1171

Mohly by tedy jednotlivé způsoby její na-
zývány býti podlé jednotlivých odborů vě-
deckých; obyč. však rozeznává se toliko
sloh dějepravný (historický) a přírodopisný,
filosofický a právnický. KB. 269. P. řečnická,
jak kdy za kterým účelem jde, jiného jest
obsahu a jiného nabývá rázu: zaznívajíc s ka-
zatelny slove kázáním a jest obsahu nábo-
ženského. Písemná přímluva duchovního pa-
stýře slove listem pastýřským. Řeč soudní za
účel má buď obžalobu neb obranu. Beč poli-
tická zanáší se nějakou záležitostí státní.
Přímluva vojenská k tomu jde, aby rozja-
řila a povznesla mysli vojínů. Akademické a
školské řeči, jakož i slavnostné a příleži-
tostné (větším dílem chvalořeči), přípitky
přerozličny jsou obsahem vedlé rozličných
příležitostí, za kterých jsou činěny. KB. 305.
Vz také S. N.

Prosadařiti, il, en, ení, prosadařovati,
durch Obsthandel verlieren. — co: své
jmění. Us. Ros.

Prosadilý, versetzt. Šm.

Prosaditi, il, zen, ení, na Slov. děn, dění;
prosázeti, el, en, ení; prosazovati = jedno
skrze druhé sázeti, durch einander setzen ;
sázeje probrati, im Spiel verlieren. Jg. -
co : křoví (jedno mezi druhé saditi), peníze
(sáze ztratiti). Ros., D. — co čím. Zahrad-
ník stromky zeleninou p-zel. — co v čem:
ve hře lotterní. Brs. 134. — co kam: své
jmění do lotterie. Us. Dch. — P., durch-
setzen. P. volbu, návrh, šp. m.: provésti ná-
vrh n. volbu, návrhem proraziti, něco vy-
konati, něčeho dovésti, dobyti, domoci se,
vz tato slova. Kmp., V. Zelený, Vst, Jv.,
Km., Brs. 134.

Prosáhnouti, vz Prosíci.

Prosaický, z lat., prostomluvný, nebás-
nický, neveršovaný, všední, prosaisch. Rk.

Prosák, a, m., dotěrný prositel, der zu-
dringliche Bitter. Šm.

Prosákání, n., das Durchsickern. Us.

Prosáklosť, i, f., die Durchtränkung. P.
cizím živlem. Šb. LS. 114.

Prosáklý, durchgedrungen, angefüllt, voll,
durchtränkt. — čím : cizím živlem, Us., du-
chem německým. Sš. LS. 114.

Prosáknouti, knul a kl, utí; prosákati,
durchsickern. — čím. Země tou vodou pro-
sákla (se promočila). Duchem latinským pro-
sákly. Kos. Ol. I. 73.

Prosápka, y, f., miliaria, pták skřivanovitý.

Prosatý, prosat, a, o, vz Proseti, durch-
gesiebt. P. skrze co. Jád.

Prosazení, prosazený, vz Prosaditi. Us.

Prosažný = důsažný, intensivní, intensiv.
P. víra. Sš. I. 51. (Hý.). Vz Intensivní.

Prosba, y, f., prosbička, v obec. mlnvě
místy prosba. P., strsl. prosъba, příp. -ba.
Mkl. B. 215. Die Bitte, Ansprache, Bittschrift,
das Gesuch. P. ústní, pro Boha, V., snažná,
neplatná, D., slzavá, Har., pilná, úsilná, Th.,
bouřlivá, die Sturmpetition, J. tr., horlivá,
krátkozraká, Sš. Mt. 106., 122., neupřímná.
Pass. 523. P-bě místo dáti, povoliti; p-bu
vyslyšeti, naplniti, vyplniti, vykonati, činiti;
p-bou nakloniti, obměkčiti, prositi; p-by vy-
lévati; s poníženou p-bou. V., s p-bou snaž-
nou. D. Ohlednouce se na p-by vaše opa-

tříme ho tak. Sych. Bojím se vám tou p-bou
v těžkosť přijíti; p-bami na někoho dorá-
žeti ; p-bami někoho ohnouti, oblomiti; ne-
oslyšeti něčí prosby. Sych. P-bu oslyšeti;
Pán povolil p-bě té; P-bu svou o uzdravení
ochrnutého na den jiný odročiti; P-bu ně-
komu odepříti; Maria p-bu na něho vznesla;
P-bu přednésti, opětovati, novým důvodem
podepříti; Předmět p-by; P-bu svou někomu
předložiti. Sš. Mt. 106., 122., 123., J. 39.,
40., 262., L 122., L. 122. (Hý). P-by jeho
všeliké jsú před Bohem. Výb. II. 482. P-bu
k někomu vznésti; p-bu něčí uslyšeti. Kat.
768., 2850. P-bu za někoho zprostříti. Alx.
Proto ty osoby s rodiči svými k vám svoje
p-by skládají. Us. Brt. Ke mně své prosby
čiňte. Pass. 862. P-bu na někoho skládati.
Žer. K jeho p-bě přivolujíce tři koně od
Jiříka Šohaje vyručili; Oni prosbu na mne
učinili, ale já jsem té prosby nepřijal; Já
jsem p-bu učinil na Vaška prose jeho pro
Buoh, aby jí to odpustil. NB. Tč. Ku prosbě
mé. Ms. ps. P-bu na někoho míti, lépe k ně-
komu atd. (Vz ostatní). Brs. 134. Učiniti
něco k prosbě něčí, lepe než: na něčí prosbu
(Bs.), ač čteme: Mají uvážiti, má-li se jemu
na prosbu jeho odtah učiniti. Zř. F.. I. Cf.
Když jsem se k jeho p-bě uvázala v ten
dvuor; K jeho p-be chovala jemu jeho tvrze;
Tak páni zjednali p-bú bez nálezu, že ...;
Otci jeho nedílnému jeho p-bú (= k jeho
p-bě) pójčil jsem . . .; Tu jsem slíbil její
p-bú (=k její p-bě, auf ihre Bitte); Tu
oni k jeho p-bě slíbili zaň . . .; Slíbil jsem
k jeho p-bě za jeho paní věno. Půh. II. 128.,
129., 142., 194., 207., 210., 567. Nyní p-bu
samu vylévá. Sš. J. 263. P-bu k někomu
vzdávati. Št. Ani p-by ani hrozby jím ne-
hnou. Us. P. za půjčku. Uchýliti se, obrátiti
se, utéci se k někomu o něco s p-bou. J. tr.
Lepší p. nežli hrozba. Č. Nejdražší jest, co
se p-bou kupuje. Cf. Draho se kupuje, co se
vyprošuje. Č. P. za něco, o něco. Vz Prositi.

— P., die Bitte, das Ersuchen des Pfarrers
von der Kanzel herab, Gaben für die Er-
haltung der Kirche zu widmen. Prosby při
kostele, co se při slavnostech v kostelech
vyprosí, z toho 3 groše rektorovi a co mimo
to zůstává, faráři polovic se dává a druhá
polovice k záduší zůstává. Mus. 1847. 545.

— P., modlitba, das Gebet, Vylévati p-by
všemohoucímu Bohu, V., před Bohem. Br.
P-bami milosť a odpuštění hříchů mu upro-
sili. Reš. — P., žebrota, das Betteln. Třikrát
byla již na p-bě (prosit). U Rych. Vk. Ještě
nedávno byl u nás na p-bu (žebrati) a už je
po něm. Ib. Choditi prosbou = žebrotou.
Us. u Zbiroha. Lg.

Proscati, štiji, al, án, ání; proscávati,
durchbrunzen. — co : peřinu. Ros.

Prosceni-um, a, n., dle Gymnasium, das
P., nyní popředí jeviště divadelního před
oponou až ku předním lampám. S. N.

Prosčava, y, f., prostý, selský lid, das
Bauernvolk. Na Slov. Hdk. C.

Prosebně, bittweise. P. volati, Kom., žá-
dati. Solf.

Prosebnice, e, f., která za něco prosí,
die Bitterin, Bittstellerin, Fürbitterin. Výb.
I. 290., Pass.