1176

Proskřípnouti, proždmouti, prohněsti,
wund quetschen, durchquetschen. — co
komu. P. si prst. Šm.

Proskučeti, proskučívati =prohukati,
prokvíliti, provyti, durchheulen. — kudy.
Vítr proskučívá vršky stromů. Šm.

Proskuliti, il, en, ení, proskulovati =
skuliti, křičeti jako pes, liška, bellen. Cyr. 40.

Proskur, u, m. = proskurník. Šm.

Proskurník, u, m., na Mor. proskvorec,
proškvorec. Hý. P. lékařský, ibišek, aibiš,
althaea officinalis, der Eibisch. Kk. 227. P.
ružový či topolovka, a. rosea, die Papelrose.
Ib. Vz Čl. 23., FB. 83., Čl. Kv. 318., Slb.
638., Schd. II. 297.

Proskurníkový, na Mor. proškvorcový.
Hý. Eibisch-. P. kořeny. Svět.

Prosky, pl., f., zastr., proda (obilí). Rozk.

Proskytati se, hie und dort zum Vor-
schein kommen. Us. Dch.

Prosladiti, il, zen, ení, proslazovati,
durch-, versüssen. — co čím: medem. Us.
Dch.

Proslava, y, f., proslavení, die Glorie. Dch.

Proslavenec, nce, m., der Gefeierte. Šm.

Proslavenosť, i, f., die Berühmtheit, Ce-
lebrität.

Proslavený; -en, a, o, berühmt.

Proslaviti, il, en, ení; proslavovati, aus-
zeichnen, berühmt machen. — se čím: uče-
ností. Ze by se byli založením církve řím-
ské p-li. Sš. 1. 13. — se čím kde. Zázraky
v Jerusalemě se p-vili. Sš. J. 45. (Hý.).

Prosled, u, m., Verfolgung, f. L.

Proslechnouti, prosléchati, proslýchati,
das Gehör wieder bekommen. — abs. Hluchý
opět proslechl. Us. Dch. Vz Proslýchati.

Proslíditi, il, ěn, ení, proštárati, pro-
kutiti, durchmäkeln. — co. Šm.

Proslintati, poslintati, durchgeifern. —
co. Šm.

Proslouti, sluji, ul, utí = slavným se
státi, berühmt werden. — čím. Město ob-
chodem proslulo. Obmýšleli dobrotou p. Sš.
Sk. 55. Ostrov Chios mramorem proslul a
jílem. Sš. Sk. 234. (Hý). — kdy (kde).
Proslul (Cyprus ostrov) podobně za dřívěj-
ších dob tržbou. Sš. Sk. 135. Sestry jeho
(Lazarovy) za dob těch po křesťanstvu pro-
sluly. Sš. J. 183. (Hý.). Jan Křestitel proslul
po oboru židovském. Sš. Sk. 159.

Prosloužiti, il, en, ení; prosluhovati,
durchdienen. — komu. Prosloužil (sloužil)
jsem císaři 35 let. Mus. — co. Co si jinde
vysloužil, to tam všechno proslouží, durch
den Dienst verlieren. Ros.

Proslov, u, m., proslovení, předmluva, die
Vorerinnerung, Vorrede, das Vorwort, der
Prolog. Jak v témž p-vu praví; Jichž (spi-
sovatelů) se ve svém p-vu dotýká. Sš. L. 4.

Proslova, y, f. = proslov. Div. z och. 32.

Proslovení, n., vz Proslov. Dch. — P.,
der Ausdruck. Mark.

Proslovený; -en, a, o. ausgesprochen,
ausgesagt. — čím. Věta veršem p-ná. Sš.
Sk. 128. (Hý.).

Prosloviti, il, en, ení; proslovovati, aus-
sprechen, heraussagen. — co: své mínění,
Us., Sš. Sk. 131., představu (myšlénku slovy
pronésti). Jg.

Proslovo, a, n. — proslov. Předeslav p.
vyličuje poslední řeč Páně. Sš. Sk. 4.

Proslulost', i, f., die Berühmtheit. Odtud
jde největší p. jejich. Sš. I. 11.

Proslulý, berühmt.Město bylo p-lé. Sš. .
J. 65. — kde: na všem světě.Mus. P. ve
válce. Mus. Národ v Asii proslulý. Mus. —
čím: udatností. Us. Ostrov p-lý mysteriemi
svými a úctou Kabirů. Sš. Sk. 191. — od-
kud. Syrakusy, ze starých dob p-lé. SŠ.
Sk. 290. (Hý.).

Proslýchati, sem tam slyšeti, hie und da
hören. Proslýchají se žaloby, obavy, werden
laut. Dch. — co, se o kom. Proslýcháni
o tobě toto a toto. Proslýchá se o tobě
(nikoli: proslýchá o tobě, es verlautet. Brs.
135.). Ros. — se kde. Proslýchá se u nás.
Star. let. — že. P-chá se, že . . . Dch.

Proslynouti, ul, utí = proslaveným se
státi.

Proslzeti, el, en, ení. — co: šátek, durch-
thränen, mit Thränen befeuchten.

Prosmažiti, il, en, ení, durchrösten. Ros.
— co: maso. — kde : při ohni, na plotně.
Us.

Prosmeknouti, prosmyknouti, knul a kl,
utí; prosmýkati = prondati, protáhnouti,
durchziehen. — co: kalhoty (protrhati, durch-
wetzen, durchreiben). Ros. — co kudy:
skrze díru. Prosmyknouti se skrze lid.
Němc. — komu. Zajíc prosmeknul chrtům
(utekl jim, durchwischen). Ros.

Prosmo, prosebně, bittend. P. pravil.
Johan.

Prosmrdati, prošmrdati = sem tam smrad-
nouti, hie und da stinkend werden. — abs.
Vejce prosmrdají. D. — čím: nevěrou. Lom.
Řeči ty pochlebenstvím prosmrdají. Aqu. —
Jg-

Prosmyk, u, m., těsný průchod, der Pass.
Krok. Vz Prohyb.

Prosmýkati, vz Prosmeknouti.

Prosmyky, dle Dolany, něm. Prosmik, ves
u Litoměřic. PL.

Prosněmovati, durch den Landtag ver-
lieren. Jg.

Prosní, vz Prosný.

Prosnice, e, f. Hirsenstroh, n. Když budú
krávy bečati, co já jim smutná mám dáti ?
Položím jim p-ce. Sš. Mor. p. 679.

Prosník, u, m., stroj ku mletí prosa, die
Hirsenstampfle.Us. Jg.

Prosnisko, a, prosniště, č, n., das Hirsen-
feld. Na Mor. Sd., Tr.

Prosníti = prospati, verträumen. D.

Prosnouti se, ul, utí = probuditi se, auf-
wachen. Č. — abs. A prosnul jsem se a
sebral z omraku toho. Sš. Sk. 280. Prosni
se dívčino. Č. — z čeho. Až se prosnem
ze sna. Sš. Bs. 185. (Hý.).

Prosný, -ní, Hirsen-. P. jáhly, kaše,
Ros., zrno, D., krupky, mouka (z prosa). V.

Proso, a, n., v již. Čech. jáhly; jinde jsou
jáhly = opíchané proso. P., panicum milia-
ceum, pšeno, die Hirse. Vz Kk. 105., 107.,
Čl. 153., FB. 7., Čl. Kv. 101., Slb. 162., Schd.
II. 205., S. N. P. žluté n. moravské, slunečné,
mořské (jáhly, kamýky, milium solis), indi- anské (slov. curok, sorghum, der Sorgsamen),