1168

Prorazitelný, mohoucí proražen býti,
durchschlagbar. — P., mohoucí proraziti,
durchschlagend. P. olej. Ms. bib. 239.

Proraziti, raz, il, žen, ení; prorážeti (na
Slov. provazati), el, en, ení; prorážívati,
provažovati = něco na skrz protlouci, pro-
píchnouti, durchschlagen, -stossen, -stechen,
-rennen, -brechen, -bohren, aufstosen; pro-
běhnouti, durchlaufen, -dringen; protlouci
se, proprati se, sich durchschlagen, durch-
brechen ; propouštěti černidlo, durchschlagen,
-fliessen. Jg. — abs. Proráží papír, loď, teplo,
Us., voda, déšť, D., inkoust. Ml. Rána nepro-
razila. D. — co, koho: závady (překážky),
Kom., díru, Us., led, nepřátely, Ros., cestu,
D., zeď, oblaka. Dch. Proráží mne = mrzí
mne. Sá. — (co, koho) čím: lichocením а
úplatky, Sych., prosbami, prosebným spisem
p. Sych. Bleskem p. (proniknouti). V. Okno
kamenem p. Us. Hned se z toho popouzíš
a do zbroje strojíš, chceš stropem vyletěti
a. hlavou střechu proraziti. Reš. Čelem zeď
p. chtěl. Jir. Anth. II. 354. Krásnýma pa-
rohama hustý les proráže. Rkk. 25. A spolu
měla se Petrovi samému tím cesta, do Říma,
do Hlavy celé říše římské p. Sš. Sk. 121.
Hlavou zdi neprorazíš. Prov. P. návrhem (způ-
sobiti, aby přijat byl). Us. Da. — co proti
čemu: důl proti vodě p. Vys. — v čem
čím. Připochlebil se mu, aby v právní při
své přízní jeho prorazil. Sych. —(se) kudy.
Prorazil skrze své nepřátely. Ros. Prorazil
se skrze nepřátelské vojsko. Ros. Prorazil
se skrze ledové hory. V. Zvěř skrze honce
p-zila (brach o. ging durch). Sp. — co, se
kam: štolu do dolu p. Vys. Horníci pro-
razili se do dolu. Vys. K západu p. Us.
Horníci na den se prorazili. (Vz Den), na
štolu. Vys. Horníci po prameních dělajíce
prorazili se jedni na druhé. Vys. — co jak.
Ten lék na horu i dolů p-zil. Berg. exe.
Oheň v skok studených kachlů neproráží.
Anth. II. 352. P. na skrz. Us. Srn. — kde.
Vrch v peci anděl prorazí. Kat, 2910. Tako
proráže (Záboj) dráhy u vrazěch. Rkk. 13.

Prorazivosť, i, f., Durchdringlichkeit, f.

Prorazivý, durchdringend.

Proražec, žce, m, náčiní ku prorážení
něčeho, u sedláře, sklenáře, plechaře, ševce,
řemenáře, der Durchschlag, das Stecheisen,
der Durchbruchsmeissel. Ševci a řemenáři mají
p. (Locheisen), jímžto dělají díry okrouhlé.

Proražení, n., der Durchschlag, Durch-
bruch. D., Dch.

Proražený; -en, a, o, durchgeschlagen.
Vz Proraziti.

Prorážeti, vz Proraziti.

Proráživý, proplývací papír (piják), Lösch-
papier, n. Rk.

Prorážka, y, f., průkop, der Durchschlag,
die Löcherung. Us. u Příb.'— P., čím se co
proráží, vz Proražec. P. mosazná. Dch.

Proražování, proražovaný, proražovati,
vz Proražení, Proražený, Proraziti.

Prorčení, prořčení, n.. der Ausspruch,
Hus., Leg.

Prorčený, prořčený; -en, a,. o, ausge-
sprochen. Us. Jg.

Prořečení, n., das Aussagen. - P., před-
mluva, Prolog, m. Scip.

Prořečený; -čen, a, o, vz Prořeknouti.

Prořečniti, il, ěn, ění, provečňovati,durchs
Reden verlieren. — co: při. Ros.

Prořediti, proříditi, il, děn, ění, řídké
učiniti, dünn, schütter machen. Proředěný,
schütter gemacht. — co čím: inkoust octem.

Proředlosť, pvořídlosť, i, f., řídkost, die
Diinnheit.

Proředlý, prořídlý, řídký, dünn, schütter.
Ros.

Prořednouti, dnul a dl, utí, ein wenig
dünn, schütter werden. Ros.

Prorejditi, prorejdovati, durchlaufen,
durchschweifen. — co. A vždy nová práni
prorejduji mou obraznosť. Srn. — se. Ty
děti se prorejdily. Us.

Prorejdovati --= utratiti, durchbringen.
— co. Ros.

Prorejniti, il, čn,ění = prohrabati, durch-
wühlen. Dch.

Prorejthařiti, il, en. ení, als Reiter zu
Schaden kommen. — co: statek. Ros.

Prořek, řku, m.. zastr., der Prolog. Rozk.

Prořeknouti, ul, ut, utí a (prořku, zastr.)
proříci, řekl, rčen a řčen, ení =propověděti,
aussagen, vorbringen, zu viel sagen. D. —
co o kom. Náhodou slovo o tom prořekl.
D. — co nad kým. Dionysius nad slepým
ta slova prořekl. Pass. 900. — co jak. V po-
směch dá, co se v sprostnosti prořeklo. Sych.

Prorekovati, durch Heldenthaten ver-
lieren. — co: kord. Ros.

Prorektor, a, m., z lat., na universitách
hodnostář, jenž předešlého roku byl rekto-
rem. S. N.

Prořemeslniti, il, ěn, ění, durchs Hand-
werk verlieren. — co: jmění. Ros.

Proreptati, proreptávati, murmeln. —
kudy. Pramének vodičkou proreptávající.
Plk.

Prořez, proříz, průřez, u, prořízek,
zku, u. m., proříznutí, n., der Durchschnitt.
P. nožem. — P., průměr, der Durchschnitt.
Kláda 15 palců v prořízu tlustá. Vaň.

Prořezací pila, nůž (ku prořezání slou-
žící, zum Durchschneiden dienlich). -— P.,
prořezávající, durchschneidend. P. přímky se
sběhnou. Sedl.

Prořezání, prořezávání, n., das Durch-
schneiden.

Prořezaný, prořezávaný; -án, a, o, durch-
geschnitten. Us.

Prořezati, řezám a řeži; pvoříznouti,
znul a zl, ut, utí; prořezávati, a prořezovati,
durchschneiden. — co: dvéře. Us. — co čím:
nožem, pilou. Jg. — se kudy kam: střechou
na půdu, do světnice. Jd. — jak. Na skrze
něco p. V.

Prorezavělý, rötlich. P. vousy. Us.

Proříci, vz Prořeknouti.

Prořídati, vz Prořídnouti.

Prořídnouti, ul, utí, prořídati, dünn,
selten werden. -- kde. Lidé na trhu již
prořídají. Us. Dch. — čím. Staré spisy zá-
žehem ohně i hryzem času prořídly. Obr.
čas. duch. — komu. Vlasy mi prořídají.
Us. Hý.

Prořítiti, il, cen, ení, durchwerfen. — se,
aufwachen. Us. Jg. — se z čeho: ze sna
(probrati, probuditi se). Us.