1186

Prosík. — P., sebrání, das Betteln. Byla
jedna stará žena, co se byla na prošení dala.
Sš. Mor. p. 6.

Prošeňkéřiti, prošeňkyřovati, prošeňko-
vati, z něm. durch den Schank zu Schaden
kommen. — na čem: na sudu dva zlaté.
Ros.

Prošený; -en, a, o, erbeten. A jestliže by
ten lán p-ný nalezl zpuštěný, buď propojičen.
CJB. 361.

Prošeptati, šeptaje ztratiti, promeškati,
verflüstern. — co. D.

Prošermovati, durchs Fechten verlieren.
Ros. — co. — se, sich fechtend durchschla-
gen. — kudy: vojskem.

Prošetřování, n., Untersuchung, f. P.
stavu církve. Sš. Sk. 186.

Prosinec, nce, m., artora, zastr. Rozk.

Prošiti, šiji, šij, šije (íc), il, it, ití, proší-
vati, durchnähen, sticken, steppen. — co
čím: knihu papírem (proložiti); pokryvku
hedvábím, strojem.

Prošivací, Stepp-. P. hedvábí, D., stroj.
Prm.

Prošivač, e, m., der Durchnäher, Stepper.
Us. Jg.

Prošivačka, y, f., die Stepperin. Us. Dch.

Prošívanec, nce, m., ein mit Brustharnisch
Versehener. Háj. 37.

Prošívanice, e, f., oděv vojenský kožený
n. lněný prošívaný, Jg., Panzerhemd, n.,
Brustharnisch, m. Cyr., Háj. — P., prošívaný
kabát, ein gekerbter Rock. Rohn.

Prošívaný; -án, a, o, gesteppt. P. při-
krývka. Us. Dch.

Prošivatel, e, m. = prošivač.

Prošivatelka, y, f. = prošivačka. Dch.

Prošívati, vz Prošiti.

Proškleb, u, m. P-by = jasnější prouhy
oblaků, kudy se sluneční světlo prodírá. Us.
v Prachen. Č.

Prošklebiti se, il, ení, prošklebovati se
= ušklebujíc se prohlédnouti, grinsend durch-
sehen, durchgrinsen. Šm.

Proškoditi, il, zen, ení; proškodovati,
Schaden erleiden. — co: peníze. Boč.
Proškolený; -en, a, o, cvičený, geschult.
Šm.

Proškoliti, il, en, ení, cvičiti, schulen.
Šm.

Proškovka, y, f., hruška, eine Art Birn.
Us.

Proškrábati, škrábám a škrábu; pro-
škrábnouti, bnul a bl, ut, utí, proškrabovati,
durchkratzen, durchschaben. — co komu
čím: nožem papír, nehtem kůži. Jg.

Proškřipec, vz Proskřipec.

Proškrtnouti, tnul a tl, ut, utí; pro-
škrtati, proškrtávati, durchritzen, durch-
stechen. Ros. — co čím.

Proškvařiti, il, en, ení, proškvařovati,
verschmelzen, durchs Schmelzen verlieren. —
co. Kom. L. 12.

Proškvorec, rce, m., vz Proskurník.

Proškvorcový, vz Proskurníkový.

Prošlakování, n., proslídění, das Durch-
forschen, Durchspüren. Srn. Vz Prošlakovati.

Prošlakovati, durchforschen, durchspü-
ren. — co. Sf. Rozpr. 8. — co jak. Mohli
bychom (rozličnosť národů) p. až do našeho

věku skrze všecky proměny její. Pal. Radh.
II. 4.

Prošlapati; prošlapiti, il, en, ení, pro-
šlápnouti, pnul a pl, ut, utí, prošlapovati,
durchtreten. — co. Kůň prošlapal stání; p.
škopek, Ros., podlahu, Šm., střevíce, D.,
hlínu (šlapáním prohněsti). Plk. — co kudy:
cestu skrze sníh. Jg. — co čím: nohama.
Us.

Prošlec, šelce, m., Weltmann, m. Šm.

Prošlehati, prošlehnouti, hnul a hl, ut,
utí; prošlehávati, prošlehovati, durchhauen,
durchpeitschen. — co komu jak: záda až
do krve, čím: metlou. — koho. Us. —
kudy. Plamen prošlehuje komínem. Us.
Hý.

Prošlemovati, šp. z něm. durchschlem-
men, pročistiti. — co: jmění = utratiti. V.

Prošlosť, i, f., die Vergangenheit. Den
p-sti, der Verfallstag. Pr.

Prošlup = prostup.

Prošlý, minulý, vergangen. P. rok byl
požehnanější. Sych. V času prošlém. V. —
P., propadnutý, verfallen. P. lhůta, čas ku
placení, p. čas při směnkách. J. tr. P. den.
D. Kdoby pohnal po létech prošlých. Vš. —
P., zběhlý, zkušený, erfahren, kundig, be-
wandert. Prošlejší tomu odpírají. Mudr. —
v čem: ve věcech válečných, Br., v umění.
Plk. P. ve věcech politických. Dl. — čeho
On je toho prošlý. Na Ostrav. Tč. — kudy.
P. světem. Us. Dch. — P., protrhaný, zer-
rissen. Ty střevíce jsou už p-lé. Us. — P.,
ältlich. Byl muž p-lého již věku. Sš. Sk.
216. — P., proniknutý, durchdrungen. —
čím: jedem hřícha p. Br. — od čeho; od
mrazu. Zlob. — P., přiniklý. — do čeho:
rána až do beder p. Sal.

Prošmejditi, il, ěn, ění, durchsuchen,
durchstöbern, durchkriechen. — co. Vše p-dí.
Us. — se, protlouci se, sich durchschlagen.
Však se nějak p-dí. V Kunvald. Msk.

Prošmrdati, vz Prosmrdati.

Prošoupati, prošoupnouti, pnul a pl, ut,
utí, durchschieben, durchrutschen, durch-
wetzen. — co, se kudy. Šm.

Prošoustati, prošoustávati, prošoustnouti,
stnul а stl, ut, utí, durchreiben. — co komu:
sobě kalhoty. Ros. — co čím: mramor tu-
pými plechy p. (prořezati, durchwetzen).
Techn. — co kde: kabát na rukávě. Us.
Hý. — P., prodělati, verschustern. Prošoustl.
Us. v Policku. Kšá. — kde. P-stl při tom
hezkých pár zlatých. Us. Hý.

Prošoušati se, sich breit machen. U Lip-
nika. Tr.

Prošpehovati, z něm. durchspähen, pro-
hlídati, propátrati.

Prošpendliti, il, en, ení, prošpendlovati,
durchspendeln. Ros. — co.

Prošpikovati, prošpekovati. — co: za-
jíce = slaninou protáhnouti, protykati, šp.
z něm. durchspicken.

Prošpíliti, prošpejliti, prošpilovati, pro-
špilkovati, prošpejlovati, durchspeilen, durch-
spülen. Šm. — co : jelita. Us. Hý.

Prošpincovati, durch Foppen verlieren.
Ros.

Prošplíchati, prošplichovati, procmírati,
verplämpern. — abs. Vlny zde prošplichují,