1164

Proportion. Vz S. N. — P., míra, das Eben-
mass. Údové spolu se drží svazky ustavič-
nými v p-ci příslušné. Kom. J. 242. — Br.

Proporcionalnosť, i, f., die Verhältniss-
miissigkeit, Angemessenheit.

Proporcionalní, z lat., úměrný, poměrný,
srovnalý, proportional. P. kružidlo, nástroj
k zmenšování n. k zvětšování daných čar
podlé určitého libovolného poměru způso-
bem mechanickým. Šfk. Vz S. N. — P.,
verhältnissmässig, angemessen.

Propos (fr., propo), řeč, návrh, die Aeus-
serung; der Vorschlag, Antrag; a p. (a
propó), právě v hod, právě v čas, abych ne-
zapomněl. Rk.

Proposice, e, f., z lat., návrh, předloha,
der Vortrag, Vorschlag; ve filosofii návěsť.
Rk., S. N. Počíná všeobecnou návěstí ho-
řejší. SŠ. J. 165.

Propotiti, il, cen, ení, propotívati, pro-
pocovati, durchschwitzen. — co: košili,
kabát.

Propouštěcí list z jisté summy = kvi-
tance, Quittung, f. J. tr. P. vysvědčení, Ent-
lassungszeugniss. P. nebozez(čepovník, Šm.),
der Durch-, Zapfenbohrer. Šm.

Propouštěti, vz Propustiti.

Propouštítko, a, n P. osnovní, das Ein-
lesebretchen, v tkadl.

Propoušťka, y, f., der Abschied. Rk.

Propověd',i, f.,průpověď, i, propovídka,
propovídečka, y, f., propovědění, n., frase,
der Satz, die Phrase. Řečník slova změně-
ním (tropis) a průpovědi (sententias) figu-
rami šlechtí. Kom. Vydati se na sbírání
českých průpovědí. Sych. P. hlavní, základní,
der Hauptsatz. Zlob. — P., krátké, nějakou
důležitou pravdu n. naučení obsahující pro-
povědění, der Spruch, die Sentenz. P-di jsou
vzdělanějšímu to, co sprostému přísloví. Marek.
P. památná, Denk-, vtipná, Sinn-, důvtipná,
Jg., mravná, p. hlubokého smyslu, Sych.,
biblická. Kom. Příležitě tu propovídku pro-
hodil. Jg. — P., přísloví, das Sprichwort.
Berg. — P., věta důkazu žádající, der Lehr-
satz. P. z přezvědu. Hš. — P., věta, která
žádného důkazu nepotřebuje, der Grundsatz.
Sedl.

Propovědač, e, m., der Aussager. Us. Jg.

Propovědění, n., das Sagen, die Aus-
sprechung, vz Propověděti. — P., co pro-
pověděno, propověď, die Aussage, der Aus-
spruch. Pěkné p.; p. kratičké ale moudré,
V., znamenité. Orb.p. —P., der Syllogismus.
Větší, menší p. Jir. exc.

Propověděti, propovědíti, vím, věz, véda
(ouc), děl, děn, ění; propovídati, propovídá-
vati = promluviti, aussagen, aussprechen.
Onen starý Kato velmi pěkně propověděl.
V. — co komu. Propoví mu slovo. Jel. —
co nad čím. Kněz posvěcuje — nad chlebem
propoví slova. P. Kr. Ms. c. pic. — co o čem.
Alx. — skrze koho. A tehdy jeden každý
skrze řečníka propověz i odpověz. CJB. 383.

Propovědnosť, i, f., die Sentenziosität.
Sm.

Propovědný, -dní, průpovědní, Spruch-.
P. kniha (propovědí zavírající). D. P. báseň =
druh didaktického básnictví pronášející nauky
moudrosti a zkušenosti krátkým, jadrným,

názorným způsobem co možná nejzvláštněji.
Vz více v S. N. — P., výměsní, aphoristisch.
Šm.

Propovídka, vz Propověď.

Propracování, n., die Durcharbeitung,
Durchbildung. Dch.

Propracovanost, i, f. = propracování.
Kos. Ol. I. 278.

Propracovati,durcharbeiten, —co: těsto.
Us. — se = pracně se probrati; v hornictví
klízením n. pavováním skalou se prodělati.
Am. -- se kudy: skrze vlny, Č., skrze
houští. Vz Trouditi, 3.

Propraetor, a, m., u Římanů úředník,
který byv rok praetorem v Římě dostal
pak některou provincii jakožto místodržitel
k spravování. S. N.

Proprachnivěti, ěl, ění, durch u. durch
morsch werden. Ros.

Proprání, n., das Durchwaschen. Us.

Propraný; -án, a, o, durchgewaschen. Us.

Proprapravnuk, a, m., der Urururenkel.
Plác.

Proprášiti, il, en, ení; proprašovati,
durch-, ausstäuben. — co: kožich.

Proprašný, durchgestäubt.

Proprati, peru, pral, án, ání; propírati,
proprávati, durchwaschen. — co: prádlo,
zlato (ryžovati) = naskrze, z většího dílu
práti, schwemmen; čas (praním stráviti, ver-
waschen. D. — co kde: košile v horké
vodě. Us. Rudy v mlýně p. Vys. — se kudy:
skrze nepřítele — protlouct se, sich durch-
schlagen. Ros., Skl. V. 321.

Proprava, y, f. propravení, uvedení, úvod,
die Einführung, Einleitung. Pán zákon starý
jako předchozí p-vu křesťanské víry vysta-
vuje; Kázání jeho jinde pronesená se jen
za p-vu pokládati mohou. Sš. J. 76., L. 60.
Vz Prodromus. (Hý.). Logika může slouti
propravou ke všem vědám. Vz Propaedeu-
tika. Marek. Vědecká p. ku písmu sv. sta-
rého a nového zákona, die biblische Einlei-
tung o. Isagogik. Us. Hý.

Proprávati, vz Proprati.

Propravce, propravitel, e, m., der An-
bahner. Přípravcem a p-cem cesty býti měl
pro Krista. Sš. J. 17.

Propravitel, e, m., der Durchbringer,
Helfer.

Propraviti, il, en, ení; propravovati —
prodělati, překážky odkliditi, provésti skrze
něco, durchbringen, durchthun; se, sich durch-
arbeiten, durchkommen. Jg. — co: strouhu,
Ros., cestu (prodělati; 2. přístup zjednati.
D.). V. P. ruku (prostrčiti), zapovězené zboží
(pronésti), kůži (vydělati). Šm. — co komu:
sobě zrak p. Kom. Ženám tok po porodu,
zástavu p. Byl. P-viv sobě cestu udává
apoštol příčinu. Sš. Sk. 39. — co, koho
kudy. Propravil se skrze lesy. Ros. P. niť
skrze ucho jehly. — co z koho: vodu ze
sebe p. V. — co komu čím. Císař brannou
rukou cestu sobě p-vil. V. — přes co. Přes
jejich zříceniny a těla brannou rukou sobě
cestu k nám propravil. V. — co kudy kam.
P. si cestu skrze trubici močovou do mě-
chýře Lk. — se kudy: cestou zatrženou. Jg.

Propravna, y, f. Encyklické vědy byly
p-ny filosofie. Sš. Sk. 210. Vz Průpravna.