1167

niti má přísahu, léčby ho z ní ten, proti
komu se vede, p-stil. Kol. 22. By původ
pohnaného z přísahy p-stil. Nál. 213. P. ně-
koho ze zápisů postranních. Václ. 31. Tako-
vého prve z poddanosti nemá p., lečby se
prve dskami zemskými přiznal tak, jakž se
nahoře píše; Item jestližeby ten trh z desk
zase p. chtěli, tehdy ten, komuž se pro-
pouští . . . Zř. Vl. 557., 160. — co, koho
kudy. P. někoho po Dunaji, Vrat., po mostě.
Kram. P. vodu rourou. Někoho skrze za-
hradu p. Ros. — koho, kdy jak: vězně
(před časem) mimo poručení krále. Sych.
P. koho s hanbou, s odmrštěním, Šm., bez
pokuty a trestáni. V. Bez svolení něčího
něco z desk p. (vymazati). Vš. Věděli, že
je p. musejí bez trestu dalejšího. Sš. Sk.
48. Tys jeho propustil bez mé vuole. NB.
Tč. Leč bych od pana hejtmana z úst v uši
propuštěn byl (zastr.). Bdí. Obr. 111. P. ně-
koho v nedostatku důkazu. J. tr. Aby jimi
upomínal nepropúštěje let od roku (terminu)
plněni; pakliby kto neupomínal a p-stil tři
léta a 18 nedělí od plnění roku. Vl. zř. 381.
Poručník může . . . právo stané i půhon po
nálezu p. Nál. 216. — koho kam: do vlasti.
Vrat. — koho odkud. Žalostivě jej od sebe
propustil. Háj. P. někoho z vězení. Vrat.
Tebe od toho propustím. NB. Tč. Háj Ne-
propouštěti manželky od sebe krom příčiny
cizoložstva. Ojíř. — co komu (dáti, pro-
půjčiti). Králům ty věci propouští. V. Přední
důstojnosti vládykám p. Har. To své právo
obdržené jemu p-la jest mocně. Půh. II. 242.
Jáť jemu propouštím rukojmie. NB. Tč. —
co komu zač: za svobodné. Chč. 444. —
koho proč: pro nedostatek důkazů. J. tr.
Skrze to jsem Beneše pohonu p-stil. Půh.
II. 427. Skrze svolení něčí něco z desk p.
(vymazati). Vš. — co kde oč. To jsú mezi
sebú p-li o tu věc. Půh. II. 322. — se kudy
kam. Mořem nyní propustili se Pavlovi prů-
vodčí všickni až do Assu. Sš. Sk. 234.

Propustné, ého, n., die Extabulations-
taxe. J. tr.

Propustný, durchlässig. Nepropustné mí-
sto, der Sperrpunkt (im Gebirge usw.). Dch.
— P., Entlassungs-, löschungsfähig. P. list
z úroků, Zinsenquittung, f; p. list vojenský,
Abschiedsmkunde, f. (Čsk.); p. list (u ži-
dovských manželů), der Scheidebrief. J. tr.
P. list dáti, vyhotoviti, komu doručiti, ženě
dáti. Sš. Mt. 258., 80. P. léto = milostivé
či jubilejní. Sš. L. 61. P. list, der Entlass-,
Freibrief, mittels dessen ein Höriger aus
dem Unterthansverbande entlassen wird. Gl.
278. Nemá sobě naň z cizí země p-ného
listu jednati. Vl. zř. n. 262.

Propuštěnec, nce, m., der Entlassene
(Soldat). J. tr. P. z otroctví = svobodník.
Sš. Sk. 72.

Propuštění, n., die Entlassung. P. man-
želky n. manžela, list p. (Scheidebrief); p.
z moci otcovské, z dluhu, pokuty; p. dluhu
(kvitance), V.; p. ze závazku, z řádu, J. tr.,
ze služby. Čsk. Žádati, dosíci p.; p. míti.
Ros. P. zápisu, trhu, věna z desk (vyma-
zání). Vš. P. z desk jiného nic nenie, než
z desk toho, což ve dsky vloženo jest, vy-
mazánie a v nie obrácenie. Vz Vš. 568. Tehdy

ten, kdožby v tom úřadě býti nechtěl, má
to na krále vznésti a za p. toho úřadu žá-
dati. Zř. F. I. B. 28.

Propuštěnka, y, f., die Freigelassene.
P. z otroctví. Mach.

Propuštěný; propuštěn, a, o, ent-, frei-
gelassen. P. z poddanosti, V., ze služebnosti.
Kom.

Proputovati, durchreisen, durchpilgern,
durchs Reisen verlieren. — co. Proputovala
své panenství. Ros. P. zemi svatou. Us. Da,

Propýchati, propychovati, durch Stolz,
Hoffart verlieren. — co (komu). Propý-
chal si jeho přízeň (pýchou ztratil). Sych.
P. statek, tělo a duši. V. Nehrdaj jinými a
toho, což máš, nepropychuj. Čt. N. P. své
zbožie, M., své věci. Reš. — co jak: vše-
tečně. Reš.

Propylaie, -leje, í, pl., f., z řec., v stavit.
= předsíň či nádherný vchod do velikého
stavení. Vz S. N. KP., I. 119.

Propylamen, u, m., chemická 'zásada.
Vz Šfk. 617.

Propylen, u, m., uhlovodík řady ethyle-
nové. Vz Šf k. 507.

Proquaestor, a, m., náměstek quaesto-
rův neb i ten, komu byla quaestura pro-
dloužena. S. N.

Prorada, y, f., zrada, Verrath, m. Pass.,
V. Netuší, že tu je prorada. Koll. P. Jidá-
šova. Sš. Sk. 13. Na nějž (Pavla) se obava
p-dy a jiné věci vymysliti daly. Sš. Sk. 114.
— P., y, m., zrádce. Prorado, skvrno křesťan
věčná. Rkk. 53.

Prorádce, e, m.= zrádce, der Verräther.
V., St. skl., Pass., Pč. 22., Št. N. 22. Jeden
z Benešova byl jich p. Pč. 11. Vlastnie
vlasti p. byl. BO. Sv. Petr proradci Jesu
Kristova věděti chtieše. Výb. I. 265.

Proraditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění,
provazovati = zraditi, verrathen. V. —koho.
Leg., ZN. — co čím. Jiná píseň drsnatostí
svou mistrnosť hlavy něčí proradí. Bl. —
co komu: dobytek zlodějóm. Pč. 24.

Proradnice, e, f., zrádkyně, die Ver-
rätherin Hank. Gloss.

Proradník, a, m.,prorádce, der Verräther.
St. skl. II. 161., IV. 169., Martini.

Proradný, zrádný, verrätherisch. P. Mi-
lota. Pulk. 402., Mus.

Prořadovati = prochlastati,verzechen. —
co: peníze, čas. Jg.

Prorámek, mku, m., byla kšanda plátěná,
na níž rubáč zavěšen byl na rameně. Das
Achselband. Na mor. Zlínsku. Brt.

Proramenice, e, f. = proramice.

Proramice, e, f., popruh, das Tragband
(beim Korb usw.). Vz Pant. — P. u živůtku,
průramek, das Achselband. Cf. Prorámek.

Proramovati = proklestiti, Aeste aus-
hauen, lichten. Ros. — co komu. To mi
žaludek p-lo. Us. Da.

Prorazení, n., der Verrath. Aqu., Ctib.,
St. skl. 4. 155.

Prorazilosť, i, f., penetrantia, Durch-
dringlichkeit, f. GR.

Prorazitelnosť, i, f., die Durchschlag-
barkeit. — P., možnosť proraziti, die Mög-
lichkeit durchzuschlagen. Jg.