1185

gemein, privat, ohne Würde, ohne Ansehen.
V. Z rodu prostého. V. P. člověk, Br., voják.
Us. Měď k prostým kovům se počítá. Víd.
list. — P., špatný, chatrný, nepatrný, schlecht,
gemein. P. sukno, dům, Har., večeře, řeč
(obecná); prostými slovy o něčem mluviti. V.
Porodila Krista na té prosté slámě. Sš. Mor.
p. 31. — P., neumělý, necvičený, hloupý, un-
gelehrt, unkundig, einfältig. P. člověk. Kom.
— P., bezelstný, dobrý, upřímný, einfältig,
einfach, ohne List, rechtschaffen. V. P. panna.
Tkad. P-ým slovům jejich věřil. MP. (Jir.
exc). — P. Na Slov., pitomý, tichý, zahm,
tromm. P. vůl. Plk. P. hovada. V. — P.,
svobodný, zbavený, prázdný, volný, nezá-
vadný, frei, quitt, ledig. Prosta ho pustichu.
Leg. — čeho: starosti a péče, vězení, V.,
hříchů, dluhů, D., všeho zlého. Br. I by
prosta Hana vrahóv. Rkk. 57. P. poplatku.
Krok. Někoho p-a učiniti povinností. J. tr.
Všech schopností prost; dřevo jádra prosté,
kernfrei; citu p., fühlungslos; p. oleje, ent-
ölt; p. pomoci, hilflos. Dch. P. náruživosti.
Sš. Sk. 64. (Hý.). Uděl, ať sem hříchů svých
prost; Ať sem já tej hanby prosta. Sš. Mor.
p. 56., 139. — od čeho: od ženy, Kor., od
smrti. Šalom. — proč. Niče neby prosto
pře (= pro) pohany. Rkk. 50. — z čeho,

šp. m.: p. čeho. Er. — P. řeč = nevázaná,
neveršovaná. Z p. řeči vázanou dělati. Kom.
J. 754. Vz Prosa.

Prostydlý, durchkühlt, ein wenig kalt
geworden. Us.

Prostydnouti, dnul a dl, utí; prostydati,
erkalten, kalt werden, abkühlen. Ros. — kde,
(na čem, v čem).
Prosuji, vz Prosouti.

Prosunouti, ul, utí, vz Prosouti.

Prosušek, šku, m., co se prosuší, pro-
hvozdí, der Darrungsverlust. Suk.

Prosušiti, il, en, ení; prosoušeti, el, en,
ení, prosušovati, durchtrocknen. — co: šaty,
Ros., topinky. Hý. — kde: na vzduchu, na
kamnech. P. ovoce v peci. Us. — čím:
sluncem.

Prosvačiti, il, en, ení, durchs Jausen ver-
lieren. — co: příležitosť. Ros.
Prosvědčovati, sich verwahren. Sm.
Prosvěta, y, f., illuminatio. Mkl. B. 18.

Prosvětiti, vz Přesvítiti.

Prosvětlený; -en, a, o, beleuchtet. P.
chrám. Hý.

Prosvětliti, il, en, ení, prosvětlovati, pro-
svítiti, projasniti, durchhellen. — co. Blesk
p-tlil noční stíny. Lampa prosvěcuje pokoj.

Prosvirník, u, m., hibiscus, děr Ibisch.
Kk. 227., Slb. 639., Schd. II. 297.

Prosvit, u, m., prosvítání, das Durch-
schimmern. Teď tvých divů p. jasně vzplanul.
Sš. Bs. 193. — P., allmälige Dämmerung. Šm.

Prosvítavosť, i, f., die Durchscheinbar-
keit. Us. Č.

Prosvítavý, prosvítivý, prosvitající,
durchleuchtend, durchschimmernd. P. obraz,
nápis, Transparent, n. Rk. Bílá barva p. Pr.
chym. — kde. Hmota v tenkých koncích p.
Rostl. Nerost na hranách p. Vys. Vz Bř.
N. 62.

Prosvítiti (zastr. prosvětiti), il, cen, ení;
prosvítati, prosvítávati, prosvěcovati = na-

skrze svítiti, erleuchten; vidomé učiniti, se-
hend machen; oslaviti, feiern; svetlo uká-
zati, durchleuchten; p. se, osvícenu býti,
erleuchtet werden, durchleuchten. Jg. — abs.
Prosvítá vlídná povaha víry Páně. Sš. J. 38.

— co, koho. Duch sv. výroky jejich (apo-
štolů) prosvěcoval. Sš. J. 249.P. (illuminare)
všecky. ZN. P. rozum něčí, Št., něčí srdce.
BO. Ani hvězdný jasný plamen nemohl p.
tu noc hroznú. BO. A mnoho slepých pro-
svietila (zrak jim dala). Dal. 145.— (co)
v čem. Aby se jeho jmene svatosť prosvě-
tila v našich zemných bydlištích. Št. — čím.
St. skl. Okolek zemský jasným světlem se
prosvěcováše. BO. Nebť věrnosť soudce před
obličejem knížete i všeho lidu paprsky se
prosvítí. CJB. 287. — se. Den se již pro-
svítil. Troj., BO. — se kde komu. St. skl.
U vodách prosvicije se tvář těch, ktož
u vodu patřie. BO. — co k čemu. Aby
ráčil břeh k přistání bezpečnému prosvietiti.
Boč. exc. — odkud. Z jeho jednání prosvítá
závisť. Šm.

Prosvitnouti, ul, ut, utí = počíti svítiti,
licht werden, aufdämmern. Us. Jg. — kde
skrze koho. Syn boží, nebeské svietlo, i na
zemi skrze pannu prosvietlo. Pis. br. 1521.

Prosycený; -en, a, o, durch u. durch ge-
sättigt. — čím. Vzduch vůní z osení p. Šml.

Prosychati, vz Proschnouti.

Prosypati, sypám a sypu (zastr. prospu);
prosýpati, prosypovati = ve skrze sypati,
durchschütten, ausbeuten, dazwischen streuen,
an verschieden Orten streuen; vnadu zvířeti,
dáti, vorstreuen. Jg. — co komu čím : vlasy
popelem sobě p. Plk. — komu: bažantům,
ptákům, holubům, slepicím, vorstreuen. Us.

— se na koho jak = vysypáti se, hervor-
brechen. Prosypají se naň pokušení nej-
těžší. Milič. Proč se tedy prosypuješ na mne
s celou střelbou hrubých výčitek? Sš. Bs.
202. (Hý.).

Prošacovati = proceniti, abschätzen. V.

Prošák, a, m., der Bitter. Dal se hned
do p-ka (počal prositi). Us. u Solnice. P-ka
hledati (snažně prositi). Us. Lpř. Vz Prosík.

Prošantati se = prodrati se, durchkom-
men.

Prošantročiti, il, en, eni. — co: pro-
mrhati, propartikovati, verschachern. Ros.

Prošarovati = prohledati, proslíditi,
durchsuchen. — co. Myslíš, že si dám od
tebe všecko p-ti? U Pečína. Msk.

Prošatiti, il, cen, ení = na šat vydati,
auf die Kleidung verwenden. — co. Kdo
se šaty takle zachází, ten prošatí mnoho.
V Praze p-tí člověk ještě jednou tolik. Us.
u Dobrušky. Vk.

Prošedivělý, graulich. Jest už p. Us.

Prošedivěti, ěl, ění, prošedivívati, an-
fangen grau zu werden. — abs. Již proše-
divívá.

Prošejditi, il, ěn, ční. — co: vůz, in
Spekulation durchbringen. Us.

Prošení, n., das Bitten, Ansuchen, die
Anrufung, Ansprechung., Dal se zaň v p.
Josefa, aby .. Flav. Nám Čechům po mnohém
p. nic dáno není. Vrat. P-ním nabíhati. D.
Někomu po dlouhém p. něco dáti. Vrat. Do
p. se dáti. Sych. Dáti se na p. Sš. P. 6. Cf.