1169

Proříz, vz Prořez.

Prořízně, prořízeni, im Durchschnitt.
Kostkový střevíc dubu vážívá p. 62 libry.
Um. les.

Proříznouti, vz Prořezati.

Proříznutí, n., der Durchschnitt. D.

Proříznutý; -ut, a, o, durchgeschnitten.

Prořnúti = proříznouti, durchschneiden.
Na Ostrav. Tč.

Prorobiti, il, en, ení, prorobívati =pro-
dělati, durchstechen, durchgraben; pro kup-
čiti, durch Handel verlieren. Na Slov. Bern.

Prorocký (m.: proročský), prophetisch.
P. řeč. Jel., knihy. V., hlas, Scip., úřad,
Leg., důstojenství. Sš. J. 27. O p. knihách
vz S. N.

Proroctví, n., die Prophezeihung, Weis-
sagung ; das Seherthum; das Prognostikon.
Mkl. B. 69. P. slove oznámení budoucí udá-
losti, jehož splnění za zázrak se míti musí.
Oznámení to díti se může slovem (předpo-
vědění) aneb skutkem (předoznačení). Vz více
v S. N. P. v theologii = mluvení ze zjevu
a z podnětu či vdunutí a vnuknutí ducha
sv., mluvení to a pronášení věcí skrytých buď
se k budoucnu, buď ku přítomnu, buď k mi-
nulosti, buď k hloubí útroby lidské odná-
šejících a k získání nevérců, i k utvrzení,
osvícení, napomenutí a potěšení věrců vele-
příhodných a mocně působených. Sš. I. 251.
(Sr. Sš. I. 239., II. 265). FS. 14. P. před-
pověděti, poznati, uznati; V tu chvíli, když
p. to se splnilo; Znala p. to Isaiášovo o panně.
Sš. I. 111., J. 200.. L. 17. (Hý.). P. učiniti.
Us.

Proročí, prorocký, prophetisch. P., strsl.
proročb ; příp. -jъ, tudíž p. — рrorokъ + jЪ.
Mkl. B. 73. P. duch, Pulk., Sš. I. 105., Šk.
138., úřad, Sš. J. 58., řeč. Št. Duchem p-čím
mluvil. Sš. Mt. 259. P. písmo, ZN., dósto-
jenstvie, BO., hroby (= proroků). ZN.

1. Proročiti, il, en, ení, prorokovati, pro-
rokovávati, prophezeien, weissagen, wahr-
sagen. P. = věci tajné a skryté z nadšení
duchem sv. způsobeného projevovati, buďtež
ty věci přítomné aneb buďtež budoucí. Sš.
L. 27. — kde. Od počátku světa v ráji
prorokováno, že . . Sš. Sk. 42. (Hý.). —
proč. Z peněz králi p-val. Hus. I. 398. —
co komu. To mu prorokovali, Br.; p. pro-
měnu v povětří. Sych. — o čem. Duch
boží o hladu mu p-val. Sš. Sk. 138. O ve-
liké žalosti matky božie p-val. Jir. Anth. I.
56., 77. A o něm (o Bohu) p-vala. Kat. 1807.
On o tom prorokuje. Ros. P. o těch věcech.
Br. — Odkud. Z jich břicha zlý duch pro-
rokuje. Bj.

2. Proročiti, einen Termin bestimmen.
Proročka, y, f. = prorokyně.
Proročně = prorocky, prophetisch. Pán

předvěstně a p. k těm dvěma příkladům
prohlídá. Sš. L. 165.

Proročný = prorocký. P. duch. Pulk.

Prorod, u, m., pokolení, das Geschlecht.
Mne blahati budou všichni prorodové. Sš.
L. 22.

Proroditi, il, zen, ení, prorozovati, zastr.
= poroditi, gebären.

Prorogace, e, f., z lat., odročení něčeho,
der Aufschub. Rk.

Prorogovati = odročiti, aufschieben, ver-
tagen.

Prorok, a, m., strsl. рrоrоkъ, Mkl. B. 24.,
26., pro-říkati od kořene rek (řku); tedy p.
= předpovědník, hadač, věštec, der Prophet,
Seher, Weissager, Wahrsager. V. Vz více
v S. N. P. = kdo budoucí věci předpovídá.
Kom. P. falešný, V., p. křivý, ZN.; p. po-
časí. D. Lže — nebo lichoprorok. Us. Hý. P.
vroucí duchem svatým; p. starozákonný,
Mojžíšem předpověděný, Mojžíšovi rovný,
ano nad něho vyvýšený; P-ci jsou, kdož
z nadšení ducha svatého mluví a věci skryté
oznamují, buďtež věci ty budoucí, buďtež
tajemství víry, buďtež vniterná lidská my-
šlení, buďtež jiné tajnosti; P-ci vnukem
ducha sv. předpovídali. Sš. Zj. 344.. 61., J.
105., Sk. 138., 237. (Hý.). Zamyká to, jako by
tam měl proroky (pán Bůh ví co). Us. u Ry-
chnova. Msk. S prorokem do louže (když
kdo zle prorokuje). Prov. Napadl ho duch
Saule proroka (hněv, zlobivosť). Ros. Žádný
p. není vzácen ve vlasti své. Č., ZN. Proro-
kovali proroci, že bude tma v noci a po
dešti bláto. Č., Pk. Co neseš ? Proroky (oby-
čejně znamená to podsvinčata). Us. u Litom.
Dř.

Prorokář, c, m., s příhanou, der Wetter-
prophet. Us. Dch.

Prorokování, n., das Weissagen, Pro-
phezeihen. Us. Jg.

Prorokovaný; -án, a, o, geweissaget.
Us. Jg.

Prorokovati, vz Proročiti.

Prorokový počet = proroků. Ž. vit.

Prorokyně, ě, f., die Prophetin. Pro-
гокъ + ynja = prorokyně. Mkl. B. 145. Vz
Proročka. Liubiše prorokyni bieše a všiucku
zemiu súdieše. Dal. k. 3. 11.

Proroniti, il, ěn, ění = propustiti, durch-
lassen. — co kudy kam. Zahříváním šťávu
květovou skrze pytel na misku p. Rostl.

Prorost, u, prorostek, stku, m., proro-
stání, der Durchwuchs. Us. Jg.

Prorostati, vz Prorůsti.

Prorostavý, durchwachsend. P. plod.
Rostl.

Prorostek, vz Prorost. Šm.

Prorostiti, il, ěn, ění, prorostovati, zastr.,
durchwachsen machen. Pref. 237.

Prorostlík, u, m., bupleurum, Durch-
wachs, m., rostlina. P. okrouhlolistý n. pu-
povník, b. rotundifolium, dlouholistý, b. longi-
folium, srpkovitý, b. falcatum, nejtenší, b.
tenuissimum. Jg., FB. 92., ČI. Kv. 338., Slb.
581.

Prorostlost, i, f., das Durchwachsensein.
Jg.

Prorostlý, durch-, unterwachsen. P. list,
jenž lodyhu kolkolem neděleným zpodkem
obrostl, tak že lodyha jakoby skrze něj pro-
rostla, jako u rostliny bupleurum rotundifo-
lium (vz Prorostlík). Ol. Kv. XXV. — čím:
louka mechem, Sych., dřevo suky, Br., maso
tukem p., BO., Ros.; p. sádlem. Chč. 375.
— v čem: v tuku. Chč. 303.

Prorozumělý = mudrácký, mudrlantský,
klügelnd, Klügler-. Byli tu i jiní lidé zarytí
a p-li. Sš. Sk. 21. (Hý.).



	1169

	Proříz, vz Prořez. Prořízně, prořízeni, im Durchschnitt. Kostkový střevíc dubu vážívá p. 62 libry. Um. les. Proříznouti, vz Prořezati. Proříznutí, n., der Durchschnitt. D. Proříznutý; -ut, a, o, durchgeschnitten. Prořnúti = proříznouti, durchschneiden. Na Ostrav. Tč. Prorobiti, il, en, ení, prorobívati =pro- dělati, durchstechen, durchgraben; pro kup- čiti, durch Handel verlieren. Na Slov. Bern. Prorocký (m.: proročský), prophetisch. P. řeč. Jel., knihy. V., hlas, Scip., úřad, Leg., důstojenství. Sš. J. 27. O p. knihách vz S. N. Proroctví, n., die Prophezeihung, Weis- sagung ; das Seherthum; das Prognostikon. Mkl. B. 69. P. slove oznámení budoucí udá- losti, jehož splnění za zázrak se míti musí. Oznámení to díti se může slovem (předpo- vědění) aneb skutkem (předoznačení). Vz více v S. N. P. v theologii = mluvení ze zjevu a z podnětu či vdunutí a vnuknutí ducha sv., mluvení to a pronášení věcí skrytých buď se k budoucnu, buď ku přítomnu, buď k mi- nulosti, buď k hloubí útroby lidské odná- šejících a k získání nevérců, i k utvrzení, osvícení, napomenutí a potěšení věrců vele- příhodných a mocně působených. Sš. I. 251. (Sr. Sš. I. 239., II. 265). FS. 14. P. před- pověděti, poznati, uznati; V tu chvíli, když p. to se splnilo; Znala p. to Isaiášovo o panně. Sš. I. 111., J. 200.. L. 17. (Hý.). P. učiniti. Us. Proročí, prorocký, prophetisch. P., strsl. proročb ; příp. -jъ, tudíž p. — рrorokъ + jЪ. Mkl. B. 73. P. duch, Pulk., Sš. I. 105., Šk. 138., úřad, Sš. J. 58., řeč. Št. Duchem p-čím mluvil. Sš. Mt. 259. P. písmo, ZN., dósto- jenstvie, BO., hroby (= proroků). ZN. 1. Proročiti, il, en, ení, prorokovati, pro- rokovávati, prophezeien, weissagen, wahr- sagen. P. = věci tajné a skryté z nadšení duchem sv. způsobeného projevovati, buďtež ty věci přítomné aneb buďtež budoucí. Sš. L. 27. — kde. Od počátku světa v ráji prorokováno, že . . Sš. Sk. 42. (Hý.). — proč. Z peněz králi p-val. Hus. I. 398. — co komu. To mu prorokovali, Br.; p. pro- měnu v povětří. Sych. — o čem. Duch boží o hladu mu p-val. Sš. Sk. 138. O ve- liké žalosti matky božie p-val. Jir. Anth. I. 56., 77. A o něm (o Bohu) p-vala. Kat. 1807. On o tom prorokuje. Ros. P. o těch věcech. Br. — Odkud. Z jich břicha zlý duch pro- rokuje. Bj. 2. Proročiti, einen Termin bestimmen. Proročka, y, f. = prorokyně. Proročně = prorocky, prophetisch. Pán předvěstně a p. k těm dvěma příkladům prohlídá. Sš. L. 165. Proročný = prorocký. P. duch. Pulk. Prorod, u, m., pokolení, das Geschlecht. Mne blahati budou všichni prorodové. Sš. L. 22. Proroditi, il, zen, ení, prorozovati, zastr. = poroditi, gebären. Prorogace, e, f., z lat., odročení něčeho, der Aufschub. Rk.	Prorogovati = odročiti, aufschieben, ver- tagen. Prorok, a, m., strsl. рrоrоkъ, Mkl. B. 24., 26., pro-říkati od kořene rek (řku); tedy p. = předpovědník, hadač, věštec, der Prophet, Seher, Weissager, Wahrsager. V. Vz více v S. N. P. = kdo budoucí věci předpovídá. Kom. P. falešný, V., p. křivý, ZN.; p. po- časí. D. Lže — nebo lichoprorok. Us. Hý. P. vroucí duchem svatým; p. starozákonný, Mojžíšem předpověděný, Mojžíšovi rovný, ano nad něho vyvýšený; P-ci jsou, kdož z nadšení ducha svatého mluví a věci skryté oznamují, buďtež věci ty budoucí, buďtež tajemství víry, buďtež vniterná lidská my- šlení, buďtež jiné tajnosti; P-ci vnukem ducha sv. předpovídali. Sš. Zj. 344.. 61., J. 105., Sk. 138., 237. (Hý.). Zamyká to, jako by tam měl proroky (pán Bůh ví co). Us. u Ry- chnova. Msk. S prorokem do louže (když kdo zle prorokuje). Prov. Napadl ho duch Saule proroka (hněv, zlobivosť). Ros. Žádný p. není vzácen ve vlasti své. Č., ZN. Proro- kovali proroci, že bude tma v noci a po dešti bláto. Č., Pk. Co neseš ? Proroky (oby- čejně znamená to podsvinčata). Us. u Litom. Dř. Prorokář, c, m., s příhanou, der Wetter- prophet. Us. Dch. Prorokování, n., das Weissagen, Pro- phezeihen. Us. Jg. Prorokovaný; -án, a, o, geweissaget. Us. Jg. Prorokovati, vz Proročiti. Prorokový počet = proroků. Ž. vit. Prorokyně, ě, f., die Prophetin. Pro- гокъ + ynja = prorokyně. Mkl. B. 145. Vz Proročka. Liubiše prorokyni bieše a všiucku zemiu súdieše. Dal. k. 3. 11. Proroniti, il, ěn, ění = propustiti, durch- lassen. — co kudy kam. Zahříváním šťávu květovou skrze pytel na misku p. Rostl. Prorost, u, prorostek, stku, m., proro- stání, der Durchwuchs. Us. Jg. Prorostati, vz Prorůsti. Prorostavý, durchwachsend. P. plod. Rostl. Prorostek, vz Prorost. Šm. Prorostiti, il, ěn, ění, prorostovati, zastr., durchwachsen machen. Pref. 237. Prorostlík, u, m., bupleurum, Durch- wachs, m., rostlina. P. okrouhlolistý n. pu- povník, b. rotundifolium, dlouholistý, b. longi- folium, srpkovitý, b. falcatum, nejtenší, b. tenuissimum. Jg., FB. 92., ČI. Kv. 338., Slb. 581. Prorostlost, i, f., das Durchwachsensein. Jg. Prorostlý, durch-, unterwachsen. P. list, jenž lodyhu kolkolem neděleným zpodkem obrostl, tak že lodyha jakoby skrze něj pro- rostla, jako u rostliny bupleurum rotundifo- lium (vz Prorostlík). Ol. Kv. XXV. — čím: louka mechem, Sych., dřevo suky, Br., maso tukem p., BO., Ros.; p. sádlem. Chč. 375. — v čem: v tuku. Chč. 303. Prorozumělý = mudrácký, mudrlantský, klügelnd, Klügler-. Byli tu i jiní lidé zarytí a p-li. Sš. Sk. 21. (Hý.).