1184

skrze určuje p-ka či osobu, skrze niž něco
se vyřizuje. Již se naplnilo, co nebeský stvo-
řitel skrze své proroky světu slíbil. Ty řeči
bratru Janovi skrze bratra Jakuba oznámil.

— c) Předložkou po. Vz Po (II. 605. b.).
Brt. S. §. 127., 236., 313.

2. Prostředník, u, m., lithospermum, der
Steinsame. Šm.

Prostředníkovati, vermitteln. — mezi
kým. Kristus mezi Bohem a. lidstvem p-kuje.
Sš. Ž. 82. (Hý.). — Bern.

Prostřednina, prostředina, y, f., pro-
střední věc, prostředek, das Mittelding. Č.
Ps. sl. 3. 141.

Prostřednosť, i, f., bytí v prostředku,
die Mitte, das Befinden in der Mitte. — P.,
míra, mírnost', die Massigkeit. Bůh své věrné
v mírnosti a p-sti udržuje. V.

Prostředzemec, mce, m., der Mittelländer.
Bern.

Prostředzemní, mittelländisch. P. člověk,
Bern., moře (středozemní). V.

Prostřel, u m., der Durchschluss. Šm. —
P., prostřelení, rána, der Schuss. Ms. bib. —
P., náboj. Dal si dělat celý p. nový, ai na
vtáčka (ptáčka) sokolíčka. Sš. Mor. p. 184.
Vz Rána.

Prostřelenec, nce, m., gentiana cruciata,
der Kreuzenzian. — P., hořec křížatý, se-
necio vulgaris. Šm. Vz FB. 52., Čl. Kv. 223.,
Slb. 377.

Prostřelený; -en, a, o, durchgeschossen.
P. noha. P. koření, gentiana cruciata. Slb.
379. Vz Prostřelenec.

Prostřeliti, il, en, ení; prostříleti. el, en,
ení; prostřelovati, durchschiessen, veskrze
střeliti, v střelbě prohníti, durchs Schiessen
verlieren. — co, koho: prkno. Us. Pro-
střelím ho jako psa. Ros. — co, koho čím:
kulkou, broky. Us. — co komu. Druhou
ranou byl by nám koráb prostřelil. Vrat.
Druhou nohu mu p-lili. Žer. — z čeho:
z ručnice. Kom. — čeho. Ten prostřílel peněz
(neurčitou summou).

Prostřelka,y, f., černé v terči, das Schwarze
auf der Scheibe. Trefil dobře do p-ky. Us.

Prostřelný, durchschiessbar. Nep., kugel-
fest. Dch.

Prostření, n., das Aufbreiten, Aufdecken.

Prostřený; -en, a, o, aufgebreitet, auf-
gedeckt.

Prostřih, u, m. = prostřížení, der Durch-
schnitt mit der Schere. Zlob.

Přestříhnouti, ul, ut, utí; prostříci (zastr.)
střihu, žeš, střihl, žen, žení; prostříhati, pře-
střihovati, durchschneiden (mit der Schere).

— co čím: papír nožíky. — co komu :
puchýř.

Prostříhnutí, prostřižení, prostříhání,
prostřihování, n., die Durchschneidung, der
Durchschnitt.

Prostříknouti, knul a kl, ut, utí; pro-
stříhati, prostřikovaťi, durchspritzen. — co
komu čím : ránu vodou. — kde. Po osa-
dách je jich něco prostříknuto (lidí). Us. Ehr.

Prostřín, a, o = prostřen, vz Prostřený.

Prostříti, stru, stři, stra (ouc), střel, střen,
ení; prostírati = roztáhnouti na něco, jako
ubrus na stůl, aufdecken, aufbreiten; pro-
dloužiti, verlängern, fristen, erst Recken ; se =

k nohám padnouti, zu Füssen fallen, sieh auf
die Erde strecken. Jg. Strsl. pro + stréti,
koř. ster. Cf. Prostor. Mkl. — co: ubrus,
Us., žalobu (přednésti). Marek. Jan prostíral
cestu k uvěření v Krista. Sš. L. 19. — co
kam. Na stůl (vz Stůl), D., na podlahu,
Hus., se na zem (na kolena padnouti). Háj.
Ten má krásen učiniti ten dóm prostra na
podlahu viery pokoru. Hus. Přes života se
mu debře k nebesům most prostírá. Sš. Bs.
21. P-raly se ruce vaše k olupování cizího
statku. Sš. I. 73. (Hý.) Odtud prostírá se
výhlídka na celý tábor. Česk. vč. P. něco
pod někoho. Jel. P. před hosta. Chystajte
nám stoly, na ně prostírajte obruse hedvábné.
Sš. Mor. p. 799. Pod tě prostřien bude mol
a přikrytie tvé budú črvie. Hus. I. 84. —
k čemu: k obědu. Us. — kdy. My o pole-
dnách prostíráme, o druhé hodině. — o čem
kde. O tom, co zde Jan vypravuje, u Matouše
siřeji se prostíráme; O blahodarech se apo-
štol místněji prostírá v listu prvém ke Ko-
rinťanům. Sš. J. 294., I. 24. (Hý.). — pro
koho: pro 12 osob. D. — co čím: půdu
drahými čalouny. Kom. — co komu: ně-
komu život = prodloužiti. Plk. P. někomu
svůj plášť. Háj. P. dvanácti osobám (na stul).

— co, se kde: na stole. D. Za Tisou pro-
stírá se rovina. Ml. — se jak: v dél a šíř
se p-rati. Nz.

Prostrkati, vz Prostrčiti.

Prostrkovací prkno (u provazníka),
Schieb-.

Prostrkovačka, y, f., die Spicknadel. Rk.

Prostrkovadlo, a, n., das Locheisen
(beim Nähen). P. jícnové (Schlundstosser,
m.), jícnové k ulovení kůstek. Vz nástroje
k operacím v ústech. Cn.

Prostrkovaný. P. písmo, gesperrte Schrift.
Dch.

Prostrkovati, vz Prostrčiti.

Prostrouhati, co čím: jablko nožíkem,
durchschaben, durchkratzen. Us.

Prostuditi, il, zen, ení; prostuzovati,
durchkälten, durchkühlen. — co: jídla. Us.

— se. Mezi dveřmi stojieše, jako prostúzeti
se chtě. BO. — se čím. Povětří bouřkou se
prostudilo.

Prostudovati co: své jmění, rozum, ver-
studiren. D.

Prostup, u, prostupek, pku, m., prostou-
pení, der Durchtritt. — P., u tkadlce ono
rozevření osnovy, do něhož tkadlec metá
člunek, aby útek vetkal, das Fach, Gelese.
Us. Jg. — Vz Perichoresa.

Prostupovati, vz Prostoupiti.

Prostý; prost, a, o; komp. prostší, pro-
stější; prostičký, prostinký. P., strsl. proste,
asi m.: prostrb od prostr-eti, jako bratb
místo bratrb. Mkl. aL. 69. — P. = rovný,
přímý, nekřivý, schlicht, gerade. V. Nos p.
a špičatý jest znamení suchosti, nos křivý
znamení vlhkosti. Krab. P. rozum (zdravý).
D. — P., nesložený, jednoduchý, einfach,
nicht zusammengesetzt. V. P. skok, cvičení.
Km. Souhlásky jsou prosté a smíšené. Bž.
14. Regula tří prostá. Príbuznosť prostá. Us.
Řeč p. Kom. — P., bez přísady, ohne Bei-
satz, schlicht. Umyj ruce p-stou vodou. Čern.

— P., bez ohledu, obecný, obyčejný, chatrný,