1179

Prospu, vz Prosypati.

Prosrati, seru, sral, án, aní = prožrati,
prohýřiti, verschwenden, verthun, versaufen,
verfressen. — co. Když všecko své prosral,
nyní . . . Ros.

Prossati, ssu, nl, án, ání, prososati, v obec.
mluve procucati, durchsaugen. Jg. — co:
své jmění (propiti). Us. Hý.

Prost, vz Prostý.

Prostácký (prostácky), po prostu myslící,
einfältig, schlicht. Plk.

Prostáctví, n., die Einfältigkeit, Schlicht-
heit. Jg.

Prostačka, y, f., eine schlichte, einfältige
Weibsperson. L., Us.

Prosták, a, prostáček, čka, m., der Ein-
fältige, Schlichte, Unwissende. Hlupci a pro-
stáci. Br. Lepší p. povolný než mudráček
svévolný. Pk.

Prostálý, prošlý, propadlý, verfallen, ver-
jährt. Prostálé věci těžko pohledávati. Sych.
P. úroky (které propadly nebyvše v čas
vybrány, versessene Interessen). J. tr.

Prostání, n., vz Prostáti.

Prostáti, stojím, ál, án, ání; prostávati =
stáním díru udělati, durchs Stehen ein-
drücken; stáním něco promeškati, ztratiti,
durchs Stehen verlieren, versäumen; p. se
= dlouho státi, sich verstehen; stáním se
ztratiti, na jiného přejíti, verfallen, verloren
gehen. Jg. — abs. Zástava prostála (v čas
vykoupena n. vyplacena nebyla a na jiného
přešla). D., Sych. Základ prostojí. Kn. dr.
f. 115. — co. Načekali jsme se, až jsme
mohli jámu prostáti. Sych. Zástavu p. (v čas
nevykoupiti a ztratiti). D., J. tr. — se. To
jsme se tam prostáli (nastáli)! Us., D. Ne-
vyplatíš-li toho prostojí se to. Ros. — do
které doby. Žádný základ se do roka p.
nemá. Zříz. Ferd. — se v čem. Již se to
v úrocích prostálo. Jg. — se kde. Základ
(das Pfand) u věřitele se prostál. V. Její
zboží mělo se prostáti v židech. Půh. II. 193.

Prostavek, vku, m., v knihtisk., das
Spatium. Šm. Cf. Prostrčka.

Prostavěti, ěl, ěn, ění, prostavovati =
na stavění vynaložiti, stavě ztratiti, ein-,
verbauen. — co: své peníze. D. — co kam.
Všechno, co měl, do toho domu prostavěl.
Ros. — co nač. Celé země na to prostavěli.
V. - Jg.

Prostaviti, il, en, ení, prostavovati =
jedno skrze druhé stavěti, durch etwas stellen,
einschalten. Ros. — co čím.

Prostě, prostičce, prostince, prosťoučce,
prosto unce = zrovna, přímo, gerad. Vystře-
lujte — k cíli p. směřujíce. Kom. Všichni
p. (erecti) stáchu. BO. — P., zprosta, bez
přídavku, schlechtweg, ohne Beisatz, ohne
Umstände. Jg. P. mluviti, beze všeho okol-
kování. V. Slova p., podlé litery rozuměti.
Br. Příjmí p. doložil. Har. — P., hned, jistě,
ovšem, gerade zu, ganz u. gar, absolut, sicher.
Jg. Slíbí se p. všem řeč. Troj. Již byli p.
i ovšem nad Řeky zvítězili. Troj. A p. mla-
dým lidem k jich libosti nic v svém domu
nemá. Štěstí. — P., prostým způsobem, ne-
vylíčeně, neuměle, schlicht, schlechtweg, ein-
fach, einfältig, ohne Schmuck. Jg. Staří živi
byli prostičce. Kom. — P., upřímně. Jg.

Prosté, ého, n., Prosty, ves u Telče na
Mor. PL. Vz S. N.

Prostějov, a, m., mě. na Moravě, Pross-
nitz. Vz S. N. Z Prostějova pocházeti (pro-
stáčkem býti). Jg., Č. — Prostějovan, a, m.,
pl. -né. — Prostějovský.

Prostějovičky, dle Dolany, něm. Pro-
stiowiček, ves u Plumlova na Mor. PL.

Prostění, n., vyprostění, das Befreien.
Ps. ms. 163.

Prostenství, n. die Einfalt. V p. srdce
bojte se Hospodina. ZN.

Proutěný; -ěn, a, o, vz Prostiti.

Prostěrač, e, m., z Prostirač.

Prostěradlo, prostěradélko, prostě-
rátko, a, n., plachta prostěrací, zvl. na lože,
das Leintuch. Pč. 38. Rámě (zlomené) je
obinuto v p-dla. BO. P. koupelní, das Bade-
tuch. Dch. P. na lůže. V. Na spodní peřinu
dává se p. Kom. Do p-dla se zaobaliti. D.
Nechť tvé p. lněné jest mé roucho smrtelné ;
Na lůžečko, na to nové, p. kartunové. Sš.
Mor. p. 57., 563. — P., ubrus. D. P. stolní.
Das Tischtuch. Dch.

Prostěratel, vz Prostiratel.

Prostěrati, vz Prostříti. Na Slov.

Prostěrka, y, f., vz Prostírka.

Prostěti, 3. pl. ějí, ěl, éní = prostým
se stávati, gerade, einfach, einfältig werden.
L.

Prostibor, a, m., jm. vlastní.

Prostiboř, e. m., něm. Prostibor, ves
u Stříbra. PL. Vz S. N., Tk. IV. 377.

Prostičce, vz Prostě.

Prostička, y, f., vz Prostice. — P., che-
lonobion, ssavec vinýš. Krok. 2. 130.

Prostičký, vz Prostý.

Prostihněv, a, m., jm. mužské.

Prostina, prostinka, y, f. a m. = pro-
stáček.

Prostirač, lépe: prostěrač, e, m., der
Decker, Tafeldecker. Vz Prostěrač.

Prostírání, n., das Ausbreiten, Aufdecken;
das Verlängern, die Erstreckung. — P., n.,
die Ausdehnung. V horn, die A. der Lager-
stätte, der Flötzzug. P. směrné (směr, smě-
rování), das Streichen, dle úpadu, die flache
Ausdehnung. Hr.

Prostiratel, V., prostěratel, Ben., e, m,
= prostěrač.

Prostírati, vz Prostříti.

Prostírka, y, f. = prostěradlo, ubrus.
Berg. Us. v Ostrav. Tč.

Prostislav, a, m., jm. mužské.

Prostitel, e, m., der Befreier. Us. Jg.

Prostitelka, y, prostitelkyně, ě, f., die
Befreierin. Mus.

Prostiti, il, štěn, ění, přímiti, gerade
machen; osvobozovati, befreien, frei machen.
— co : hřebík (nakřivený přímiti). Na Mor.
Brt. -- koho. By p-li polské ratištníky.
Hdk. v Lum. V. 258.

Prostituce, e, f., z lat., potupení, po-
hanění, zost uzení; zvl. hanebný život ne-
věstek a zákupných žen, které s tělem svým
oplzlý obchod vedou, die Beschimpfung, Ent-
ehrung, Prostitution. Vz S. N.

Prostituovati, entehren, schänden, pro-
stituiren.

Prostivoj, e, m., jm. mužské.



	1179

	Prospu, vz Prosypati. Prosrati, seru, sral, án, aní = prožrati, prohýřiti, verschwenden, verthun, versaufen, verfressen. — co. Když všecko své prosral, nyní . . . Ros. Prossati, ssu, nl, án, ání, prososati, v obec. mluve procucati, durchsaugen. Jg. — co: své jmění (propiti). Us. Hý. Prost, vz Prostý. Prostácký (prostácky), po prostu myslící, einfältig, schlicht. Plk. Prostáctví, n., die Einfältigkeit, Schlicht- heit. Jg. Prostačka, y, f., eine schlichte, einfältige Weibsperson. L., Us. Prosták, a, prostáček, čka, m., der Ein- fältige, Schlichte, Unwissende. Hlupci a pro- stáci. Br. Lepší p. povolný než mudráček svévolný. Pk. Prostálý, prošlý, propadlý, verfallen, ver- jährt. Prostálé věci těžko pohledávati. Sych. P. úroky (které propadly nebyvše v čas vybrány, versessene Interessen). J. tr. Prostání, n., vz Prostáti. Prostáti, stojím, ál, án, ání; prostávati = stáním díru udělati, durchs Stehen ein- drücken; stáním něco promeškati, ztratiti, durchs Stehen verlieren, versäumen; p. se = dlouho státi, sich verstehen; stáním se ztratiti, na jiného přejíti, verfallen, verloren gehen. Jg. — abs. Zástava prostála (v čas vykoupena n. vyplacena nebyla a na jiného přešla). D., Sych. Základ prostojí. Kn. dr. f. 115. — co. Načekali jsme se, až jsme mohli jámu prostáti. Sych. Zástavu p. (v čas nevykoupiti a ztratiti). D., J. tr. — se. To jsme se tam prostáli (nastáli)! Us., D. Ne- vyplatíš-li toho prostojí se to. Ros. — do které doby. Žádný základ se do roka p. nemá. Zříz. Ferd. — se v čem. Již se to v úrocích prostálo. Jg. — se kde. Základ (das Pfand) u věřitele se prostál. V. Její zboží mělo se prostáti v židech. Půh. II. 193. Prostavek, vku, m., v knihtisk., das Spatium. Šm. Cf. Prostrčka. Prostavěti, ěl, ěn, ění, prostavovati = na stavění vynaložiti, stavě ztratiti, ein-, verbauen. — co: své peníze. D. — co kam. Všechno, co měl, do toho domu prostavěl. Ros. — co nač. Celé země na to prostavěli. V. - Jg. Prostaviti, il, en, ení, prostavovati = jedno skrze druhé stavěti, durch etwas stellen, einschalten. Ros. — co čím. Prostě, prostičce, prostince, prosťoučce, prosto unce = zrovna, přímo, gerad. Vystře- lujte — k cíli p. směřujíce. Kom. Všichni p. (erecti) stáchu. BO. — P., zprosta, bez přídavku, schlechtweg, ohne Beisatz, ohne Umstände. Jg. P. mluviti, beze všeho okol- kování. V. Slova p., podlé litery rozuměti. Br. Příjmí p. doložil. Har. — P., hned, jistě, ovšem, gerade zu, ganz u. gar, absolut, sicher. Jg. Slíbí se p. všem řeč. Troj. Již byli p. i ovšem nad Řeky zvítězili. Troj. A p. mla- dým lidem k jich libosti nic v svém domu nemá. Štěstí. — P., prostým způsobem, ne- vylíčeně, neuměle, schlicht, schlechtweg, ein- fach, einfältig, ohne Schmuck. Jg. Staří živi byli prostičce. Kom. — P., upřímně. Jg.	Prosté, ého, n., Prosty, ves u Telče na Mor. PL. Vz S. N. Prostějov, a, m., mě. na Moravě, Pross- nitz. Vz S. N. Z Prostějova pocházeti (pro- stáčkem býti). Jg., Č. — Prostějovan, a, m., pl. -né. — Prostějovský. Prostějovičky, dle Dolany, něm. Pro- stiowiček, ves u Plumlova na Mor. PL. Prostění, n., vyprostění, das Befreien. Ps. ms. 163. Prostenství, n. die Einfalt. V p. srdce bojte se Hospodina. ZN. Proutěný; -ěn, a, o, vz Prostiti. Prostěrač, e, m., z Prostirač. Prostěradlo, prostěradélko, prostě- rátko, a, n., plachta prostěrací, zvl. na lože, das Leintuch. Pč. 38. Rámě (zlomené) je obinuto v p-dla. BO. P. koupelní, das Bade- tuch. Dch. P. na lůže. V. Na spodní peřinu dává se p. Kom. Do p-dla se zaobaliti. D. Nechť tvé p. lněné jest mé roucho smrtelné ; Na lůžečko, na to nové, p. kartunové. Sš. Mor. p. 57., 563. — P., ubrus. D. P. stolní. Das Tischtuch. Dch. Prostěratel, vz Prostiratel. Prostěrati, vz Prostříti. Na Slov. Prostěrka, y, f., vz Prostírka. Prostěti, 3. pl. ějí, ěl, éní = prostým se stávati, gerade, einfach, einfältig werden. L. Prostibor, a, m., jm. vlastní. Prostiboř, e. m., něm. Prostibor, ves u Stříbra. PL. Vz S. N., Tk. IV. 377. Prostičce, vz Prostě. Prostička, y, f., vz Prostice. — P., che- lonobion, ssavec vinýš. Krok. 2. 130. Prostičký, vz Prostý. Prostihněv, a, m., jm. mužské. Prostina, prostinka, y, f. a m. = pro- stáček. Prostirač, lépe: prostěrač, e, m., der Decker, Tafeldecker. Vz Prostěrač. Prostírání, n., das Ausbreiten, Aufdecken; das Verlängern, die Erstreckung. — P., n., die Ausdehnung. V horn, die A. der Lager- stätte, der Flötzzug. P. směrné (směr, smě- rování), das Streichen, dle úpadu, die flache Ausdehnung. Hr. Prostiratel, V., prostěratel, Ben., e, m, = prostěrač. Prostírati, vz Prostříti. Prostírka, y, f. = prostěradlo, ubrus. Berg. Us. v Ostrav. Tč. Prostislav, a, m., jm. mužské. Prostitel, e, m., der Befreier. Us. Jg. Prostitelka, y, prostitelkyně, ě, f., die Befreierin. Mus. Prostiti, il, štěn, ění, přímiti, gerade machen; osvobozovati, befreien, frei machen. — co : hřebík (nakřivený přímiti). Na Mor. Brt. -- koho. By p-li polské ratištníky. Hdk. v Lum. V. 258. Prostituce, e, f., z lat., potupení, po- hanění, zost uzení; zvl. hanebný život ne- věstek a zákupných žen, které s tělem svým oplzlý obchod vedou, die Beschimpfung, Ent- ehrung, Prostitution. Vz S. N. Prostituovati, entehren, schänden, pro- stituiren. Prostivoj, e, m., jm. mužské.