Předchozí (1180)  Strana:1181  Další (1182) |
|
|||
1181
|
|||
|
|||
(v horn.); p. pohybu, der Spielraum. Dch.
P. pro diváky v divadle. P-ry přáti, freien Spielraum gönnen. Dch. Církev trest někomu majíc uložiti, vezdy p-ru časového ku pokání trestancům zanechává. Sš. Sk. 57. Člověk zajisté o věcech božských jenom ve formách času a p-ru muže mluviti a mysliti. Sš. J. 61. (Hý.). Geometrický p. je na vše strany ne- konečný, nekonečně dělitelný a jeví se pod trojím rozměrem: délkou, šířkou a výškou. Vz více o p-ru v S. N. Prostořece, prostořečně, prostořekle, pro-
stořekovně, freiredig, schnäppisch. Ros., Dal. 78. Vz Prostorečný. Prostořeč, i, f., die freie Rede. Šm.
Prostořečiti, il, en. ení =prostořece mlu-
viti, frei heraus reden, schnippisch sein. MM. Prostořečka, y, f., zastr., prodigia. Veleš.
Prostořečnosť, prostořeklosť, prosto-
řekosť, prostořekovnosť, i, f. = přílišná svobodnosť v řeči, die Naseweisheit, Ge- schwätzigkeit, Schnappigkeit. Boč., Jg. Prostořečný, Lom., prostořeklý, Us.,
prostořekovný, Ros., prostořeký, Br., velmi svobodný v řeči, kdo rád tlampe, vor- eilig mit dem Munde, rasch, vorschnell, schnäppisch, vorlaut, naseweis, geschwätzig. Jazyk nezkrocený a prostořeký. Br. Prosto- řekým jazykem o něčí česť zavaditi. Sych. Dej svůj p. jazyk na chvíli do pense. Šml. Prostorník, u, m., der Horizont. D.
Prostornost, i, f., die Geräumigkeit. Us.
Prostorný, geräumig, Raum-, räumlich.
P. objem, obsah, jednička, veličina, Nz., byt, Km., rozsáhlost, Dch., velikosť nádoby, der Rauminhalt.J. tr. A nač měli apoštolé v oné p-né síni Šalamounově bývati a schá- zeti se? Sš. Sk. 58. Prostorodý, von schlichter Geburt. Sm.
Prostoroměrství, n., geometrie, die
Raumraessung. Sedl. Prostorotvor, u, m., tvoření-se prostoru,
když člověk někam hledí, die Bildung des Gesichtskreises, Raumschaffung. Mus. Prostorotvorný, raumschaffend. Mus.
Prostorový, Raum-. Rk.
Prostosrdečnošť, i, f., die Naivität, Offen-
herzigkeit. Jg. Prostosrdečný, otevřeného srdce, upřím-
ný, přirozený, offenherzig, naiv. P. panna. Č., Němc. Prostosť, prostota, y, f., nelíčenosť, die
Einfalt, Geradheit, Schlichtheit, Einfältigkeit. P. srdce. Jg. V prostotě své. Br. Prostotou nazývají kázně pošlapání. Kom. Jest to pří- lišné vypravování v celé nelíčené a milé p-tě. Sš. J. 32. Podivu hodna jest p-ta listu toho. Sš. Sk. 184. Prostošírý, weit u. breit ausgedehnt. Sm.
Prostouch, a, m., aelio, ssavec netopý-
rovitý. Ssav. Prostoupenosť, das Durchdrungensein.
Prostoupiti, il, en, ení; prostupovati;
prostoupnouti, pnul a pl, ut, utí, prostoupati, durchschreiten, durchdringen ; prostupovati, walken. — abs. Prostoupí (pronikne) oheň a všecku nečistotu přebití (z těles). Kom. Řeč páně jako meč prostupuje. Pís. br. — co, koho. Duch všecky duchy prostupující. Br. Všemohoucnosť jeho všecko prostupovala. |
Kom. Prostupovati sukna, walken. Ros. Svůj
panenský stav p. = zmrhati. Št. Když duch sv. veškery mocnosti člověkovy prostoupá. Sš. Sk. 19. — čím: nohou. Us. Kdež světleni dne prvního veškerenstvo prostoupeno bylo. Sš. Sk. 22. (Hý.). - kudy kam. Slovo boží skrze kosti až k mozkům prostupuje. Pís. br., Lk. — co jak. Ženě jest veliká hanba svój stav kromě manželstva pro- stúpiti. Št. (Č.). Prostouzdý, zügellos. P-dí Sikulové. Hdk.
Lum. V. 257. Prostověda, y, f., die Metaphysik. Vz
Pouhověda, Poznáni. Prostovědní, metaphysisch.
Prostověrný, geradezu glaubend, den
Köhlerglauben besitzend. L. Prostovláda, y, f., samovláda, die Allein-
herrschaft. Dychtivosť po p-dě jej posedla. Vaň. Prostovlasatý = prostovlasý.
Prostovlasiti, il, en, ení; prostovlasatiti
= vlasy rozplésti a rozčesati, die Haare lösen, fliegen lassen. Ros. Prostovlasý ; prostovlas, a, o = vlasy
rozpletené mající, mit fliegenden Haaren. P. děvečka, Ros., V., vlasy. V. Běhala ulicí prostovlasá, Sych., s p. hlavou. Biancof. — Jg., Tov. k. 115. Prostran, u, m. = prostranství, der
Raum. Nebes p. celičký. Obzor 1878 41. Prostraň, i, f. = prostran. Mus. 8. 20.
Prostranek, prostraněk, ňku, m.
provaz po stranách koně, jímž vůz atd. táhne. der Strang. Jg. P., provaz k vozu, der Wagenstrang. V. — P., vůbec provaz, der Strang, Strick. Jád. P-ci, jimižto bieše (Samp- son) svázán. BO. Prostraněný; -en, a, o, ausgeweitet, aus-
gebreitet, weiträumlich. P. výhled. Dch. Prostranice, e, f., břevno příční, der
Querbalken. Zlob. Prostranina, y, f, Sych, lépe: prostran-
ství, der Platz. Jg. Prostraniště, ě, n., lépe: prostranství,
der Platz. Jg. Prostraniti, vz Prostranniti.
Prostranně, volně, ne těsně, geräumig. V.
P. bydleti. Jel. — P., obšírně, weitläufig. P. mluviti. Aesop. To p. a s velikým očeká- váním všech vypravoval. Ep. Pog. 27. — P., veřejně, öffentlich, vor allen. Četl jest v těch knihách p. (aperte) na ulici. BO. Prostranniti, il, ěn, ění = prostranné
činiti, geräumig machen. — co čím. Olej růžený teplý tučností svou prostranní ránu. Sal., Zk. Prostranno, geräumig, vz Prostranný. —
P., subst. = prostrannosť, der Raum. — Na prostrannu, na prostranně, na prostranu, na prostraně= na prostoře, otevřeně, im Freien, öffentlich. Já jsem učil zjevně na prostraně a nikdy jsem nemluvil nic tajně. St. skl. 3. 139. Již jsme na p-ně. Kom. — Po pro- stranu. Otval kámen po prostranu od bo- žieho hrobu v stranu. St. skl. 2. 44. — Na prostranno mne vyvedl, ins Freie. Ps. ms. Na p. puštěni jsou. Kom. L. 53. Kdožby nuzného z moci násilníka vytrhna na pro- stranno stavěl. Kom. |
||
|
|||
Předchozí (1180)  Strana:1181  Další (1182) |