Předchozí (1171)  Strana:1172  Další (1173) |
|
|||
1172
|
|||
|
|||
Prosebnictví, n., die Bittstellerei. Šm.
Prosebník, a, m., der Bitter, Bittsteller.
V. Prosebníci, euchité či messaliani, massa- liani, Ižemystici prvních století křesť, (okolo r. 350.). P-ci nevhodne se táhli k místu tomu. Sš. J. 103. (Hý.). Prosebný, -bní, Bitt-, bittlich, bittsuchend,
flehentlich. P. žadatel (prositel), der Sup- plikant, J. tr., průvod, der Bittgang. Dch. P. list, V., spis (supplika), D., žádosť, zpěv, písemnosť (spis). Sych. P. spis u zeměpána zadali, aby. Sych. P. dnové (obyč. křížové, Hý.), Lom., neděle (provodní, neděle po ve- likonocích). Rk. Proséci, vz Proseknouti.
1. Proseč, i, f, prosečená cesta, ein durch-
gehauener Weg. Us. Jg. 2. Proseč, e, f.. Proschwitz, ves a) u Mi-
moně, b) u Čes. Dubu, c) u Nové Paky. — P., Prosetsch, ves a) u Brna, b) u Něm. Brodu, c) v Chotěbořsku, d) u Chrudimi, e) u Richenburka, f) u Ledče, g) u Turnova, h) u Pelhřimova, i) u Pacova. PL. Vz S. N., Tk. III. 36., 43. To už pamatuje P. (Žižku. Říká se o věcech starých). U Litomš. Msk. Prosečné, ého, n., Proschwitz, ves u Ho-
stinného. Prosečnice, dle Budějovice, Prosetschnitz,
ves u Jílového. PL. Prosedání, n., v hor., die Aushöhlung,
Ausbohrung, Ausarbeitung. Šm. Prosedek, dku, m., prohlubina seděním
učiněná. Us. Dch. Proseděti, ěl, zen, ení a děn, ění; pro-
sednouti, ul, ut, utí (prosísti, prosésti, pro- sedit, zastr.), dl, den, ení, prosedati, pro- sedávati — sede díru v něčem učiniti, durch- sitzen; sede ztratiti, durchsitzen, mit Sitzen zubringen; seděním ztratiti, versitzen; za- meškati platiti, restiren. Jg. — co. P. celé noci, Č., čas (sedě zameškati, ztratiti). D., peníze (zameškati platiti, zadržeti). Ros. Pro- sednouti štolu, chodník (štolu etc. do hory hnáti); šachtu, okno světelné (dělati, hlou- biti); žílu, pramen, plásť, pole, horu etc. (skrze žílu atd. chodník hnáti n. šachtu hloubiti). Vys. — co komu: si spodky. Ros. — co kde: kůži na stolici. Ros. Celý den a celou noc v hospodě p. Us. Hý. — (co) čím kudy: propasť závažím prosednouti (změ- řiti). Rajský slavíček 1716. Prosedati ortem skrze skálu, až se kdo na den prorazí. Vys. — kam: na vodu (dolovým dílem dostati se na vodu), das Wasser verschroten. Vys. — se = vpadnouti, hluboko vězeti, einfallen. Kde se neprosedly rány. Ms. 14. stol. (v Rozb. 1840.). Prosek, vz Prosík.
Proseka, y, f., místo lesem prosekané, pa-
seka, der Durchhau. Krok., Dch. Prosekati, prosekávati, proseknouti, ul,
ut, utí; prosíci (proséci, proseku, zastr), sekl, sečen, ení, durchhauen. — co: cestu, vřed. Us. — co komu: žílu, vojsku cestu lesem, vojsku les. Ros., Us. — co, se čím. P. díru sekerou, Us., se mečem řadami ne- přátelskými. Ml. — co kde: led na řece. Us. Cf. Prorubiti. Prosektor, a, m., z lat,., assistent pro-
fessora anatomie, der Vorzergliederer, Pro- sektor. Vz S. N, |
Proselyta, y, m., dle Despota, z řec.
7iQo6ŕj).vTos;, prišelec, příchozí, der Fremdling, kdo víru mění, novověrec, advena, der Pro- selyt, hebr. ger. P-té u židů = obrácenci z pohanstva na víru židovskou. Byli dvo- jího stupně: 1. p-té brány, die Proselyten des Thores, p. portae seu inquilini, 2. p-té spravedlnosti, die P. der Gerechtigkeit, р. justitiae seu foederis. Sš. Mt. 304., I. 14., 4. P., přidruženec. Sš. Sk. 167. Nébrž p-tem vrátným či přibraným toliko ostávaje. Sš. Sk. 102. (Hý.). Vz S. N. Proselyty sbírati, získati. Us. O Mikuláši přidává Lukáš, že byl p. či novověrec židovský. Sš. Sk. 70 Proselytka, y, f., přišelkyně; novověr-
kyně, die Proselytin. Sš. Sk. 193. (Hý.). Proselytství, n., pnšelství, das Prosely-
tenthum. Sš. Sk. 201. (Hý.). Proseními, é, f., Prosseln, ves u Pod-
mokel. PL. Prosení, n., das Bitten.
Prosenice, dle Budějovice, vymyšlené
jméno. Dal se do Prosenic (počal prositi). Tr. Cf. Prosík. — P., ves u Sedlčan, b) u Li- pníka, PL. Prosený; -en, a, o, gebeten. Us.
Proserpin-a, y, f., dcera Jovišova a Ce-
reřina, choť Plutonova. Proseti, prosíti, seji, sel a sál a síl, set
a sát a sit, etí; prosévati, prosívati = na skrze seti, durchsäen; podsívati, durchsieben. — co: obilí. D. — co kudy: mouku skrze sítko. Ms. Chym. — co čím: sítem. Us. — P., setbou ztratiti, verbauen. — co kde: ve špatném poli. Us. Prosetín, a, m., ves u Tišňovic na Mor.
PL. Prosevač, prosívač, e, m., der Sieber.
Ros. Prosevadlo, prosívadlo, a, n., říčice,
síto, řešeto, podsevačka, das Sieb. V. Prosévání, n., das Durchsieben, die
Sichtung. Prosévaný; -án, a, o, durchgesiebt,
Prosévati, vz Proseti.
Proséviny, pl., f., co proseto, das Durch-
gesiebte. L. Prosevky, pl., f. = proseviny.
Prosévný, durchsiebbar. Us. Jg.
Proschnouti, schnul a schl a sechl, utí;
prosychati, austrocknen, trocken werden. Jg., Ros. — abs. To seno hezky proschlo. Us. Hý. — kde čím: prádlo na větru, větrem proschlo. Prosíci, prosáknouti, hnul a hl, ut, utí;
prosakovati, durchgreifen. Prosahující vzdě- lání. Šm. — co čím. Má zajisté církev Páně podstatou svou veškery říše prosahovati. Sš. J. 280. (Hý.). Prosič, e, m. = prosebník.
Prosičko, a, n., milium effusum, das Flat-
tergras. Šm. Prosíček, čka, m., Prosíčka, pl., n., ves
u Chrudimi. PL. Prosíčka, pl., n., vz Prosíček. — P. hořejší
a dolejší, ves u Ledče. PL. Prosíčko, a, n., ves u Něm. Brodu. PL.
Prosík, a, m., ves u Prahy v Karlínsku.
Vz S. N., Tk. T. 621., II. 546.. lil. 40. - Šel na Prosík (= prosit). Č. Vz Žebrota, K Pro- |
||
|
|||
Předchozí (1171)  Strana:1172  Další (1173) |