Předchozí (1176)  Strana:1177  Další (1178) |
|
||||
1177
|
||||
|
||||
Jg., vrabčí. Kh. Pléva od prosa, mouka z prosa.
V. V cizí p. nesahej. Vz Všetečnosť. Prov. Lepší proso než bér (lépe prositi než bráti, krásti). Ros., Č. Ne p., ale mák (vzíti mak- nutím bez prosení). C. Mohl by ho nad pro- sem postaviti (vyhlíží jako strašák. Vz Hezký). Č. Pro sočiti, il, en, ení (zastr.); prosočovati = prozraditi, verrathen. — koho. Ale sukně
červená jej prosoči. Dal. 98. — koho komu. St. skl. — koho kde: před císařem. Pass. — na koho. Což naň prosočeno bylo. Kat. 85.
Prosodický, z řec., zvukoměrný, časo- měrný, přízvukoměrný, prosodisch, tonmäs- sig, zur Betonungslehre gehörig. Prosodie, e, f., z řec., zvukomíra, časo-
míra, časoměří, přízvukomíra, přízvukoměří, die Lehre vom Silbenmasse, Prosodie. Rk. P. jest původně tolik co prízvuk, přeneseně i znaménko, jímž se prízvuk označuje, poz- ději rozuměla se slovem tím kvantita t. j. míra kratšího n. delšího trváni jednotlivých slabik ve vyslovování a přeneseně též nauka o pravidlech, dle nichž se verše měří. Vz více v S. N. P. jest nauka o verších a jich rozměrech. Sš., Mk. Prosodika, y, f., zvukoměrství, časoměr-
ství, přízvukomčrství, die Prosodik, Beto- nungslehre. Rk. Prosodi-on, a, n., řec., píseň, kterou
u Řeků zpíval sbor k průvodu fléten a při pohybech rhythmických, když slavnostní průvod k chrámu n. k oltáři božstva se blížil. S. N. Prosoliti, il, en, ení; prosolovati, durch-
salzen. — co: maso. Prosopalgie, e, f., z řec, nervová bolest
o obličeji. Vz S. N. Prosopopoi-a, e, f., z řec., zosobení, zo-
sobování, figura řečnická, kterou se bytosť neživotná a nerozumná představuje jakožto životná a rozumná osoba. S. N. Vz Mus. 1844. str. 439., Zk. Ml. II. 181., Mk. Ml. 305. Prosotiti, durchstossen. — co. Šm.
Prosouditi, suď, soudě (íc), il, zen, ení,
na Slov. děn, ění = soudem ztratiti, durch den Process verlieren, sachfällig werden : souzením-se ztratiti, verprocessiren, ver- hadern, verrechten. Jg. — abs. Podřekl se a proto prosoudil. Sych. — co: při, V., pů- hon, Boč., statek i česť. Sych. Ktoby se soudil koli o dědiny z nich jsa pohnán a správcům svým nedal úmluvy vedlé práva zemského a potom by dědiny prosoudil, že jemu správce povinen nenie těch dědin spra- vovati. Vl. zř. 17. Poručníci na místě sirotků let nedošlých souditi se mohou a vysoudí-li co, to k dobrému, pakli prosoudí, na škodu sirotkům se vztáhne. Kol. 16. Vysoudí-li město, užive a což prosoudí, město zaplať. Zř. F. I. D. 23. Jestliže bych to p-dil, že mi chce těch 10 hř. vrátiti. Půh. I. 344. Toho nemá vysúditi ani p. NB. Tč. - co komu. Sirotci let nemají a on nemóž jiní p. Půh. I. 205. — co kde. Což jest prosúdil u men- šího práva. Půh. I. 388. — čím: nestáním n. prosouzením. Zříz. Ferd. I. C. 25. Prosoukati, prosukovati, durchwinden;
soukaje ztratiti, verzwirnen. — co, se jak kudy. S prací se úzkou děrou p. D. |
Prosoustružiti, il, en, ení, als Drechsler
verlieren. Ros. Prosoušeti, vz Prosušiti.
Prosouti, suji, ul, ut, utí; prosouvati, pro-
mnouti, prosunovati = prosypati, durch- streuen. — co: uhlí. Pass. — co na koho: svůj hněv. BO. — se = vysypati se, vy- řítiti se, prodrati se, vyraziti, vyblknouti, hervorbrechen, hervorstürzen. — se kam : k ctnostem. St. skl. — se čím kam. Rú- hoty se na cesty Páně prosunujíce. Sš. Sk. 164. (Prosunul se naň) těmito slovy. St. skl. Prosul se na mne pláčem velikým. — se v co. Že se prosuli v ta slova o Kristu. Sš. J. 278. Prosuli se v rouhání. Sš. Sk. 164. — se čím proti komu. Výtka, jížto se proti nim (apoštolům) nepřátelé prosuli. Sš. Sk. 22. Nebo za počínáním svým ohavně se proti Pánu prosouvali; Prosula se bouře proti němu. Sš. Oa, 228., Sk. 255. (Hý.). - se kudy: skrze kroviny. L. Prosovec, vce, m., cenchrites, der Hirsen-
stein. Šm. Prosovina, y, f., sláma prosová, das Hir-
senstroh. Prosovíník, pšenovník, u, m., jídlo z prosa,
eine Hirsenspeise. Na Slov. Prosový, prosný, Hirsen-. P. sláma. Jg.
Prospalý, versäumt, verjährt. To je věc
už p-lá. Us. Msk. — P., trochu vyspalý, etwas ausgeschlafen. Us. Hý. Prospání, n., das Verschlafen. P. práva. Šm. Prospati, spím, spal, ání; prospávati =
spaním promeškati, ztratiti, durchs Schlafen verlieren, verschlafen, verträumen; zameš- kati, promlčeti, versäumen, verschlafen, ver- nachlässigen ; p. se = vyspati se trochu, etwas schlafen, ausschlafen; probuditi se, aufwachen. Jg. — co: příležitosť, lhůtu, čas placení. Sych. Soudný den prospí. Vz |
|||
|
Spání. Č. Čtyry koně vrané prospal. Sš. Mor.
p. 464. — se. Nech se mu p. Sych. — se z čeho: z vína. Štelc. — se kdy. Paní nemá zdravého rozumu; tak jest, když se prospí o polednách po obědě, praví, že jest ráno. Svěd. 1569. Prospěch, u, m., průchod, zrůst, zdaření.
Příp. -сhъ, koř. spe, spe + сhъ. Mkl. B. 286. Vz Prospěti. (Hý.). P., progressus, BO., der Vortheil, das Gedeihen, Wachsthum, die Wohlfahrt, der Fortgang. P. činiti, bráti; Dejž Bůh p. k tomu předsevzetí; šťastného p- chu užívati; někomu p-chu ve všem žá- dati. V. P. v umění, v pobožnosti bráti. Ros., Br. Šťastný p. míti. Kom. Kdež jest dobrá rada, tuť bývá i p. Flav. Vznesli jsme svou stížnost na úřad bez p-chu. Sych. P. v ně- čem. J. tr. Zdárný p. bráti. Kom. K dobrému n. ku prospěchu věci; vyhledává toho přímý p. J. tr. Přistoupiti k tomu, k čemuž ani nachýlen ani způsoben nejsem, s větší ško- dou nežli s p-chem by mi býti muselo. Žer. Drahá sílo, tebeť jest v p-chu třeba i v pro- tivenství. St. N. 252. Vysvědčení o p-chu, Fortgangszeugniss, n. J. tr. Podmínka dal- šího jeho v moudrosti p-chu. Sš. L. 47. — P., užitek, der Nutzen, Vortheil, das Heil, Interesse., Glück, Wohl. P. jest dobrý vý- sledek podniku. S. N. K tvému prospěchu; |
|||
|
||||
Předchozí (1176)  Strana:1177  Další (1178) |