, platí družka;
peníze se pak propijí). U Domažl. N1. Propil
by nos mezi očima. Na Policku. Kšá. —
kolik. Každý z nich po peniezi na pivě,
prve než odešli, propili. NB. Tč. — jak.
V bázni boží statek p. Us. Dš. — co na
čem. Propili na víně 10 zl. Ros. — co
(s kým) kde: ve vinárně, v hospodě. P.
sekeřici u biřice. Dh.

Propíti, vz Propnouti.

Propití, n., das Austrinken, Trinkgeld.
Vzal od něho 4 gr. na p.; Za to od nich p
brával. Pč. 6., 16. Jemu 4 gr. žid dal na p.
NB. Tč. Vz Propitné.

Propitné, ého, n., das Trinkgeld. Us.
Propitného n. na propitnou dáti. Us.

Propižlati, verzetteln, vertändeln. Vz
Pižlati. — co: čas. Us. Dch.

Proplacniti, il, ěn, ění = prostrannějším
učiniti, erweitern. — co: stodolu atd. Na
mor. Zlínsku. Brt.

Proplahočiti, il, en, ení = proběhati,
schwänzen. — co : školu. D. — se kudy:
světem (bídně se protlouci). Us. Da.

Proplakati, durchweinen. — co: ostatky
krásy, Omyl., celý den.

Propláknouti, knul a kl, ut, utí; pra-
plakovati, ausspülen, auswaschen. — co:
rada, Šm.; hrdlo proplakovati (píti), D. —