Předchozí (1161)  Strana:1162  Další (1163) |
|
|||
1162
|
|||
|
|||
Propáska, y, f., strnad křivanovitý, em-
beriza miliaria, die Grau-, Gerstenammer. Palliardi. Propasovati, vz Propásti.
Propasť, i, f., od propad (propadu, vz
Propadnouti), m. propadť Vz Pasť. P., strsl. propastb, koř. pad, příp. tb, tedy: pro- pad-tb. Mkl. B. 166., 168. Der Abgrund, Schlund, Rachen, die Kluft. P., hluboký otvor do země; mělčejší slove: jáma. P., bezedná hlubina v zemi n. ve vodě. V. P. mezi horami. D. P. pekelná (peklo). V. Zmizel, jakby ho do p-sti hodil. Us. Nati p stí státi. Vz Nebezpečenství. Č. Vehnati koho až na p. Dch. Propásti, promeškati. — co: touše, D.,
zvěř, príležitosť. Šp. — P., pasu, pásl, sen, ení = pasením ztratiti, verhüten. Jg. P. ovci. D. Propastitosť, i, f., bezedná hlubokosť, die
Grundlosigkeit, Abschüssigkeit. L. Propastitý = propastný, sehr steil, ab-
schüssig; plný propastí, voll von Klüften. Č,, Ráj. Propastník, a, m., kdo bytuje v podsvětí,
Dd. Propastný, Kluft-. P. jáma, Pass. 972.,
tajemství, nesmyslnosť. Dd. Padají zhusta do p-ného dolu. Sš. Sk. 85. V domě bieše mnoho p-ných jam. Pass. 972. Jsem p. hlu- bokost šeredných hřiechuov. Pass. 893. P. hlubina, hlubokosť BO. Propátrati, propatrovati = prohlídnouti,
durchforschen, -spähen. — co: zemi. Us. P-li jsme slávu jeho. Sš. J. 22. — co čím: hlubinu tyčkou, něco rozumem svým p. Propatrný, perspicuus, deutlich. Blyska-
nie p-no jest. BO. Propavovati, an der Zeche Schaden
leiden. Us. Jg. Propéci, peku, pečeš, pekou, pec, peka
(ouc), pekl, čen, ení; propekati = dostatečně péci, durchbacken, -braten; pečením neb jinak ztratiti, zmrhati, verlieren, einschustern, ver- puffen. Jg. — co. Chléb dobře p. Us. P. pri. V. Propekl pánvičku (špatné pochodil). Prov. Vz Propáliti řešátko. — se. Chléb se již p-kl. Us. Šm. Propečený; -en, a, o = vypečený, durch-
gebaeken. Chléb dobře p-ný. Šm. Propedeutika, vz Propaedeutika.
Properditi, v obec. ml. = promrhati,
verbuben, vergeuden. D., Ros. Properispomen-on, a, n., slovo, které
má přízvuk průtažný nad druhou slabikou od konce: етаіуоч. Properti-us, a, m. P. Sextus Aurelius,
lyrický básník římský, žil v druhé polovici prvního stol. př. Kr Vz S. N. Propíchnouti, na Slov. a na Mor. pro-
pchnouti, chnul a chl, ut, utí; propšiti, il, en, ení; propíchati, propíchávati, propichovati, durchstechen, spiessen, aufstechen, anspies- sen. V. — co (komu) čím: ucho jehlou. Jg. Díru drátem. — koho čím: mečem. Us. Propichovací, propichací, Stech-. P. jehla.
Propíjení, n., das Durchtrinken. P. peřin
= svačina, při které se propíjejí peřiny při svatbě žertem hostem prodané. Na mor. Zlín. Brt. |
Propíjený; -en, a, o, vertrunken. Na
p-nou dáti, dostati, Tringeld. Us. Propíjeti, vz Propiti.
Propikovati, ve hře pik prohrátí, ver-
spielen. — co. Ros. Propilek, lku, m., die Durchfeilung. Šm.
Propilovati, durchfeilen. — co čím:
jemným pilníkem. Propinace, e, f., z lat., vystavování ná-
poje, právo výčepné, Propination, f., der Bier-, Weinzwang d. i. die ausschliessliche Brau-, o. Brenngerechtigkeit eines Gutes. Hý. Propinační právo, právo k vystavování,
právo vystavovací, das Propinationsrecht. Er., Rk. Vz S. N., Právo. Propínati, vz Propnouti.
Propiniova kyselina: C6 H6 O4. Vz. SN.
Propiplati, vertändeln. — co čím: čas
běháním. Propírací, propěrací, Wasch-. P. pytel,
stroj. Techn. Propíradlo, propěradlo, a, m., v hutn.,
der Waschherd. Rk. Propírati, vz Proprati.
Propis, u, m. = rozpis. Rk.
Propisek, sku, m., přepsání, der Schreib-
fehler. Leč ta změna se dála nějakým p-skem. Sš. (Hk. exc). Propískati, verpfeifen; verrathen. —co.
Propískal to všecko i. e. pověděl, vyzradil. Vz Tajemství. Č. Propištěti, ěl, ěni, durchpiepen. Us. Jg.
Propitek, tku, m., co se propije, was ver-
trunken wird. Propiti. Vz Píti; propíjeti, el, en, ení,
vertrinken. — co: jmění, statek, V., večer. oběd. D. Mohliby peníz spolu p. (o podob- ných). Prov. Co sním, propiji, toho užiji (o mrhačích). Č. Propíjeti věneček (sejme-li při oddavkách v kostele družka drive ženi- chovi věneček s hlavy, musí jej družba vy- platiti; pakli si přispíší družba, platí družka; peníze se pak propijí). U Domažl. N1. Propil by nos mezi očima. Na Policku. Kšá. — kolik. Každý z nich po peniezi na pivě, prve než odešli, propili. NB. Tč. — jak. V bázni boží statek p. Us. Dš. — co na čem. Propili na víně 10 zl. Ros. — co (s kým) kde: ve vinárně, v hospodě. P. sekeřici u biřice. Dh. Propíti, vz Propnouti.
Propití, n., das Austrinken, Trinkgeld.
Vzal od něho 4 gr. na p.; Za to od nich p brával. Pč. 6., 16. Jemu 4 gr. žid dal na p. NB. Tč. Vz Propitné. Propitné, ého, n., das Trinkgeld. Us.
Propitného n. na propitnou dáti. Us. Propižlati, verzetteln, vertändeln. Vz
Pižlati. — co: čas. Us. Dch. Proplacniti, il, ěn, ění = prostrannějším
učiniti, erweitern. — co: stodolu atd. Na mor. Zlínsku. Brt. Proplahočiti, il, en, ení = proběhati,
schwänzen. — co : školu. D. — se kudy: světem (bídně se protlouci). Us. Da. Proplakati, durchweinen. — co: ostatky
krásy, Omyl., celý den. Propláknouti, knul a kl, ut, utí; pra-
plakovati, ausspülen, auswaschen. — co: rada, Šm.; hrdlo proplakovati (píti), D. — |
||
|
|||
Předchozí (1161)  Strana:1162  Další (1163) |