Předchozí (1167)  Strana:1168  Další (1169) |
|
|||
1168
|
|||
|
|||
Prorazitelný, mohoucí proražen býti,
durchschlagbar. — P., mohoucí proraziti, durchschlagend. P. olej. Ms. bib. 239. Proraziti, raz, il, žen, ení; prorážeti (na
Slov. provazati), el, en, ení; prorážívati, provažovati = něco na skrz protlouci, pro- píchnouti, durchschlagen, -stossen, -stechen, -rennen, -brechen, -bohren, aufstosen; pro- běhnouti, durchlaufen, -dringen; protlouci se, proprati se, sich durchschlagen, durch- brechen ; propouštěti černidlo, durchschlagen, -fliessen. Jg. — abs. Proráží papír, loď, teplo, Us., voda, déšť, D., inkoust. Ml. Rána nepro- razila. D. — co, koho: závady (překážky), Kom., díru, Us., led, nepřátely, Ros., cestu, D., zeď, oblaka. Dch. Proráží mne = mrzí mne. Sá. — (co, koho) čím: lichocením а úplatky, Sych., prosbami, prosebným spisem p. Sych. Bleskem p. (proniknouti). V. Okno kamenem p. Us. Hned se z toho popouzíš a do zbroje strojíš, chceš stropem vyletěti a. hlavou střechu proraziti. Reš. Čelem zeď p. chtěl. Jir. Anth. II. 354. Krásnýma pa- rohama hustý les proráže. Rkk. 25. A spolu měla se Petrovi samému tím cesta, do Říma, do Hlavy celé říše římské p. Sš. Sk. 121. Hlavou zdi neprorazíš. Prov. P. návrhem (způ- sobiti, aby přijat byl). Us. Da. — co proti čemu: důl proti vodě p. Vys. — v čem čím. Připochlebil se mu, aby v právní při své přízní jeho prorazil. Sych. —(se) kudy. Prorazil skrze své nepřátely. Ros. Prorazil se skrze nepřátelské vojsko. Ros. Prorazil se skrze ledové hory. V. Zvěř skrze honce p-zila (brach o. ging durch). Sp. — co, se kam: štolu do dolu p. Vys. Horníci pro- razili se do dolu. Vys. K západu p. Us. Horníci na den se prorazili. (Vz Den), na štolu. Vys. Horníci po prameních dělajíce prorazili se jedni na druhé. Vys. — co jak. Ten lék na horu i dolů p-zil. Berg. exe. Oheň v skok studených kachlů neproráží. Anth. II. 352. P. na skrz. Us. Srn. — kde. Vrch v peci anděl prorazí. Kat, 2910. Tako proráže (Záboj) dráhy u vrazěch. Rkk. 13. Prorazivosť, i, f., Durchdringlichkeit, f.
Prorazivý, durchdringend.
Proražec, žce, m, náčiní ku prorážení
něčeho, u sedláře, sklenáře, plechaře, ševce, řemenáře, der Durchschlag, das Stecheisen, der Durchbruchsmeissel. Ševci a řemenáři mají p. (Locheisen), jímžto dělají díry okrouhlé. Proražení, n., der Durchschlag, Durch-
bruch. D., Dch. Proražený; -en, a, o, durchgeschlagen.
Vz Proraziti. Prorážeti, vz Proraziti.
Proráživý, proplývací papír (piják), Lösch-
papier, n. Rk. Prorážka, y, f., průkop, der Durchschlag,
die Löcherung. Us. u Příb.'— P., čím se co proráží, vz Proražec. P. mosazná. Dch. Proražování, proražovaný, proražovati,
vz Proražení, Proražený, Proraziti. Prorčení, prořčení, n.. der Ausspruch,
Hus., Leg. Prorčený, prořčený; -en, a,. o, ausge-
sprochen. Us. Jg. Prořečení, n., das Aussagen. - P., před-
mluva, Prolog, m. Scip. |
Prořečený; -čen, a, o, vz Prořeknouti.
Prořečniti, il, ěn, ění, provečňovati,durchs
Reden verlieren. — co: při. Ros. Prořediti, proříditi, il, děn, ění, řídké
učiniti, dünn, schütter machen. Proředěný, schütter gemacht. — co čím: inkoust octem. Proředlosť, pvořídlosť, i, f., řídkost, die
Diinnheit. Proředlý, prořídlý, řídký, dünn, schütter.
Ros. Prořednouti, dnul a dl, utí, ein wenig
dünn, schütter werden. Ros. Prorejditi, prorejdovati, durchlaufen,
durchschweifen. — co. A vždy nová práni prorejduji mou obraznosť. Srn. — se. Ty děti se prorejdily. Us. Prorejdovati --= utratiti, durchbringen.
— co. Ros. Prorejniti, il, čn,ění = prohrabati, durch-
wühlen. Dch. Prorejthařiti, il, en. ení, als Reiter zu
Schaden kommen. — co: statek. Ros. Prořek, řku, m.. zastr., der Prolog. Rozk.
Prořeknouti, ul, ut, utí a (prořku, zastr.)
proříci, řekl, rčen a řčen, ení =propověděti, aussagen, vorbringen, zu viel sagen. D. — co o kom. Náhodou slovo o tom prořekl. D. — co nad kým. Dionysius nad slepým ta slova prořekl. Pass. 900. — co jak. V po- směch dá, co se v sprostnosti prořeklo. Sych. Prorekovati, durch Heldenthaten ver-
lieren. — co: kord. Ros. Prorektor, a, m., z lat., na universitách
hodnostář, jenž předešlého roku byl rekto- rem. S. N. Prořemeslniti, il, ěn, ění, durchs Hand-
werk verlieren. — co: jmění. Ros. Proreptati, proreptávati, murmeln. —
kudy. Pramének vodičkou proreptávající. Plk. Prořez, proříz, průřez, u, prořízek,
zku, u. m., proříznutí, n., der Durchschnitt. P. nožem. — P., průměr, der Durchschnitt. Kláda 15 palců v prořízu tlustá. Vaň. Prořezací pila, nůž (ku prořezání slou-
žící, zum Durchschneiden dienlich). -— P., prořezávající, durchschneidend. P. přímky se sběhnou. Sedl. Prořezání, prořezávání, n., das Durch-
schneiden. Prořezaný, prořezávaný; -án, a, o, durch-
geschnitten. Us. Prořezati, řezám a řeži; pvoříznouti,
znul a zl, ut, utí; prořezávati, a prořezovati, durchschneiden. — co: dvéře. Us. — co čím: nožem, pilou. Jg. — se kudy kam: střechou na půdu, do světnice. Jd. — jak. Na skrze něco p. V. Prorezavělý, rötlich. P. vousy. Us.
Proříci, vz Prořeknouti.
Prořídati, vz Prořídnouti.
Prořídnouti, ul, utí, prořídati, dünn,
selten werden. -- kde. Lidé na trhu již prořídají. Us. Dch. — čím. Staré spisy zá- žehem ohně i hryzem času prořídly. Obr. čas. duch. — komu. Vlasy mi prořídají. Us. Hý. Prořítiti, il, cen, ení, durchwerfen. — se,
aufwachen. Us. Jg. — se z čeho: ze sna (probrati, probuditi se). Us. |
||
|
|||
Předchozí (1167)  Strana:1168  Další (1169) |