1175

Ješkovi prošen jest rok. Půh. II. 34. — j
komu čeho. Chleba bych mu prosila. Er. j
P. 285. Avšak hřešícím milosti když jest
prosil, neobdržel. Hus. I. 90. — se komu.
Ei hanba mládenče, že sa ty prosíš panence.
Sš. Mor. p. 323. Nejsi dívko hodna, abych
se ti prosil; Co ty sa zdomíváš, že já sa ti
prosím? Sš. Mor. p. 307., 413. Kdo chce
dievče máti (míti), materi (dat.) se proste.
Pís. na Slov. Tak se mu prosil, žeby skala
bola musela pohnuť a predca nič. Mt. S. —
se komu z čeho. Já se ti synečku z tej
lásky neprosím. Sš. Mor. p. 361. — komu
oč. Posýlá mne pán, že prosí o kus chleba
své pani. Mudr. 505. — co v čem. Kdo co
v modlitbách prosí. Není odporné písmu v ta-
kové věci prosit jeden druhého. Chč. 607. —
aby, že. Pros, aby ti otevříno bylo. Kom.
Kašpar prosil, aby jim pivnice popříla. NB.
Tč. Prosila, by ji za sluhu přijalo. Kat. 960.
Já jeho prosil, aby mi to stavil. Půh. II. 588.
(Půh. I. 250., 240.). A já tebe prosím, bys se
nehněvala. Sš. Mor. p. 211. Vz předcházející
věty. Také že se klade, když co tvrdíme nebo
s jistotou očekáváme. Prosíme tebe, že to uči-
níš. Zk. Vz Chtíti. Žádám a prosím, že to la-
skavě oblíbiti a přijíti ráčíte. Proch. Prosím,
že ráčíte naříditi. Žer. 1591. Jak se (tím)
každý obzvláštně spravuje, že známo učiníte,
prosím. Žer. Vaší milosti prosíme, že nás
právem ráčíte naučiti. NB. Tč. Vz Kon-
ditional IV. 1. Pozn. 2. — koho z Čeho.
Ještě tebe prosi z toho: Rač jim dáti jich
otměny. Kat. 3364. Prosili jsme ze spo-
lečného usnesení našeho. Žer. Sn. 67. —
kde. Roku třetího prošil před úřadem. Půh.
II. 573. Žebráka tu každodenně před vra-
tama prosícího; Pán v této modlitbě své ne-
prosí za svět. Sš. Sk. 36., 264. (Hý.). Prosili
ho na sněmě. Jde před krále a prosí u něho
daru. Brt. S. §. 79. 4. Pozn. — koho k čemu.
Jiných lidí k tomu proste. Dh. — s imperat.
Prosím, ustanovte soud. Bdl., Šb. — s inft.
jako v latině, v řečtině a němčině. I prosil
Filippa vstoupiti a sednouti s ním. Sš. Sk.
101. Pánóv prosi podlé sebe siesti. Dal. 13.
(6. '28.). Ktož čie tajemstvie pronosí, a'n
jeho mlčeti prosí. Kat. 572. Sprosi kněžnu
ustaviti pravdu. LS. v. 27. Prosíc v tom
ochráněn býti. Žer. Záp. I. 179. Národ jí
prosil vyvoliti si chotě. Pal. I. 1. 107. Cf.
Žádati, Slíbiti, Kázati, Poručiti, Dovoliti, Bdl.
Obr. 78., 79., Mus. 1878. 124. (Jir.). -- S ať.
Pros Boha, ať tvé cesty způsobí. Brt. S. §. 493.
1. Pozn. — S kdyby. Prosil bratra, kdyby
mu přispěl. Ib. — Dům od dům p., lépe:
dům od domu p. — adv.: snažně, yelice,
náramně, úpěnlivě, poníženě, služebně, úsilně,
pokorně. Pěkně prosím. Dch. Jak ho nemám
pustit, dež mě tuze prosí. Sš. Mor. p. 368.

Prosíti, vz Proseti.

Prositovati, durchsieben. Ras. — co.

Prosívací řešeto, das Durchwurfgitter.
Hř.

Prosivadlo, vz Prosévadlo.

Prosívaný, durchgesiebt. P. uhlí, die
Grieskohle. Hř.

Prosívati, vz Prositi a Proseti.

Prosivý, der um Almosen anspricht.

Proskákati, vz Proskočiti.

Proskakování, n., das Herumspringen,
Jubeln. Jest čas smutku a čas p. Kaz. 34.

Prosklenařiti, il, en, ení, durch Glaserei
verlieren. — co : své jmění. Ros.

Proskoč, e, m., euphorbia lathyris. Linn.

Proskočení, n., das Durschpringen, der
Durchbruch. — P., běhavka, úplavice.

Proskočilý, kdo proskočí, durchspringend,
durchdringend. Neboť jest ten olej velmi
p-lý a prorazitelný všech údův uschlých a
skrčených. Ms. (Jg.). — P., proskočený, durch-
drungen, laxirend. Některé ovoce užívá se,
aby měkké a p-lé břicho sušilo. Krab. 80. b.

Proskočiti, il, en, ení; proskakovati,
proskákati, proskákávati, proskakovávati =
skrz něco projíti, skočiti, durchspringen;
vyskytovati se, entstehen, ausbrechen, her-
vorsprossen, hervorstechen; vesele skákati,
springen, hüpfen, hin u. her springen. Jg. —
abs. Papír proskakuje. V. Nemoci proska-
kují. Ros. Reč proskakovala. Kron. tur.
Omylná pověsť proskočila. Plác. Hlas pro-
skakuje. Us. — co. Proskočíce všechny ne-
snáze. V. Jejich končiny proskakovali. Br.
To ovoce břicho proskakuje (proráží). Krab.
Potom dali jemu jiné lékařstvie, aby jeho
proskočilo. Let. 167. — kde. Morní bolesti
mezi lidmi proskakovaly. V. Nemoc v Praze
proskakovala. Břez. 182. — odkud kam.
Potom kníže pomocí bratra svého proskočil
jest z kláštera do vojska. Let. 189. — kudy.
Dal mu něco, hned to proskočilo skrze ně.
Ros. Oboří se svým húfem na ty z Ústí a
rozrazí je tak, že vešken houf jezdcóv skrze
ně proskočí. Let. 31. — St. skl. — co čím.
Slunce povětří svou jasností proskakuje.
Krab. Věc suchá vlhkostí proskočí. Br. —
s kým kam: s vojskem k městu. Koc. Můj
koníčku vraný, chop se, proskoč se mnou
přes ty kopce. Sš. Mor. p. 586. — v čem.
I v tom zlé užíváni proskakuje. V. — sobě,
se. Ten si proskočil. Ti se tam proskákali
(vesele skákali.) Us.

Proskočivý — průhledný, durchsichtig.
Světlé a p. tělo. Hugo.

Proskok, u, m., proskočení, der Durch-
sprung. Míti p. =průchod, Statt haben, Folge
o. Macht haben. Gl. 279. A tvé milosti gleit
ať vždy p. má, Arch. III. 182. Mohla jest
pravda p. jmieti v těch letech. NB. Tč.

Proskoumání, n., die Durchforschung.
P. hodný. Mus.

Proskoumaný; -án, a, o, durchgeforscht.

Proskoumati, durchforschen. — co jak:
s velikou bedlivostí. — co v čem. Přírodu
ve všech tajemstvích. Ml. *

Proskovice, dle Budějovice, Proskowitz,
ves u Mor. Ostravy. PL.

Proskribovaný, z lat., psanec, verbannt,
proskribirt. Vz Psanec.

Proskribovati, z lat., někoho za psance
vyhlásiti, do klatby dáti, verbannen, pro-
skribiren.

Proskřip, proškřip, proskřipec, pce,
proskřipek, pku, m., der Kloben beim Vogel-
steller. P. ku kleštění valachů. Ja.

Proskripce, e, f., z lat., vyhlásení někoho
za psance, dání někoho do klatby, die Achts-
erklärung, Verbannung, Proskription. Rk.
Vz S. N.