1181

(v horn.); p. pohybu, der Spielraum. Dch.
P. pro diváky v divadle. P-ry přáti, freien
Spielraum gönnen. Dch. Církev trest někomu
majíc uložiti, vezdy p-ru časového ku pokání
trestancům zanechává. Sš. Sk. 57. Člověk
zajisté o věcech božských jenom ve formách
času a p-ru muže mluviti a mysliti. Sš. J. 61.
(Hý.). Geometrický p. je na vše strany ne-
konečný, nekonečně dělitelný a jeví se pod
trojím rozměrem: délkou, šířkou a výškou.
Vz více o p-ru v S. N.

Prostořece, prostořečně, prostořekle, pro-
stořekovně, freiredig, schnäppisch. Ros., Dal.
78. Vz Prostorečný.

Prostořeč, i, f., die freie Rede. Šm.

Prostořečiti, il, en. ení =prostořece mlu-
viti, frei heraus reden, schnippisch sein. MM.

Prostořečka, y, f., zastr., prodigia. Veleš.

Prostořečnosť, prostořeklosť, prosto-
řekosť, prostořekovnosť, i, f. = přílišná
svobodnosť v řeči, die Naseweisheit, Ge-
schwätzigkeit, Schnappigkeit. Boč., Jg.

Prostořečný, Lom., prostořeklý, Us.,
prostořekovný, Ros., prostořeký, Br.,
velmi svobodný v řeči, kdo rád tlampe, vor-
eilig mit dem Munde, rasch, vorschnell,
schnäppisch, vorlaut, naseweis, geschwätzig.
Jazyk nezkrocený a prostořeký. Br. Prosto-
řekým jazykem o něčí česť zavaditi. Sych.
Dej svůj p. jazyk na chvíli do pense. Šml.

Prostorník, u, m., der Horizont. D.

Prostornost, i, f., die Geräumigkeit. Us.

Prostorný, geräumig, Raum-, räumlich.
P. objem, obsah, jednička, veličina, Nz.,
byt, Km., rozsáhlost, Dch., velikosť nádoby,
der Rauminhalt.J. tr. A nač měli apoštolé
v oné p-né síni Šalamounově bývati a schá-
zeti se? Sš. Sk. 58.

Prostorodý, von schlichter Geburt. Sm.

Prostoroměrství, n., geometrie, die
Raumraessung. Sedl.

Prostorotvor, u, m., tvoření-se prostoru,
když člověk někam hledí, die Bildung des
Gesichtskreises, Raumschaffung. Mus.

Prostorotvorný, raumschaffend. Mus.

Prostorový, Raum-. Rk.

Prostosrdečnošť, i, f., die Naivität, Offen-
herzigkeit. Jg.

Prostosrdečný, otevřeného srdce, upřím-
ný, přirozený, offenherzig, naiv. P. panna.
Č., Němc.

Prostosť, prostota, y, f., nelíčenosť, die
Einfalt, Geradheit, Schlichtheit, Einfältigkeit.
P. srdce. Jg. V prostotě své. Br. Prostotou
nazývají kázně pošlapání. Kom. Jest to pří-
lišné vypravování v celé nelíčené a milé
p-tě. Sš. J. 32. Podivu hodna jest p-ta listu
toho. Sš. Sk. 184.

Prostošírý, weit u. breit ausgedehnt. Sm.

Prostouch, a, m., aelio, ssavec netopý-
rovitý. Ssav.

Prostoupenosť, das Durchdrungensein.

Prostoupiti, il, en, ení; prostupovati;
prostoupnouti, pnul a pl, ut, utí, prostoupati,
durchschreiten, durchdringen ; prostupovati,
walken. — abs. Prostoupí (pronikne) oheň
a všecku nečistotu přebití (z těles). Kom.
Řeč páně jako meč prostupuje. Pís. br. —
co, koho. Duch všecky duchy prostupující.
Br. Všemohoucnosť jeho všecko prostupovala.

Kom. Prostupovati sukna, walken. Ros. Svůj
panenský stav p. = zmrhati. Št. Když duch
sv. veškery mocnosti člověkovy prostoupá.
Sš. Sk. 19. — čím: nohou. Us. Kdež světleni
dne prvního veškerenstvo prostoupeno bylo.
Sš. Sk. 22. (Hý.). - kudy kam. Slovo
boží skrze kosti až k mozkům prostupuje.
Pís. br., Lk. — co jak. Ženě jest veliká
hanba svój stav kromě manželstva pro-
stúpiti. Št. (Č.).

Prostouzdý, zügellos. P-dí Sikulové. Hdk.
Lum. V. 257.

Prostověda, y, f., die Metaphysik. Vz
Pouhověda, Poznáni.

Prostovědní, metaphysisch.

Prostověrný, geradezu glaubend, den
Köhlerglauben besitzend. L.

Prostovláda, y, f., samovláda, die Allein-
herrschaft. Dychtivosť po p-dě jej posedla.
Vaň.

Prostovlasatý = prostovlasý.

Prostovlasiti, il, en, ení; prostovlasatiti
= vlasy rozplésti a rozčesati, die Haare lösen,
fliegen lassen. Ros.

Prostovlasý ; prostovlas, a, o = vlasy
rozpletené mající, mit fliegenden Haaren. P.
děvečka, Ros., V., vlasy. V. Běhala ulicí
prostovlasá, Sych., s p. hlavou. Biancof. —
Jg., Tov. k. 115.

Prostran, u, m. = prostranství, der
Raum. Nebes p. celičký. Obzor 1878 41.

Prostraň, i, f. = prostran. Mus. 8. 20.

Prostranek, prostraněk, ňku, m.
provaz po stranách koně, jímž vůz atd. táhne.
der Strang. Jg. P., provaz k vozu, der
Wagenstrang. V. — P., vůbec provaz, der
Strang, Strick. Jád. P-ci, jimižto bieše (Samp-
son) svázán. BO.

Prostraněný; -en, a, o, ausgeweitet, aus-
gebreitet, weiträumlich. P. výhled. Dch.

Prostranice, e, f., břevno příční, der
Querbalken. Zlob.

Prostranina, y, f, Sych, lépe: prostran-
ství, der Platz. Jg.

Prostraniště, ě, n., lépe: prostranství,
der Platz. Jg.

Prostraniti, vz Prostranniti.

Prostranně, volně, ne těsně, geräumig. V.
P. bydleti. Jel. — P., obšírně, weitläufig.
P. mluviti. Aesop. To p. a s velikým očeká-
váním všech vypravoval. Ep. Pog. 27. —
P., veřejně, öffentlich, vor allen. Četl jest
v těch knihách p. (aperte) na ulici. BO.

Prostranniti, il, ěn, ění = prostranné
činiti, geräumig machen. — co čím. Olej
růžený teplý tučností svou prostranní ránu.
Sal., Zk.

Prostranno, geräumig, vz Prostranný. —
P., subst. = prostrannosť, der Raum. — Na
prostrannu, na prostranně, na prostranu, na
prostraně= na prostoře, otevřeně, im Freien,
öffentlich. Já jsem učil zjevně na prostraně
a nikdy jsem nemluvil nic tajně. St. skl. 3.
139. Již jsme na p-ně. Kom. — Po pro-
stranu. Otval kámen po prostranu od bo-
žieho hrobu v stranu. St. skl. 2. 44. — Na
prostranno mne vyvedl, ins Freie. Ps. ms.
Na p. puštěni jsou. Kom. L. 53. Kdožby
nuzného z moci násilníka vytrhna na pro-
stranno stavěl. Kom.