1183

náchod. Hrš. Nalezli mezi nimi p. v ten
rozum. Bart. Z tohoto světa p-kem smrti se
odebral. V. Lstivými p-ky k tomu šel. Bart.
Prohlédni k cíli, opatř prostředky. Kom.
Chopiti se p-ků; nové p-ky vymýšleti; všecky
p-ky přichystati; p. ke spomožení. D. P.
proti neduhu. Us. P-kem smrti z tohoto ži-
vota vyjíti. Br. P-ky spojovací (železnice,
telegrafy, silnice, vodní dráhy: moře, jezera,
řeky, průplavy). TI. P-ky obchodní, spo-
jebné, převozové (spojovadla), dopravovací
n. dovozní; líčicí, představovací, ku před-
stavení, ku pronášení, k dání najevo (Dar-
stellungsmittel). Nz. P. příhodný, přinuco-
vací, Er., vhodný, nevhodný, Pž., pomocný,
Šp., sušivý (lék). Rk. P-ky od Boha skrze
lékaře zřízené. Nud. Znajíce, že tito p-kové
(Mittel, Vorkehrungen) království našemu ne-
jsou na ujmu. Zř. F. I. V něco p-kem vkro-
čiti (sich ins Mittel legen). Bs. Poněvadž
obojí p. tento puštěn, proto netoliko sme
ho sobě nepodmanili, než i to, co sme již
dobyli byli, sme ztratili. Žer. Strany pří-
sloví o prostředcích k dosazení něčeho i do-
brých i špatných vz: Býk, Hedvábí, Hřebík,
Jíti, Kaše, Klepati, Klín, Krátko, Kráva,
Les, Loj, Meč, Pilník, Platnosť, Pták, Střenka,
Tvrdošijný, Uhel, Vlk, Vrána, Zima. — P.
vyjadřuje se 1. instrumentalem. Vz Instru-
mental prostředku (I. 583. b.). — 2. Před-
ložkou na s akkusativem. Vz Na (II. 3. b.).

— 3. Předložkou v s akkusativem. Hráti
v karty, v kostky, v kuželky, v šachy.
V trubici zatroubil. Brt. S. §. 272. — 4.
Předložkou po s lokalem. Vz Po (II. 605. b.).

— P., prostředečnosť, prostředkování, Mittel-
barkeit, Vermittlung, f. Od Boha bez p-ků
jest povolán ku konání úřadu (hned, naprosto,
přímo). Br.

2. Prostředek, dka, m. = prostředník
(toto slovo jest lepší. D., Jg.), der Vermit-
tler. P-kové k narovnání pře. J. tr. P-ka
voliti, obrati. V. P. mezi Bohem atd. Kon.
Pan Ptáček byl p-kem strany králové. Let.
130. P-kové smlouvající byli mezi stranami.
Břez. 183. Před p-ky od krále volené; Tehdy
ti p-kové otázku učinili. Bart. 315. 7., 321.
15. Král jim moc dal, aby byli p-ky mezi
stranami. Bart. — P., rozsudí, der Schieds-
richter. Nemohouce se sami srovnati, volili
mezi sebou za p-ka pana N. Mus.

Prostředenství, n., prostřednictví, die
Vermittlung. P. Kristovo. 1522. Jg.

Prostředkovací obchod, der Zwischen-
handel. Dch.

Prostředkování, n., die Vermittlung.
Manželství to p-ním císařským usnoubeno.
Kr. mosk. Moudrý způsoben k p. Pr. živ.
P-ním něčím, za p. někoho (prostředkem
někoho) pokoj zjednati. J. tr.

Prostředkovati, u prostřed býti, in der
Mitte sein; prostředkem býti mezi jinými, na-
praviti, spraviti, porovnati, vermitteln, Ver-
mittler sein, unterhandeln; působiti, wirken,
einwirken. Jg. — kde. Aby duše mezi stvo-
řitelem a stvořením prostředkovala (u pro-
střed byla). Kom. Mně nesnadno v tom p.
mezi vámi. Cr. Mezi obojím ležením jedno
toliko prostředkovalo (= bylo, leželo) údolí.
Peš. Proti. (Č.). Jel k hraběti, jakoby mezi

stranami p. chtěl. V. Mezi králi p. V. — Br.
— co, s kým. S knížetem prostředkovali
(volení). St. let. — v něčem. J. tr. Vz P.
kde. — co komu. Apoštolé byli ustanoveni
k tomu, aby všechny milosti, jimiž Kristus
církev obdařil, věrcům p-vali. Sš. Sk. 98.
(Hý.).

Prostředkovice, dle Budějovice, něm.
Mittelsdorf, ves v Jihlavsku. PL.

Prostředlný = prostředečný, mittelbar.
Zlob.

Prostředňák, a, m., kdo bydlí u prostřed
vsi, der Mitteldorfsbewohner. U Bělohrad.
Jg. Vz. Prostřední.

Prostředně, mírně, mittelmässig. V. Je-
jich jazyk p. uměl (znal). Ler. — P., pravým
prostředkem, mit einem rechten Mittel. —
P., přímo, mittelbar. Šf.

Prostřední, u prostřed jsoucí, der mit-
tlere, Mittel-. P. den týhodne, místo, prst,
V., cesta, D., moře, St. skl., čas, Techn., věk,
Jg., škola, stav. J. tr. P. cemr = prostřední
hřbet zvěři jelení, dančí, srnčí a černé. Šp.
Jak tu p. (dceru) vydával, dvě stě tolaru
s ňu dával; Šel ke svej p. dceři. Sš. Mor.
p. 118., 119. — P., mírný, ne veliký ani
malý, ne dobrý, ani špatný atd., mittelmäs-
sig. V. P. noha, druh, věc, D., mouka, Us.,
míra, cena, zboží, škoda, užitek, J. tr., tlak,
Nz., obilí. Us. P. postava nejlépe jest v míru.
Kom. Muž p. výšky. — P., ího, m., subst.
= prostředník. P. bieše mezi bratřími a Bo-
hem. Boč. ms. 1411.

Prostřednice, e, f., die Vermittlerin.
Lom., D., Kos. Ol. I. 100. — P., u prostřed
jsoucí., in der Mitte stehend. Jedna děva
stojí prostřed kola děv skákajících, pak
stanou a ona p. chytne některou z tlupy ;
S holí v prostředku předkuje; když vy-
zpívá se píseň ta, p. počítá holí své husky;
na kterou poslední číslo padlo, ta hůl béře
a prostředničku dělá. Sš. Mor. p. 728., 730.

Prostřednický, vermittelnd. — P. ná-
denníka = z prostřed vsi. Us. u Rychn. Črk.
Cf. Prostředňák.

Prostřednictví, n., prostředkování, die
Intervention, Vermittlung, das Mittleramt.
Let. 385., Ojíř. P-stvím jeho aby očistěni
dosáhli. Br. Cíl p. Kristova. Sš. Ž. 82.

Prostředníče, ete, n., das Mittelding,
-wesen. Pokolení lidské, p. mezi Bohem a
červy. Mus. IV. 261.

Prostřednicí, Vermittlungs-. Potom p.
a smírný návrh činí. Sš. Sk. 180. (Hý.). —
Mus., Balbi.

Prostředničiti, interveniren. Šm.

1. Prostředník, a, m., smlouvce, prostře-
dek (2.), vyjednavač, obránce, jednatel, tlu-
mač, důvěrník, der Vermittler, Mittelsmann,
Schiedsmann, Schiedsrichter, Unterhändler,
Intervenient, Zuträger. Apoštolé tušili v Pánu
míti p-ka k otci. Sš. J. 256. (Hý.). P-ka
obrati, voliti; p. od stran obranný a volený;
p. mezi kupujícím a prodávajícím, mezi Bohem
a lidmi (spasitel). V. P-kem býti v něčem.
Nz. Svatí jsou p-ci orodováním. Štr. — P.
vyjadřuje se a) instrum. Osobní instrumental
znamená činného p-ka činnosti. Věna ručí
se rnkojměmi. Řekové Priama obeslali svými
posly. — b) Předložkou skrze. Předložka