Předchozí (1163)  Strana:1164  Další (1165) |
|
|||
1164
|
|||
|
|||
Proportion. Vz S. N. — P., míra, das Eben-
mass. Údové spolu se drží svazky ustavič- nými v p-ci příslušné. Kom. J. 242. — Br. Proporcionalnosť, i, f., die Verhältniss-
miissigkeit, Angemessenheit. Proporcionalní, z lat., úměrný, poměrný,
srovnalý, proportional. P. kružidlo, nástroj k zmenšování n. k zvětšování daných čar podlé určitého libovolného poměru způso- bem mechanickým. Šfk. Vz S. N. — P., verhältnissmässig, angemessen. Propos (fr., propo), řeč, návrh, die Aeus-
serung; der Vorschlag, Antrag; a p. (a propó), právě v hod, právě v čas, abych ne- zapomněl. Rk. Proposice, e, f., z lat., návrh, předloha,
der Vortrag, Vorschlag; ve filosofii návěsť. Rk., S. N. Počíná všeobecnou návěstí ho- řejší. SŠ. J. 165. Propotiti, il, cen, ení, propotívati, pro-
pocovati, durchschwitzen. — co: košili, kabát. Propouštěcí list z jisté summy = kvi-
tance, Quittung, f. J. tr. P. vysvědčení, Ent- lassungszeugniss. P. nebozez(čepovník, Šm.), der Durch-, Zapfenbohrer. Šm. Propouštěti, vz Propustiti.
Propouštítko, a, n P. osnovní, das Ein-
lesebretchen, v tkadl. Propoušťka, y, f., der Abschied. Rk.
Propověd',i, f.,průpověď, i, propovídka,
propovídečka, y, f., propovědění, n., frase, der Satz, die Phrase. Řečník slova změně- ním (tropis) a průpovědi (sententias) figu- rami šlechtí. Kom. Vydati se na sbírání českých průpovědí. Sych. P. hlavní, základní, der Hauptsatz. Zlob. — P., krátké, nějakou důležitou pravdu n. naučení obsahující pro- povědění, der Spruch, die Sentenz. P-di jsou vzdělanějšímu to, co sprostému přísloví. Marek. P. památná, Denk-, vtipná, Sinn-, důvtipná, Jg., mravná, p. hlubokého smyslu, Sych., biblická. Kom. Příležitě tu propovídku pro- hodil. Jg. — P., přísloví, das Sprichwort. Berg. — P., věta důkazu žádající, der Lehr- satz. P. z přezvědu. Hš. — P., věta, která žádného důkazu nepotřebuje, der Grundsatz. Sedl. Propovědač, e, m., der Aussager. Us. Jg.
Propovědění, n., das Sagen, die Aus-
sprechung, vz Propověděti. — P., co pro- pověděno, propověď, die Aussage, der Aus- spruch. Pěkné p.; p. kratičké ale moudré, V., znamenité. Orb.p. —P., der Syllogismus. Větší, menší p. Jir. exc. Propověděti, propovědíti, vím, věz, véda
(ouc), děl, děn, ění; propovídati, propovídá- vati = promluviti, aussagen, aussprechen. Onen starý Kato velmi pěkně propověděl. V. — co komu. Propoví mu slovo. Jel. — co nad čím. Kněz posvěcuje — nad chlebem propoví slova. P. Kr. Ms. c. pic. — co o čem. Alx. — skrze koho. A tehdy jeden každý skrze řečníka propověz i odpověz. CJB. 383. Propovědnosť, i, f., die Sentenziosität.
Sm. Propovědný, -dní, průpovědní, Spruch-.
P. kniha (propovědí zavírající). D. P. báseň = druh didaktického básnictví pronášející nauky moudrosti a zkušenosti krátkým, jadrným, |
názorným způsobem co možná nejzvláštněji.
Vz více v S. N. — P., výměsní, aphoristisch. Šm. Propovídka, vz Propověď.
Propracování, n., die Durcharbeitung,
Durchbildung. Dch. Propracovanost, i, f. = propracování.
Kos. Ol. I. 278. Propracovati,durcharbeiten, —co: těsto.
Us. — se = pracně se probrati; v hornictví klízením n. pavováním skalou se prodělati. Am. -- se kudy: skrze vlny, Č., skrze houští. Vz Trouditi, 3. Propraetor, a, m., u Římanů úředník,
který byv rok praetorem v Římě dostal pak některou provincii jakožto místodržitel k spravování. S. N. Proprachnivěti, ěl, ění, durch u. durch
morsch werden. Ros. Proprání, n., das Durchwaschen. Us.
Propraný; -án, a, o, durchgewaschen. Us.
Proprapravnuk, a, m., der Urururenkel.
Plác. Proprášiti, il, en, ení; proprašovati,
durch-, ausstäuben. — co: kožich. Proprašný, durchgestäubt.
Proprati, peru, pral, án, ání; propírati,
proprávati, durchwaschen. — co: prádlo, zlato (ryžovati) = naskrze, z většího dílu práti, schwemmen; čas (praním stráviti, ver- waschen. D. — co kde: košile v horké vodě. Us. Rudy v mlýně p. Vys. — se kudy: skrze nepřítele — protlouct se, sich durch- schlagen. Ros., Skl. V. 321. Proprava, y, f. propravení, uvedení, úvod,
die Einführung, Einleitung. Pán zákon starý jako předchozí p-vu křesťanské víry vysta- vuje; Kázání jeho jinde pronesená se jen za p-vu pokládati mohou. Sš. J. 76., L. 60. Vz Prodromus. (Hý.). Logika může slouti propravou ke všem vědám. Vz Propaedeu- tika. Marek. Vědecká p. ku písmu sv. sta- rého a nového zákona, die biblische Einlei- tung o. Isagogik. Us. Hý. Proprávati, vz Proprati.
Propravce, propravitel, e, m., der An-
bahner. Přípravcem a p-cem cesty býti měl pro Krista. Sš. J. 17. Propravitel, e, m., der Durchbringer,
Helfer. Propraviti, il, en, ení; propravovati —
prodělati, překážky odkliditi, provésti skrze něco, durchbringen, durchthun; se, sich durch- arbeiten, durchkommen. Jg. — co: strouhu, Ros., cestu (prodělati; 2. přístup zjednati. D.). V. P. ruku (prostrčiti), zapovězené zboží (pronésti), kůži (vydělati). Šm. — co komu: sobě zrak p. Kom. Ženám tok po porodu, zástavu p. Byl. P-viv sobě cestu udává apoštol příčinu. Sš. Sk. 39. — co, koho kudy. Propravil se skrze lesy. Ros. P. niť skrze ucho jehly. — co z koho: vodu ze sebe p. V. — co komu čím. Císař brannou rukou cestu sobě p-vil. V. — přes co. Přes jejich zříceniny a těla brannou rukou sobě cestu k nám propravil. V. — co kudy kam. P. si cestu skrze trubici močovou do mě- chýře Lk. — se kudy: cestou zatrženou. Jg. Propravna, y, f. Encyklické vědy byly
p-ny filosofie. Sš. Sk. 210. Vz Průpravna. |
||
|
|||
Předchozí (1163)  Strana:1164  Další (1165) |