1182

Prostrannosť, i, f., prostranství, n. =

prostor, der Raum, die Geräumigkeit. V.
Úzkou cestou k p-stem vede Bůh. Kom. P.
světa. Us. Posedněte dále, abychom se v té
p-sti všichni sesedli. Sych. Značná p. Dch.
P. pojmu. Sš. Sk. 258.

Prostranný; -nen, nna, o = prostorný,
na všecky strany široký a volný, räumig,
räumlich, weit, weitläufig, breit, frei, offen.
P., stsl. pro + str + аnъ (spatiosus). Mkl.
B. 124. P. dům, nádoba, D., hrad, Rkk.,
dvůr, Ros., cesta, Jel., průjezd, průduch,
Sych., země. Us. Někteří p. roucho rádi
mají, jiní těsné. Kom. Příbytek p. pohodlné
činí bydlení. Kom. — P. řeč (volná, hlasná),
Ros., Ep. Pag. 31., čas. Plác. Činiti si příliš
široké a p. svědomí. V. Má p. jazyk (mnoho
mluví). Ros. P. pojem. Marek. Bůh všudy
p-ný (volný). Výb. I. 916. P. rok někomu po-
ložiti, eine Fristerstreckung geben. Do pro-
stranějšího času laskavé strpení míti. Schön,
exc.

Prostrano, a, n. = prostranné místo.
Zatiem biechu na p-ně. Kat. 3272. Vz Pro-
stranno.

Prostranství, n., místo prostranné, prázd-
né, der Raum, Spielraum, die Weite, der
Platz. P. domu. Jel. Potřebuji většího p.
Jel. Jakého p. jest ten palouk? Sych. Ne-
bylo p. v městě ani na předměstí k hospo-
dám. Čr. P. někomu činiti. BO. — P., pro-
střední místo mezi dvěma věcmi, der Zwischen-
raum, Abstand. P. mezi domy (ulice). V. —
P. času, der Zeitraum. Plk. — P., náměstí,
der Stadtplatz, Markt. Balb. Veřejné p., of-
fener Platz. Dch. — P., volnosť, odlehčení,
freier Athem. Ta voda p. v prsech činí.
Čern. — P., pohodlí, die Musse. P. k čítání
míti. Reš. — P. dáti čemu = připustiti, einen
Raum geben. P. dáti snům. Reš.

Prostrašiti, il, en, ení = ve strašáku
prohrátí, im Spiel verlieren. Ros.

Prostrčiti, il, en, ení, prostrkati, prostr-
kovati, durchstecken, -schieben, -stechen,
-stossen; promrhati, durchbringen, verthun.
Jg. —- co: hlavu, ruku. Us. Mizerně to pro-
strkal (promrhal). Ros. P. běháky (einheesen,
když se zadní běh zvěři mezi silnou šlachou a
kostí prořízne a druhý běhák průřezem pro-
táhne). Šp. — co čím. To sukno by prstem
prostrčil (propíchl). Ros. P. maso slaninou,
D., srdce kopím. St. skl. — co kudy: niť
skrze jehlu, Ros., ruku oknem. — co na
čem: koření na niti p. Byl. A druhé dietky
na kole prostrkujíc do plotův u vsi vstrkali.
Let. 195.

Prostrčka, y, f., proložka, vz Proběl.

Prostřed, adv., in der Mitte, mitten. S ge-
nitivem. P. země, Har., domu, lesa, moře.
Us. S cizího koně v p. moře. Sych. S cizieho
jest p. moře ssiesti. Smil. Byl p. vody. GR.
Kříž stojí na rozhraní p. cesty. GR. Jehožtos
zvolil p. lida bezčíslného. Bj. Chodiechu p.
plamene. BO. Zavede ji do prostřed kola a
tancuje s ní; Stojí tyčička p. dvorečka. Sš.
Mor. p. 725., 750. — S lokalem, Stojí tyčka
prostřed dvoře. Sš. Mor. p. 749. Otevru p.
poli studnice. BO. — S instr.: prostřed řekou.
D. — S předložkami: do. Do prostřed cesty
vkročiti. D. Do p. se sstupte. Kom. — Na, Na

p. cesty. Jel. — U, v. Bod u p. kola. Kom.
U p. zimy. V. U p. dubna. D. V p. země.
Kom. — Z. Jeden z p. nás (i. e. z nás). D.
Zahynul muž z prostřed judského lida. BO.
— P., subst. = prostředek, die Mitte. V. P.
země = suchá země, das Festland. V. Nedrž
se předu, zadu, než sa chytni p-du. Sš. Mor.
p. 107.

Prostředák, a, m., drůbež prostřední veli-
kosti. Plk.

Prostředčiti, vermitteln? Boč. ex.

Prostředec, dce, m., der Mittelfinger. Ros.

Prostředečně, mittelbar. Kosmas čerpal
z ní aspoň p. Pal. Radh. II. 144. Jeho
obraz a nápis následuje neprostředečně po
Menesovi. Krok.

Prostředečnosť, i, f., die Mittelbarkeit.
Us. Jg.

Prostředečný, prostředkem nějakým pů-
sobený, nepřímý, mittelbar. P. vliv. Sš. L.
3. P. působení, užitek. J. tr.

1. Prostředek, dku, m. Příp. -ъкъ. Mkl.
B. 263. — P., prostřední díl, die Mitte. P.
kola; na p-ku těch kamenů stkví se drahé
kamení; v p-ku postaviti. Kom. Z p-ku
svého správce voleji. Har. Do p-ka vstaviti.
V. Zahladím je z p-dka lida mého. BO. Chraň
se volského (psího) předku, koňského zadku
a ženského p-ku. Z p-ku živých vykročiti
(umříti). Us. V prostředce té jámy. GR.
V zadu, předu střílajú, p. vymmajú; Viděli,
viděli neživého na p-ku vody mečem pro-
bitého ; V každém rožku kvítečko, na p-ku
má panenko zlaté srdéčko; Všecky do p-ka
svolali. Sš. Mor. p. 107., 186., 367., 725. —
P., míra, mírnosť, das Mittelmass. On jest
ten pán, jemuž nemôžeme slúžiti, p. pře-
sáhajíc ctnostný. Hus. I. 60. Mírnosť a p.
chovati. V. Nebo oni na p-ku zůstávají.
Br. Drž p. v každej věci. Smil v. 1770. —
P., statek, jmění, ďas Vermögen. On má
do hry prostředky; jest při dobrých pro-
středcích. Ros. Nedostatek p-kův. J. tr. Nemá
prostředků, aby si koupil nové šaty, dle
Brt. lépe: Nemá zač si nové šaty koupiti.
Cf. Nemá na koně; nemá k tomu, do toho,
schází mu k tomu. Brs. 135. — P., pomoc,
cesta, způsob, vše to, čím lze něčeho dosíci,
die Anstalt. Massregel, das Mittel, Hilfsmittel.
P. pravý (nepravý, D.); všech p-ků, cest
užiti; p-kem a pomocí milosti boží. V. Ne-
dostatek p-ků; p-kem někoho působiti; p-ky
jsoucí před rukama (zu Gebot stehende Mit-
tel) ; p. ochranný (chranidlo); právní p.;
právný p. stížnosti vedení, das Rechtsmittel
der Beschwerdeführung; p-ky k výživě, k vý-
dělku, die Erwerbsmittel; učiniti něco p-kem
ministerstva, etwas im Ministerialwege ver-
anlassen; důrazných p-ků užiti. J. tr. Pe-
něžné p-ky sehnati; scházejí mu p-ky; p.
k ničení nákazy, Desinfektionsmittel; hotové
p-ky (peněžné), Baarmittel; p-ky zjednati,
opatřiti. Dch. Pilat uchopil se slibného p-ku:
Nerád Pavel k takovému p-ku se odhodlal;
P. účinný n. dějný (wirksam). Sš. J. 283.,
Sk. 114., II. 309. (Hý.). P. ku ctnosti, das
Tugendmittel. MP. 3. Taková naše psáni
skrze p. pana Angele dodávati se budú. Žer.
1591. Pakližeby pán Bůh ji dříve p-kem
smrti z tohoto světa k sobě povolal. Arch.