1180

Prostlati, vz Stláti, decken, ausbreiten.

— co kde. Prostlachu své rúcho na cestě.
ZN.

Prostnosť, i, prostota, y, f., die Ein-
fachheit, Einfalt. Po své p-sti o jiných sou-
diti. V. — P., poctivosť, Plk.

Prostný. P. cvičení, vz Prostocvik. Vz
Prostý.

Prosto, prostě, příme, gerade. — P., svo-
bodně, frei. P. těkati. Kázala osedlaný kůň
prosta pustiti. Ku. — Z prosta, na p. =
prostě, do cela, schlechtweg, schlechthin,
durchaus, geradezu, gänzlich. Kteříž se
z prosta zvířecími kožemi odívali. V. Obrať
k tomu na p. všecko. Kom. Věci na p. je-
dovaté. Kom. Z p-a nazí chodí. Ler. —
P., nelíčené, einfach. Z prosta o něčem mlu-
viti. Br. — Jg. Vz Prostě.

Prostocvik, u, m., freie Uibung. P. jedno-
duchý, složitý. Tš. Vz Tělocvik, Cvičení.

Prostočistosť, i, f., nesmíšenost, die Ein-
fachheit, Lauterkeit. Ros.

Prostočistý, einfach, unvermischt. lauter.
P., tělo, bytosť, Kom., líh, Us., pravda. Zlob.

— P., nelíčený, einfach, nett. Puch.
Prostodaný, positiv. P. pravda. Mus. XI.

196.

Prostoduchosť, i, f., die Einfachheit,
Naivität. Šm.

Prostoduchý, einfach, naiv. Div. z och.

Prostohubý = prostořeký, schnäppisch,
naseweis. Jg.

Prostochod, a, m., centris, plaz. Aqu.

Prostojednaký = prostojednotný.

Prostojednotný, absolut, einfach. P. po-
jmy. Mark.

Prostojím, vz Prostáti.

Prostoles, a, m., vergialia, ryba, zastr.
Rozk.

Prostolíbezný, naiv. P. povaha. Šml.

Prostolibosť, i, f., prostosrdečnosť, die
Naivität. Plk.

Prostolibý, lieblich, naiv. Us. Dch.

Prostolidin, a, m., ein einfacher, simpler
Mensch. Jakž to skutečně ještě až podnes
u dětí a ve výslově nejednoho českého p-a
shledáváme. Sf. 111. 513.

Prostolidský, rein menschlich. P. obor.
Mus. 10. 73.

Prostolík, u, m., Okenit, m., nerost. Min.

Prostomalba, y, f., Genregemälde, n. tím.

Prostomalíř, e, m., der Genremaler. Osv.
1878. 896.

Prostomalírství, n., die Genremalerei.
Srn.

Prostomatečný. P. rostliny. Vz Kk. 68.

Prostoměřice, dle Budějovice, Prossme-
ritz, městys ve Znojemsku. PL.

Prostoměšťáctví, n., die Spiessbürgerei.

Stil.

Prostoměšťák, a, m., der Spicssbürger.

Prostomilosť, i, f., Liebenswürdigkeit,
Huld, f.

Prostomilý, herzig, allerliebst, huldvoll.
Dch.

Prostomluva, y, f., nevázaná řeč. Vz
Prosa.

Prostomluvnosť, i, f., die Freiredigkeit.

Prostomluvný, otevřeně mluvící, prosto-
řeký, freiredig; prosaický, prosaisch. Jg.

Prostomyslnosť, i, f., Gerausinnigkeit,
Einfachheit, f. -- P., Unüberlegtheit, f. Us,
Chmelu.

Prostomyslný, prostě myslící, přímý, ge-
radsinnig; 2. nerozmyslný, unüberlegt. Us.

Prostonárodní, popularní, co se hodí
obecnému lidu, k čemu není potřebí zvlášt-
ního vědeckého n. uměleckého vzdělání, po-
pulär. P. logika pronáší pravidla podlé po-
nětí obecného lidu. Mark. P. sloh, Jg., jazyk.
Prostonati, durch Krankheit verlieren. —
co. Mnoho p-nal. Us. Dch.

Prostonaučný, populär (o védách). Šm.

Prostoněžnosť, i, f., die Naivität. Šm.

Prostoněžný, naiv. Šm.

Prostopadlý, prostopádný, vertikal. P.
šachta, der Seigerschacht, čára (prostopád-
nice), die Vertikallinie. Šm. P. vchod do
hrobu. Sš. J. 191. P. směr — směr, kterým
těžká tělesa volně, pouze působením tíže
k středu země padají.

Prostopádnice, e, f., vz Prostopadlý.

Prostopádný, vz Prostopadlý.

Prostopáchati, prostopášným býti, roz-
pustilým býti, hříšným žádostem a náruži-
vostem povolovati, hýřiti, zügellos sein,
schwelgen. — abs. Ještě ses dosť nenapro-
stopáchal (nenadováděl) V Us. na mor. Dra-
hansku. Hý. I ten kdo hříchy ducha, pýchou,
závistí atd. se prohřešuje, také prostopáchá.
Sš. L. 150.

Prostopasý, mutternackt, fadennackt. Rk.

Prostopášně, hýřivě, schwelgend. P. pře-
buráceli sál. Šm. P. žíti. Sš. L. 150.

Prostopášněti, prostopašněti, ě1, ění,
zprostopášněti, zügellos werden. Us. Jg.

Prostopášnice, e, f., eine ungebundene,
schwelgerische, liederliche Weibsperson. Jg.

Prostopášník, a, m., ein Wüstling, Schwel-
ger. Us.

Prostopášnost, prostopašnosť, i. f. =
rozpustilost', výtržnosť, chlípnosť, die Ausge-
lassenheit, Zügellosigkeit, Ungebundenheit,
Schwelgerei. Cizoložství a p. Br. P. jim
zhoubou byla. Kom.

Prostopášný, prostopašný = rozpu-
stilý, hýřivý, chlipný, ausgelassen, übermü-
thig, ungebunden, liederlich, schwelgerisch,
wollüstig. P. tovaryšstvo, Kom., život (vésti),
obcování, Br., uličník. Sych. Prostopášně
hýřiti, Kram., živu býti. D.

Prostoplátečný. P. rostliny,eleuthero-
petalae, die Blattblumer. Vz Čl. 5., Kk.
46., 69., 195.

Prostoplodý. P. rostliny. Vz .Kk. 104.

Prostopnutí, n., die Spannweite. Šm.

Prostoprášničný. P. rostliny n. květy,
mající nespojené prášníky, idioanthera. Rostl.

Prostopřímý, ganz gerade. Pán neko-
nával cest p-mých. Sš. Mt. 236.

Prostor, u, m., prostora, y, f., prostran-
ství, n. P., strsl. prostorъ, koř. str, r stupňo-
váno v or, příp. -ъ; odtud stru, řec. ótóqw/lu,
lat. sternere. Mkl. B. 9., 11., aL. 62., 27.
(Hý.), Gb. Hl. 146. — P., obšírnosť místa,
grosser, weiter Raum, die Geräumigkeit,
Weite, Weitläufigkeit, Leere, der Platz, ein
grosser Fleck. P. domu. D. Vyplniti p-ru.
Sedl. P. pro diváky; ve volné p-ře. Šm.
V malém p-ru; ochranný p., der Schutzraum