Předchozí (1184)  Strana:1185  Další (1186) |
|
|||
1185
|
|||
|
|||
gemein, privat, ohne Würde, ohne Ansehen.
V. Z rodu prostého. V. P. člověk, Br., voják. Us. Měď k prostým kovům se počítá. Víd. list. — P., špatný, chatrný, nepatrný, schlecht, gemein. P. sukno, dům, Har., večeře, řeč (obecná); prostými slovy o něčem mluviti. V. Porodila Krista na té prosté slámě. Sš. Mor. p. 31. — P., neumělý, necvičený, hloupý, un- gelehrt, unkundig, einfältig. P. člověk. Kom. — P., bezelstný, dobrý, upřímný, einfältig, einfach, ohne List, rechtschaffen. V. P. panna. Tkad. P-ým slovům jejich věřil. MP. (Jir. exc). — P. Na Slov., pitomý, tichý, zahm, tromm. P. vůl. Plk. P. hovada. V. — P., svobodný, zbavený, prázdný, volný, nezá- vadný, frei, quitt, ledig. Prosta ho pustichu. Leg. — čeho: starosti a péče, vězení, V., hříchů, dluhů, D., všeho zlého. Br. I by prosta Hana vrahóv. Rkk. 57. P. poplatku. Krok. Někoho p-a učiniti povinností. J. tr. Všech schopností prost; dřevo jádra prosté, kernfrei; citu p., fühlungslos; p. oleje, ent- ölt; p. pomoci, hilflos. Dch. P. náruživosti. Sš. Sk. 64. (Hý.). Uděl, ať sem hříchů svých prost; Ať sem já tej hanby prosta. Sš. Mor. p. 56., 139. — od čeho: od ženy, Kor., od smrti. Šalom. — proč. Niče neby prosto pře (= pro) pohany. Rkk. 50. — z čeho, šp. m.: p. čeho. Er. — P. řeč = nevázaná,
neveršovaná. Z p. řeči vázanou dělati. Kom. J. 754. Vz Prosa. Prostydlý, durchkühlt, ein wenig kalt
geworden. Us. Prostydnouti, dnul a dl, utí; prostydati,
erkalten, kalt werden, abkühlen. Ros. — kde, (na čem, v čem). Prosuji, vz Prosouti. Prosunouti, ul, utí, vz Prosouti.
Prosušek, šku, m., co se prosuší, pro-
hvozdí, der Darrungsverlust. Suk. Prosušiti, il, en, ení; prosoušeti, el, en,
ení, prosušovati, durchtrocknen. — co: šaty, Ros., topinky. Hý. — kde: na vzduchu, na kamnech. P. ovoce v peci. Us. — čím: sluncem. Prosvačiti, il, en, ení, durchs Jausen ver-
lieren. — co: příležitosť. Ros. Prosvědčovati, sich verwahren. Sm. Prosvěta, y, f., illuminatio. Mkl. B. 18. Prosvětiti, vz Přesvítiti.
Prosvětlený; -en, a, o, beleuchtet. P.
chrám. Hý. Prosvětliti, il, en, ení, prosvětlovati, pro-
svítiti, projasniti, durchhellen. — co. Blesk p-tlil noční stíny. Lampa prosvěcuje pokoj. Prosvirník, u, m., hibiscus, děr Ibisch.
Kk. 227., Slb. 639., Schd. II. 297. Prosvit, u, m., prosvítání, das Durch-
schimmern. Teď tvých divů p. jasně vzplanul. Sš. Bs. 193. — P., allmälige Dämmerung. Šm. Prosvítavosť, i, f., die Durchscheinbar-
keit. Us. Č. Prosvítavý, prosvítivý, prosvitající,
durchleuchtend, durchschimmernd. P. obraz, nápis, Transparent, n. Rk. Bílá barva p. Pr. chym. — kde. Hmota v tenkých koncích p. Rostl. Nerost na hranách p. Vys. Vz Bř. N. 62. Prosvítiti (zastr. prosvětiti), il, cen, ení;
prosvítati, prosvítávati, prosvěcovati = na- |
skrze svítiti, erleuchten; vidomé učiniti, se-
hend machen; oslaviti, feiern; svetlo uká- zati, durchleuchten; p. se, osvícenu býti, erleuchtet werden, durchleuchten. Jg. — abs. Prosvítá vlídná povaha víry Páně. Sš. J. 38. — co, koho. Duch sv. výroky jejich (apo-
štolů) prosvěcoval. Sš. J. 249.P. (illuminare) všecky. ZN. P. rozum něčí, Št., něčí srdce. BO. Ani hvězdný jasný plamen nemohl p. tu noc hroznú. BO. A mnoho slepých pro- svietila (zrak jim dala). Dal. 145.— (co) v čem. Aby se jeho jmene svatosť prosvě- tila v našich zemných bydlištích. Št. — čím. St. skl. Okolek zemský jasným světlem se prosvěcováše. BO. Nebť věrnosť soudce před obličejem knížete i všeho lidu paprsky se prosvítí. CJB. 287. — se. Den se již pro- svítil. Troj., BO. — se kde komu. St. skl. U vodách prosvicije se tvář těch, ktož u vodu patřie. BO. — co k čemu. Aby ráčil břeh k přistání bezpečnému prosvietiti. Boč. exc. — odkud. Z jeho jednání prosvítá závisť. Šm. Prosvitnouti, ul, ut, utí = počíti svítiti,
licht werden, aufdämmern. Us. Jg. — kde skrze koho. Syn boží, nebeské svietlo, i na zemi skrze pannu prosvietlo. Pis. br. 1521. Prosycený; -en, a, o, durch u. durch ge-
sättigt. — čím. Vzduch vůní z osení p. Šml. Prosychati, vz Proschnouti.
Prosypati, sypám a sypu (zastr. prospu);
prosýpati, prosypovati = ve skrze sypati, durchschütten, ausbeuten, dazwischen streuen, an verschieden Orten streuen; vnadu zvířeti, dáti, vorstreuen. Jg. — co komu čím : vlasy popelem sobě p. Plk. — komu: bažantům, ptákům, holubům, slepicím, vorstreuen. Us. — se na koho jak = vysypáti se, hervor-
brechen. Prosypají se naň pokušení nej- těžší. Milič. Proč se tedy prosypuješ na mne s celou střelbou hrubých výčitek? Sš. Bs. 202. (Hý.). Prošacovati = proceniti, abschätzen. V.
Prošák, a, m., der Bitter. Dal se hned
do p-ka (počal prositi). Us. u Solnice. P-ka hledati (snažně prositi). Us. Lpř. Vz Prosík. Prošantati se = prodrati se, durchkom-
men. Prošantročiti, il, en, eni. — co: pro-
mrhati, propartikovati, verschachern. Ros. Prošarovati = prohledati, proslíditi,
durchsuchen. — co. Myslíš, že si dám od tebe všecko p-ti? U Pečína. Msk. Prošatiti, il, cen, ení = na šat vydati,
auf die Kleidung verwenden. — co. Kdo se šaty takle zachází, ten prošatí mnoho. V Praze p-tí člověk ještě jednou tolik. Us. u Dobrušky. Vk. Prošedivělý, graulich. Jest už p. Us.
Prošedivěti, ěl, ění, prošedivívati, an-
fangen grau zu werden. — abs. Již proše- divívá. Prošejditi, il, ěn, ční. — co: vůz, in
Spekulation durchbringen. Us. Prošení, n., das Bitten, Ansuchen, die
Anrufung, Ansprechung., Dal se zaň v p. Josefa, aby .. Flav. Nám Čechům po mnohém p. nic dáno není. Vrat. P-ním nabíhati. D. Někomu po dlouhém p. něco dáti. Vrat. Do p. se dáti. Sych. Dáti se na p. Sš. P. 6. Cf. |
||
|
|||
Předchozí (1184)  Strana:1185  Další (1186) |