Předchozí (1166)  Strana:1167  Další (1168) |
|
|||
1167
|
|||
|
|||
niti má přísahu, léčby ho z ní ten, proti
komu se vede, p-stil. Kol. 22. By původ pohnaného z přísahy p-stil. Nál. 213. P. ně- koho ze zápisů postranních. Václ. 31. Tako- vého prve z poddanosti nemá p., lečby se prve dskami zemskými přiznal tak, jakž se nahoře píše; Item jestližeby ten trh z desk zase p. chtěli, tehdy ten, komuž se pro- pouští . . . Zř. Vl. 557., 160. — co, koho kudy. P. někoho po Dunaji, Vrat., po mostě. Kram. P. vodu rourou. Někoho skrze za- hradu p. Ros. — koho, kdy jak: vězně (před časem) mimo poručení krále. Sych. P. koho s hanbou, s odmrštěním, Šm., bez pokuty a trestáni. V. Bez svolení něčího něco z desk p. (vymazati). Vš. Věděli, že je p. musejí bez trestu dalejšího. Sš. Sk. 48. Tys jeho propustil bez mé vuole. NB. Tč. Leč bych od pana hejtmana z úst v uši propuštěn byl (zastr.). Bdí. Obr. 111. P. ně- koho v nedostatku důkazu. J. tr. Aby jimi upomínal nepropúštěje let od roku (terminu) plněni; pakliby kto neupomínal a p-stil tři léta a 18 nedělí od plnění roku. Vl. zř. 381. Poručník může . . . právo stané i půhon po nálezu p. Nál. 216. — koho kam: do vlasti. Vrat. — koho odkud. Žalostivě jej od sebe propustil. Háj. P. někoho z vězení. Vrat. Tebe od toho propustím. NB. Tč. Háj Ne- propouštěti manželky od sebe krom příčiny cizoložstva. Ojíř. — co komu (dáti, pro- půjčiti). Králům ty věci propouští. V. Přední důstojnosti vládykám p. Har. To své právo obdržené jemu p-la jest mocně. Půh. II. 242. Jáť jemu propouštím rukojmie. NB. Tč. — co komu zač: za svobodné. Chč. 444. — koho proč: pro nedostatek důkazů. J. tr. Skrze to jsem Beneše pohonu p-stil. Půh. II. 427. Skrze svolení něčí něco z desk p. (vymazati). Vš. — co kde oč. To jsú mezi sebú p-li o tu věc. Půh. II. 322. — se kudy kam. Mořem nyní propustili se Pavlovi prů- vodčí všickni až do Assu. Sš. Sk. 234. Propustné, ého, n., die Extabulations-
taxe. J. tr. Propustný, durchlässig. Nepropustné mí-
sto, der Sperrpunkt (im Gebirge usw.). Dch. — P., Entlassungs-, löschungsfähig. P. list z úroků, Zinsenquittung, f; p. list vojenský, Abschiedsmkunde, f. (Čsk.); p. list (u ži- dovských manželů), der Scheidebrief. J. tr. P. list dáti, vyhotoviti, komu doručiti, ženě dáti. Sš. Mt. 258., 80. P. léto = milostivé či jubilejní. Sš. L. 61. P. list, der Entlass-, Freibrief, mittels dessen ein Höriger aus dem Unterthansverbande entlassen wird. Gl. 278. Nemá sobě naň z cizí země p-ného listu jednati. Vl. zř. n. 262. Propuštěnec, nce, m., der Entlassene
(Soldat). J. tr. P. z otroctví = svobodník. Sš. Sk. 72. Propuštění, n., die Entlassung. P. man-
želky n. manžela, list p. (Scheidebrief); p. z moci otcovské, z dluhu, pokuty; p. dluhu (kvitance), V.; p. ze závazku, z řádu, J. tr., ze služby. Čsk. Žádati, dosíci p.; p. míti. Ros. P. zápisu, trhu, věna z desk (vyma- zání). Vš. P. z desk jiného nic nenie, než z desk toho, což ve dsky vloženo jest, vy- mazánie a v nie obrácenie. Vz Vš. 568. Tehdy |
ten, kdožby v tom úřadě býti nechtěl, má
to na krále vznésti a za p. toho úřadu žá- dati. Zř. F. I. B. 28. Propuštěnka, y, f., die Freigelassene.
P. z otroctví. Mach. Propuštěný; propuštěn, a, o, ent-, frei-
gelassen. P. z poddanosti, V., ze služebnosti. Kom. Proputovati, durchreisen, durchpilgern,
durchs Reisen verlieren. — co. Proputovala své panenství. Ros. P. zemi svatou. Us. Da, Propýchati, propychovati, durch Stolz,
Hoffart verlieren. — co (komu). Propý- chal si jeho přízeň (pýchou ztratil). Sych. P. statek, tělo a duši. V. Nehrdaj jinými a toho, což máš, nepropychuj. Čt. N. P. své zbožie, M., své věci. Reš. — co jak: vše- tečně. Reš. Propylaie, -leje, í, pl., f., z řec., v stavit.
= předsíň či nádherný vchod do velikého stavení. Vz S. N. KP., I. 119. Propylamen, u, m., chemická 'zásada.
Vz Šfk. 617. Propylen, u, m., uhlovodík řady ethyle-
nové. Vz Šf k. 507. Proquaestor, a, m., náměstek quaesto-
rův neb i ten, komu byla quaestura pro- dloužena. S. N. Prorada, y, f., zrada, Verrath, m. Pass.,
V. Netuší, že tu je prorada. Koll. P. Jidá- šova. Sš. Sk. 13. Na nějž (Pavla) se obava p-dy a jiné věci vymysliti daly. Sš. Sk. 114. — P., y, m., zrádce. Prorado, skvrno křesťan věčná. Rkk. 53. Prorádce, e, m.= zrádce, der Verräther.
V., St. skl., Pass., Pč. 22., Št. N. 22. Jeden z Benešova byl jich p. Pč. 11. Vlastnie vlasti p. byl. BO. Sv. Petr proradci Jesu Kristova věděti chtieše. Výb. I. 265. Proraditi, il, zen, ení, na Slov. děn, ění,
provazovati = zraditi, verrathen. V. —koho. Leg., ZN. — co čím. Jiná píseň drsnatostí svou mistrnosť hlavy něčí proradí. Bl. — co komu: dobytek zlodějóm. Pč. 24. Proradnice, e, f., zrádkyně, die Ver-
rätherin Hank. Gloss. Proradník, a, m.,prorádce, der Verräther.
St. skl. II. 161., IV. 169., Martini. Proradný, zrádný, verrätherisch. P. Mi-
lota. Pulk. 402., Mus. Prořadovati = prochlastati,verzechen. —
co: peníze, čas. Jg. Prorámek, mku, m., byla kšanda plátěná,
na níž rubáč zavěšen byl na rameně. Das Achselband. Na mor. Zlínsku. Brt. Proramenice, e, f. = proramice.
Proramice, e, f., popruh, das Tragband
(beim Korb usw.). Vz Pant. — P. u živůtku, průramek, das Achselband. Cf. Prorámek. Proramovati = proklestiti, Aeste aus-
hauen, lichten. Ros. — co komu. To mi žaludek p-lo. Us. Da. Prorazení, n., der Verrath. Aqu., Ctib.,
St. skl. 4. 155. Prorazilosť, i, f., penetrantia, Durch-
dringlichkeit, f. GR. Prorazitelnosť, i, f., die Durchschlag-
barkeit. — P., možnosť proraziti, die Mög- lichkeit durchzuschlagen. Jg. |
||
|
|||
Předchozí (1166)  Strana:1167  Další (1168) |