1172

Prosebnictví, n., die Bittstellerei. Šm.

Prosebník, a, m., der Bitter, Bittsteller.
V. Prosebníci, euchité či messaliani, massa-
liani, Ižemystici prvních století křesť, (okolo
r. 350.). P-ci nevhodne se táhli k místu tomu.
Sš. J. 103. (Hý.).

Prosebný, -bní, Bitt-, bittlich, bittsuchend,
flehentlich. P. žadatel (prositel), der Sup-
plikant, J. tr., průvod, der Bittgang. Dch.
P. list, V., spis (supplika), D., žádosť, zpěv,
písemnosť (spis). Sych. P. spis u zeměpána
zadali, aby. Sych. P. dnové (obyč. křížové,
Hý.), Lom., neděle (provodní, neděle po ve-
likonocích). Rk.

Proséci, vz Proseknouti.

1. Proseč, i, f, prosečená cesta, ein durch-
gehauener Weg. Us. Jg.

2. Proseč, e, f.. Proschwitz, ves a) u Mi-
moně, b) u Čes. Dubu, c) u Nové Paky. —
P., Prosetsch, ves a) u Brna, b) u Něm.
Brodu, c) v Chotěbořsku, d) u Chrudimi,
e) u Richenburka, f) u Ledče, g) u Turnova,
h) u Pelhřimova, i) u Pacova. PL. Vz S. N.,
Tk. III. 36., 43. To už pamatuje P. (Žižku.
Říká se o věcech starých). U Litomš. Msk.

Prosečné, ého, n., Proschwitz, ves u Ho-
stinného.

Prosečnice, dle Budějovice, Prosetschnitz,
ves u Jílového. PL.

Prosedání, n., v hor., die Aushöhlung,
Ausbohrung, Ausarbeitung. Šm.

Prosedek, dku, m., prohlubina seděním
učiněná. Us. Dch.

Proseděti, ěl, zen, ení a děn, ění; pro-
sednouti, ul, ut, utí (prosísti, prosésti, pro-
sedit, zastr.), dl, den, ení, prosedati, pro-
sedávati — sede díru v něčem učiniti, durch-
sitzen; sede ztratiti, durchsitzen, mit Sitzen
zubringen; seděním ztratiti, versitzen; za-
meškati platiti, restiren. Jg. — co. P. celé
noci, Č., čas (sedě zameškati, ztratiti). D.,
peníze (zameškati platiti, zadržeti). Ros. Pro-
sednouti štolu, chodník (štolu etc. do hory
hnáti); šachtu, okno světelné (dělati, hlou-
biti); žílu, pramen, plásť, pole, horu etc. (skrze
žílu atd. chodník hnáti n. šachtu hloubiti).
Vys. — co komu: si spodky. Ros. — co
kde: kůži na stolici. Ros. Celý den a celou
noc v hospodě p. Us. Hý. — (co) čím
kudy: propasť závažím prosednouti (změ-
řiti). Rajský slavíček 1716. Prosedati ortem
skrze skálu, až se kdo na den prorazí. Vys.
— kam: na vodu (dolovým dílem dostati se
na vodu), das Wasser verschroten. Vys. — se
= vpadnouti, hluboko vězeti, einfallen. Kde se
neprosedly rány. Ms. 14. stol. (v Rozb. 1840.).

Prosek, vz Prosík.

Proseka, y, f., místo lesem prosekané, pa-
seka, der Durchhau. Krok., Dch.

Prosekati, prosekávati, proseknouti, ul,
ut, utí; prosíci (proséci, proseku, zastr),
sekl, sečen, ení, durchhauen. — co: cestu,
vřed. Us. — co komu: žílu, vojsku cestu
lesem, vojsku les. Ros., Us. — co, se čím.
P. díru sekerou, Us., se mečem řadami ne-
přátelskými. Ml. — co kde: led na řece.
Us. Cf. Prorubiti.

Prosektor, a, m., z lat,., assistent pro-
fessora anatomie, der Vorzergliederer, Pro-
sektor. Vz S. N,

Proselyta, y, m., dle Despota, z řec.
7iQo6ŕj).vTos;, prišelec, příchozí, der Fremdling,
kdo víru mění, novověrec, advena, der Pro-
selyt, hebr. ger. P-té u židů = obrácenci
z pohanstva na víru židovskou. Byli dvo-
jího stupně: 1. p-té brány, die Proselyten
des Thores, p. portae seu inquilini, 2. p-té
spravedlnosti, die P. der Gerechtigkeit, р.
justitiae seu foederis. Sš. Mt. 304., I. 14., 4.
P., přidruženec. Sš. Sk. 167. Nébrž p-tem
vrátným či přibraným toliko ostávaje. Sš.
Sk. 102. (Hý.). Vz S. N. Proselyty sbírati,
získati. Us. O Mikuláši přidává Lukáš, že
byl p. či novověrec židovský. Sš. Sk. 70

Proselytka, y, f., přišelkyně; novověr-
kyně, die Proselytin. Sš. Sk. 193. (Hý.).

Proselytství, n., pnšelství, das Prosely-
tenthum. Sš. Sk. 201. (Hý.).

Proseními, é, f., Prosseln, ves u Pod-
mokel. PL.

Prosení, n., das Bitten.

Prosenice, dle Budějovice, vymyšlené
jméno. Dal se do Prosenic (počal prositi).
Tr. Cf. Prosík. — P., ves u Sedlčan, b) u Li-
pníka, PL.

Prosený; -en, a, o, gebeten. Us.

Proserpin-a, y, f., dcera Jovišova a Ce-
reřina, choť Plutonova.

Proseti, prosíti, seji, sel a sál a síl, set
a sát a sit, etí; prosévati, prosívati = na
skrze seti, durchsäen; podsívati, durchsieben.
— co: obilí. D. — co kudy: mouku skrze
sítko. Ms. Chym. — co čím: sítem. Us. —
P., setbou ztratiti, verbauen. — co kde:
ve špatném poli. Us.

Prosetín, a, m., ves u Tišňovic na Mor.
PL.

Prosevač, prosívač, e, m., der Sieber.
Ros.

Prosevadlo, prosívadlo, a, n., říčice,
síto, řešeto, podsevačka, das Sieb. V.

Prosévání, n., das Durchsieben, die
Sichtung.

Prosévaný; -án, a, o, durchgesiebt,

Prosévati, vz Proseti.

Proséviny, pl., f., co proseto, das Durch-
gesiebte. L.

Prosevky, pl., f. = proseviny.

Prosévný, durchsiebbar. Us. Jg.

Proschnouti, schnul a schl a sechl, utí;
prosychati, austrocknen, trocken werden. Jg.,
Ros. — abs. To seno hezky proschlo. Us.
Hý. — kde čím: prádlo na větru, větrem
proschlo.

Prosíci, prosáknouti, hnul a hl, ut, utí;
prosakovati, durchgreifen. Prosahující vzdě-
lání. Šm. — co čím. Má zajisté církev Páně
podstatou svou veškery říše prosahovati.
Sš. J. 280. (Hý.).

Prosič, e, m. = prosebník.

Prosičko, a, n., milium effusum, das Flat-
tergras. Šm.

Prosíček, čka, m., Prosíčka, pl., n., ves
u Chrudimi. PL.

Prosíčka, pl., n., vz Prosíček. — P. hořejší
a dolejší, ves u Ledče. PL.

Prosíčko, a, n., ves u Něm. Brodu. PL.

Prosík, a, m., ves u Prahy v Karlínsku.
Vz S. N., Tk. T. 621., II. 546.. lil. 40. - Šel
na Prosík (= prosit). Č. Vz Žebrota, K Pro-