Předchozí (1178)  Strana:1179  Další (1180) |
|
|||
1179
|
|||
|
|||
Prospu, vz Prosypati.
Prosrati, seru, sral, án, aní = prožrati,
prohýřiti, verschwenden, verthun, versaufen, verfressen. — co. Když všecko své prosral, nyní . . . Ros. Prossati, ssu, nl, án, ání, prososati, v obec.
mluve procucati, durchsaugen. Jg. — co: své jmění (propiti). Us. Hý. Prost, vz Prostý.
Prostácký (prostácky), po prostu myslící,
einfältig, schlicht. Plk. Prostáctví, n., die Einfältigkeit, Schlicht-
heit. Jg. Prostačka, y, f., eine schlichte, einfältige
Weibsperson. L., Us. Prosták, a, prostáček, čka, m., der Ein-
fältige, Schlichte, Unwissende. Hlupci a pro- stáci. Br. Lepší p. povolný než mudráček svévolný. Pk. Prostálý, prošlý, propadlý, verfallen, ver-
jährt. Prostálé věci těžko pohledávati. Sych. P. úroky (které propadly nebyvše v čas vybrány, versessene Interessen). J. tr. Prostání, n., vz Prostáti.
Prostáti, stojím, ál, án, ání; prostávati =
stáním díru udělati, durchs Stehen ein- drücken; stáním něco promeškati, ztratiti, durchs Stehen verlieren, versäumen; p. se = dlouho státi, sich verstehen; stáním se ztratiti, na jiného přejíti, verfallen, verloren gehen. Jg. — abs. Zástava prostála (v čas vykoupena n. vyplacena nebyla a na jiného přešla). D., Sych. Základ prostojí. Kn. dr. f. 115. — co. Načekali jsme se, až jsme mohli jámu prostáti. Sych. Zástavu p. (v čas nevykoupiti a ztratiti). D., J. tr. — se. To jsme se tam prostáli (nastáli)! Us., D. Ne- vyplatíš-li toho prostojí se to. Ros. — do které doby. Žádný základ se do roka p. nemá. Zříz. Ferd. — se v čem. Již se to v úrocích prostálo. Jg. — se kde. Základ (das Pfand) u věřitele se prostál. V. Její zboží mělo se prostáti v židech. Půh. II. 193. Prostavek, vku, m., v knihtisk., das
Spatium. Šm. Cf. Prostrčka. Prostavěti, ěl, ěn, ění, prostavovati =
na stavění vynaložiti, stavě ztratiti, ein-, verbauen. — co: své peníze. D. — co kam. Všechno, co měl, do toho domu prostavěl. Ros. — co nač. Celé země na to prostavěli. V. - Jg. Prostaviti, il, en, ení, prostavovati =
jedno skrze druhé stavěti, durch etwas stellen, einschalten. Ros. — co čím. Prostě, prostičce, prostince, prosťoučce,
prosto unce = zrovna, přímo, gerad. Vystře- lujte — k cíli p. směřujíce. Kom. Všichni p. (erecti) stáchu. BO. — P., zprosta, bez přídavku, schlechtweg, ohne Beisatz, ohne Umstände. Jg. P. mluviti, beze všeho okol- kování. V. Slova p., podlé litery rozuměti. Br. Příjmí p. doložil. Har. — P., hned, jistě, ovšem, gerade zu, ganz u. gar, absolut, sicher. Jg. Slíbí se p. všem řeč. Troj. Již byli p. i ovšem nad Řeky zvítězili. Troj. A p. mla- dým lidem k jich libosti nic v svém domu nemá. Štěstí. — P., prostým způsobem, ne- vylíčeně, neuměle, schlicht, schlechtweg, ein- fach, einfältig, ohne Schmuck. Jg. Staří živi byli prostičce. Kom. — P., upřímně. Jg. |
Prosté, ého, n., Prosty, ves u Telče na
Mor. PL. Vz S. N. Prostějov, a, m., mě. na Moravě, Pross-
nitz. Vz S. N. Z Prostějova pocházeti (pro- stáčkem býti). Jg., Č. — Prostějovan, a, m., pl. -né. — Prostějovský. Prostějovičky, dle Dolany, něm. Pro-
stiowiček, ves u Plumlova na Mor. PL. Prostění, n., vyprostění, das Befreien.
Ps. ms. 163. Prostenství, n. die Einfalt. V p. srdce
bojte se Hospodina. ZN. Proutěný; -ěn, a, o, vz Prostiti.
Prostěrač, e, m., z Prostirač.
Prostěradlo, prostěradélko, prostě-
rátko, a, n., plachta prostěrací, zvl. na lože, das Leintuch. Pč. 38. Rámě (zlomené) je obinuto v p-dla. BO. P. koupelní, das Bade- tuch. Dch. P. na lůže. V. Na spodní peřinu dává se p. Kom. Do p-dla se zaobaliti. D. Nechť tvé p. lněné jest mé roucho smrtelné ; Na lůžečko, na to nové, p. kartunové. Sš. Mor. p. 57., 563. — P., ubrus. D. P. stolní. Das Tischtuch. Dch. Prostěratel, vz Prostiratel.
Prostěrati, vz Prostříti. Na Slov.
Prostěrka, y, f., vz Prostírka.
Prostěti, 3. pl. ějí, ěl, éní = prostým
se stávati, gerade, einfach, einfältig werden. L. Prostibor, a, m., jm. vlastní.
Prostiboř, e. m., něm. Prostibor, ves
u Stříbra. PL. Vz S. N., Tk. IV. 377. Prostičce, vz Prostě.
Prostička, y, f., vz Prostice. — P., che-
lonobion, ssavec vinýš. Krok. 2. 130. Prostičký, vz Prostý.
Prostihněv, a, m., jm. mužské.
Prostina, prostinka, y, f. a m. = pro-
stáček. Prostirač, lépe: prostěrač, e, m., der
Decker, Tafeldecker. Vz Prostěrač. Prostírání, n., das Ausbreiten, Aufdecken;
das Verlängern, die Erstreckung. — P., n., die Ausdehnung. V horn, die A. der Lager- stätte, der Flötzzug. P. směrné (směr, smě- rování), das Streichen, dle úpadu, die flache Ausdehnung. Hr. Prostiratel, V., prostěratel, Ben., e, m,
= prostěrač. Prostírati, vz Prostříti.
Prostírka, y, f. = prostěradlo, ubrus.
Berg. Us. v Ostrav. Tč. Prostislav, a, m., jm. mužské.
Prostitel, e, m., der Befreier. Us. Jg.
Prostitelka, y, prostitelkyně, ě, f., die
Befreierin. Mus. Prostiti, il, štěn, ění, přímiti, gerade
machen; osvobozovati, befreien, frei machen. — co : hřebík (nakřivený přímiti). Na Mor. Brt. -- koho. By p-li polské ratištníky. Hdk. v Lum. V. 258. Prostituce, e, f., z lat., potupení, po-
hanění, zost uzení; zvl. hanebný život ne- věstek a zákupných žen, které s tělem svým oplzlý obchod vedou, die Beschimpfung, Ent- ehrung, Prostitution. Vz S. N. Prostituovati, entehren, schänden, pro-
stituiren. Prostivoj, e, m., jm. mužské.
|
||
|
|||
Předchozí (1178)  Strana:1179  Další (1180) |