1178

p-chu svého šetřiti, hleděti; ku p-chu býti;
o p. země pracovati; něčí p. podkopávati.
D. P. z něčeho míti; zisk a p., Nutz und
Frommen; za svým p-chem jíti; p. zemský,
toho žádá; ve svůj p. něco obrátiti. Dch.
Nepříteli ke vzdechu, mně ku p-chu. Feindes
Verlegenheit ist meine Gelegenheit. Dch.
Ochranná jednota ku p-chu propuštěných
trestanců. J. tr. Vyhledává toho přímý p.
J. tr. Pán učí, jaký duchovní p. by z činu j
toho čerpati měli. Sš. J. 215. (Hý.). S pro-
spěchem něčeho užívati. Byl. Ten lék s ve-
likým p-chem hlavy bolení oblevuje. Byl.
On má znamenitý p. Ros. K jakému p-chu
má to býti? Sych., Zk. Bez p-chu něco či-
niti, o něco se pokoušeti. Ml. Ku p-chu býti.
Srn. Klekáme bohatcóm světa pro tělesný
časný malý vzatek viece, než pro jich šle-
chetnost neb pro p. duchovní; Každému
zatracenému mám chtieti zatracenie k p-chu
svatých. Hus. I. 68., 64. Vz Užitek.

Prospěcha, y, f., zastr. = prospěch. Kat.
3328.

Prospechár, e, m., der Utilitätsmensch,
Utilitätspolitiker, kdo se řídí okamžitými
prospěchy. Us. Dch.

Prospěchovati = prospěti. Slov. Bern.

Prospekt, u, m., zlat., vyhlídka, rozhled;
zevnějšek věci; seznam, obsah, program, die
An-, Aus-, Uiber-, Fernsicht, der Riss, die
Zeichnung, das Verzeichniss, Programm, Pro-
jekt. S. N.

Prospělý = kdo v čem prospěl, geübt,
erfahren. O 7 vstup.

Prospěšenství, n. = prospěšnosť. Vz
Prospěšenství.

Prospěšně, vorteilhaft. P. od někoho
se lišiti, lépe: velmi, valně. Km. P. někomu
poraditi. V. Nejprospěšněji by bylo, kdy
bvchom zůstali doma. Us. P. něco činiti.
BO.

Prospěšnosť, i, f., prospěšenství, n. =
užitečnost, prospěch, zdárnosť, štěstí, das
Heil, Glück, die Erspriesslichkeit, Nützlich-
keit, Zuträglichkeit, Heilsamkeit, der Vor-
theil. Prospěšenstvím z pravé cesty zblúditi.
Pass. Nepravosť závisti v cizím p-ství ryje.
Št. P-sti v, něčem hledati. Pulk. Své moci
k p-ství církve užíval. Hlas. P-ství míti.
BO., Smil v. 382. Prospěšenství bláznové =
bláznů. BO.

Prospěšný = užitečný, nützlich, heilsam,
dienlich, diensam, verträglich, zuträglich,
vortheilhaft, gedeihlich, fördersam, füglich,
erspriesslich. Jg. P. prostředek, Us., polo-
žení, D., závazek v kupectví. Kram. — komu.
Buď všem prospěšný. Kom. Je to ostrov
zdraví p. Sš. Sk. 289. An jemu (Pavlovi)
Marek velmi jest při službě p-šen. Sš. Sk.
187. (Hý.). — Pešín. Křesťané, přidržme se
Krista, bude nám prospěšna k nebi naše
cesta. Sš. Mor. p. 18. — komu v čem, k čemu.
V. Práce k něčí chvále p. Chč. 623. — proti
čemu. Lékařství proti vodnatelnosti p. Byl.
-— že, aby, inft. Prospěšno jest, aby jeden
člověk umřel za lid. Sš. J. 274. Vz Potřebný.

Prospěti, spěji, spěl, ění; prospívati, na
Slov.prospěchovati = před se jíti, tortschrei-
ten; růsti, přiučiti se, zunehmen, wachsen,
Fortgang machen; vymoci, spraviti, richten,

ausrichten; pomoci, užitečným býti, nützen,
nützlich sein, fruchten, anschlagen, zusagen,
erspriessen, zuträglich sein, zu Statten kom-
men, wohlthun. Jg. Sr. spěch, strsl. spechtъ,
Mkl. B. 286., lit. spěti (Musse haben), spetas,
strněm. spuon (von Statten gehen), ind.
sphä, sphajati (gedeihen), řec. ip&á-vo). Mkl.
aL. 59. (Hý.). — abs. Nic tam neprospěli
(nedokázali). Háj. Vida, že by nic neprospěl.
Br. Drůbež prospívá. Dch. Léky nic nechtějí
prospívati. D. Neprospěje-li, neuškodí. Prov.
Snaž se, ať prospívá napravení. V. Chtíti
nemá, leč co by vůbec prospívalo. Kom.
Obrazy mohú prospěti i uškoditi a tak
dobré i zlé učiniti. Hus. I. 71. — čemu,
komu. Prospělo mu to; p. věci. Dch.
Čistě všeliké věci jemu prospívají. BO. Ta
voda prospívá oteklým nohám. Čern. To
prospívá zdraví. V. Umění tomu prospívá,
kdo je má. V. Prospívej všechněm, neškoď
žádnému. Kom. P. přátelům. Ten lék nám
prospěl. Sych. — proti čemu. Ten kořen
proti této nemoci prospívá. Byl. Prach ten
prospívá proti oteklým nohám. Lk. — v čem:
v ctnosti, v rozumu, v umění, D., v zrůstu.
Br. P. v dobrém. GR. Prokop ve cti i v kázni
prospěl. Jir. Anth. I. 54. P. v něčem. Chč.
380. Mohl Pavel v tak řečených svobodných
uměních prospěti; Člověk ke zlu nakloněn
a tudy ve zlu více prospívá nežli v dobru ;
Prospívejte v dokonalosti. Sš. Sk. 137., L.
157., 403. — v čem nad koho. (Kateřina)
prospěla nade vše učené žáky u mistrov-
ství ve všelikém. Kat. 108. Nad jiné děti
v uměnie prospěl. Pass. 351. Ta panna nad
povahu věku svého prospěla. Har. — v čem
jak dlouho. Že neustále v moudrosti pro-
spívati má Člověk až do hodin posledních.
Sš. Sk. 104. (Hý.). — čím. Ježíš prospíval
moudrostí a věkem a milostí u Boha i u lidí.
Br., Kom. Málo aneb nic slovy p. V. Pro-
spěj touto pilností, Kom., trestáním. Jel.
Svou řečí málo prospěl. Dl. P. něčím. Chč,
449. — čím v čem. Tou válkou v opatr-
nosti jsme prospěli. Ráj. — komu čím.
Mnohým svou prací p.; A mnohým dobrým
těm zemím prospěl. V. Sobě výmluvami p.
Har. — kde, na čem. Nemůže-li dobrota
prospěti na nich, tedy ukaž právo. Výb.
Nic na tom neprospěl. Leg. Prospela sem,
ač Bóh dá, na svém diele. Kat. 1104. —
v co (z čeho), v koho. Ze zlého v horší
p. Br. Prospívá (působí) ve mne. Jel. Kdo
s pány probývá, v rozum prospívá. Č. M.
323. Vz Rozum. — kde. Nemohu nic p.
u toho kostela. Chč. 449. Vz P. čím. —
proč. Patricius slovo božie káže pro hru-
bých lidí náboženstvie málo prospěl. Pass.
968. — komu k čemu. Chč. 376. P. ně-
komu k dobrému. Toms., Ros. To věděti
k tomu ti cíli prospěje. Ros. P. k něčímu
spasení. Chč. 300. Budete-li ku pokoji a
jednomyslnosti prospívati. Sš. I. 403. (Hý.).
— skrze co. Protože my skrze pokušení
prospíváme. Pešín. — že. Prospělo nám to,
že jste se přimluvili. Us. — Sych. — s inft.
Bídu a nečesť' co prospívá oplakávati? Kom.

Prospílati, spílaje ztratiti, durchs Fassen
verlieren. — co: dva sudy. Us. Dch.

Prospívati, vz Prospěti.