1177

Jg., vrabčí. Kh. Pléva od prosa, mouka z prosa.
V. V cizí p. nesahej. Vz Všetečnosť. Prov.
Lepší proso než bér (lépe prositi než bráti,
krásti). Ros., Č. Ne p., ale mák (vzíti mak-
nutím bez prosení). C. Mohl by ho nad pro-
sem postaviti (vyhlíží jako strašák. Vz Hezký).
Č.
Pro sočiti, il, en, ení (zastr.); prosočovati

= prozraditi, verrathen. — koho. Ale sukně
červená jej prosoči. Dal. 98. — koho komu.
St. skl. — koho kde: před císařem. Pass.

— na koho. Což naň prosočeno bylo. Kat. 85.
Prosodický, z řec., zvukoměrný, časo-
měrný, přízvukoměrný, prosodisch, tonmäs-
sig, zur Betonungslehre gehörig.

Prosodie, e, f., z řec., zvukomíra, časo-
míra, časoměří, přízvukomíra, přízvukoměří,
die Lehre vom Silbenmasse, Prosodie. Rk.
P. jest původně tolik co prízvuk, přeneseně
i znaménko, jímž se prízvuk označuje, poz-
ději rozuměla se slovem tím kvantita t. j.
míra kratšího n. delšího trváni jednotlivých
slabik ve vyslovování a přeneseně též nauka
o pravidlech, dle nichž se verše měří. Vz
více v S. N. P. jest nauka o verších a jich
rozměrech. Sš., Mk.

Prosodika, y, f., zvukoměrství, časoměr-
ství, přízvukomčrství, die Prosodik, Beto-
nungslehre. Rk.

Prosodi-on, a, n., řec., píseň, kterou
u Řeků zpíval sbor k průvodu fléten a při
pohybech rhythmických, když slavnostní
průvod k chrámu n. k oltáři božstva se
blížil. S. N.

Prosoliti, il, en, ení; prosolovati, durch-
salzen. — co: maso.

Prosopalgie, e, f., z řec, nervová bolest
o obličeji. Vz S. N.

Prosopopoi-a, e, f., z řec., zosobení, zo-
sobování, figura řečnická, kterou se bytosť
neživotná a nerozumná představuje jakožto
životná a rozumná osoba. S. N. Vz Mus. 1844.
str. 439., Zk. Ml. II. 181., Mk. Ml. 305.

Prosotiti, durchstossen. — co. Šm.

Prosouditi, suď, soudě (íc), il, zen, ení,
na Slov. děn, ění = soudem ztratiti, durch
den Process verlieren, sachfällig werden :
souzením-se ztratiti, verprocessiren, ver-
hadern, verrechten. Jg. — abs. Podřekl se
a proto prosoudil. Sych. — co: při, V., pů-
hon, Boč., statek i česť. Sych. Ktoby se
soudil koli o dědiny z nich jsa pohnán a
správcům svým nedal úmluvy vedlé práva
zemského a potom by dědiny prosoudil, že
jemu správce povinen nenie těch dědin spra-
vovati. Vl. zř. 17. Poručníci na místě sirotků
let nedošlých souditi se mohou a vysoudí-li
co, to k dobrému, pakli prosoudí, na škodu
sirotkům se vztáhne. Kol. 16. Vysoudí-li
město, užive a což prosoudí, město zaplať.
Zř. F. I. D. 23. Jestliže bych to p-dil, že mi
chce těch 10 hř. vrátiti. Půh. I. 344. Toho
nemá vysúditi ani p. NB. Tč. - co komu.
Sirotci let nemají a on nemóž jiní p. Půh.
I. 205. — co kde. Což jest prosúdil u men-
šího práva. Půh. I. 388. — čím: nestáním
n. prosouzením. Zříz. Ferd. I. C. 25.

Prosoukati, prosukovati, durchwinden;
soukaje ztratiti, verzwirnen. — co, se jak
kudy. S prací se úzkou děrou p. D.

Prosoustružiti, il, en, ení, als Drechsler
verlieren. Ros.

Prosoušeti, vz Prosušiti.

Prosouti, suji, ul, ut, utí; prosouvati, pro-
mnouti, prosunovati = prosypati, durch-
streuen. — co: uhlí. Pass. — co na koho:
svůj hněv. BO. — se = vysypati se, vy-
řítiti se, prodrati se, vyraziti, vyblknouti,
hervorbrechen, hervorstürzen. — se kam :
k ctnostem. St. skl. — se čím kam. Rú-
hoty se na cesty Páně prosunujíce. Sš. Sk.
164. (Prosunul se naň) těmito slovy. St.
skl. Prosul se na mne pláčem velikým. —
se v co. Že se prosuli v ta slova o Kristu.
Sš. J. 278. Prosuli se v rouhání. Sš. Sk. 164.
— se čím proti komu. Výtka, jížto se
proti nim (apoštolům) nepřátelé prosuli. Sš.
Sk. 22. Nebo za počínáním svým ohavně
se proti Pánu prosouvali; Prosula se bouře
proti němu. Sš. Oa, 228., Sk. 255. (Hý.). -
se kudy: skrze kroviny. L.

Prosovec, vce, m., cenchrites, der Hirsen-
stein. Šm.

Prosovina, y, f., sláma prosová, das Hir-
senstroh.

Prosovíník, pšenovník, u, m., jídlo z prosa,
eine Hirsenspeise. Na Slov.

Prosový, prosný, Hirsen-. P. sláma. Jg.

Prospalý, versäumt, verjährt. To je věc
už p-lá. Us. Msk. — P., trochu vyspalý,
etwas ausgeschlafen. Us. Hý.
Prospání, n., das Verschlafen. P. práva.
Šm.

Prospati, spím, spal, ání; prospávati =
spaním promeškati, ztratiti, durchs Schlafen
verlieren, verschlafen, verträumen; zameš-
kati, promlčeti, versäumen, verschlafen, ver-
nachlässigen ; p. se = vyspati se trochu,
etwas schlafen, ausschlafen; probuditi se,
aufwachen. Jg. — co: příležitosť, lhůtu,
čas placení. Sych. Soudný den prospí. Vz

Spání. Č. Čtyry koně vrané prospal. Sš. Mor.
p. 464. — se. Nech se mu p. Sych. —
se z čeho: z vína. Štelc. — se kdy. Paní
nemá zdravého rozumu; tak jest, když se
prospí o polednách po obědě, praví, že jest
ráno. Svěd. 1569.

Prospěch, u, m., průchod, zrůst, zdaření.
Příp. -сhъ, koř. spe, spe + сhъ. Mkl. B. 286.
Vz Prospěti. (Hý.). P., progressus, BO., der
Vortheil, das Gedeihen, Wachsthum, die
Wohlfahrt, der Fortgang. P. činiti, bráti;
Dejž Bůh p. k tomu předsevzetí; šťastného
p- chu užívati; někomu p-chu ve všem žá-
dati. V. P. v umění, v pobožnosti bráti. Ros.,
Br. Šťastný p. míti. Kom. Kdež jest dobrá
rada, tuť bývá i p. Flav. Vznesli jsme svou
stížnost na úřad bez p-chu. Sych. P. v ně-
čem. J. tr. Zdárný p. bráti. Kom. K dobrému
n. ku prospěchu věci; vyhledává toho přímý
p. J. tr. Přistoupiti k tomu, k čemuž ani
nachýlen ani způsoben nejsem, s větší ško-
dou nežli s p-chem by mi býti muselo. Žer.
Drahá sílo, tebeť jest v p-chu třeba i v pro-
tivenství. St. N. 252. Vysvědčení o p-chu,
Fortgangszeugniss, n. J. tr. Podmínka dal-
šího jeho v moudrosti p-chu. Sš. L. 47. —
P., užitek, der Nutzen, Vortheil, das Heil,
Interesse., Glück, Wohl. P. jest dobrý vý-
sledek podniku. S. N. K tvému prospěchu;