Předchozí (1186)  Strana:1187  Další (1188)
1187
plätschern durch. Šm. — co: víno. — čeho.
Ten toho vína prošplíchal (neurčitou měrou).
Us.
Prošpuliti, prošpouliti, il, en, ení, pro-
špulívati, prošpoulívati,
durch das Mund-
rümpfen verlieren. Ros. — co: něčí úctu.
Prošpýliti, il, en, ení, durchspülen. Ros.
Prošroubovadlo, a, n., u soustruž., der
Häkelstahl. Šm.
Prošroubovati, durch-, verschrauben. Ros.
Proštárati, durchstöbern.—co. Dch., Sá.
Prostě, ěte, n., monstrum, die Missgeburt.
Ssav.
Proštěbetati, verplaudern. D. — co: celý
den.
Proštědřiti, il, en, ení, durch Freigebig-
keit verlieren. — co. Ros.
Proštěkati, durchbellen. — co. Dnes psi
celou noc proštěkali. Us. — P., prohašteřiti,
prosouditi,
verhadern. — co: své jmění. D.
Proštění, vz Prostiti.
Proštěný; -en, a, o, vz Prostiti.
Proštěp, proštíp, u, proštěpec, pro-
štípec, proštipec,
pce, proštip, u, pro-
štěpek, proštípek, pku, m. — proštípnutí,
der Spalt, die Ritze. Vsazují rouby v proštíp.
Reš. Vydáviti vodu p-pem (otvorem). Db. —
P., věc proštípená, podobná kleštěm, k jímání
n. svírání něčeho,
der Kloben (bei den Vo-
gelstellern), die Pincette. P. číhařský (hůl
rozštípená, do níž se sýkorky lapají). Chytati
ptáky proštípem, na proštíp, na proštipec. Us.
Pověs sádlo v loučovém p. Db. Proštěpem
něco z něčeho vytáhnouti. Us. P. železný,
pincette. Ras. P. řasový, Blomerův, Fischerův,
s háčkem Graefeův, prsténkový k držení
svrchního víčka při odstraňování nárostlin
Desmaresův, uzavěrací Charriěrův k jímání
řas víčkových, křivý Graefeův, jehlový Lue-
rův, na víčko vehnuté Graefeův. Vz Ná-
stroje k operacím očním. Cn. P. křivý
Tröltschův, vz Nástroje na uši. Cn. P. jemný
se závorkou (k pracem mikroskopickým).
Vz Nástroj. Cn. P. dlouhý se závorkou Šim-
sův, vz Nástroje k operaci píštěle pochvo-
měchýřové. Cn. P. k podvazování se zá-
vlačkou (Graefeův), týž se závorkou Fric-
keův, týž Luerův, týž Matthieuův, týž Bla-
žinův; p. křížatý Charriěrův, vz Nástroje
amputační. Cn. P. zoubkovaný Pithaův, vz
Nástroje k vytahování kulí. Cn. P. k roze-
vření rány, vz Nástroj k operacím v ústech
atd. Cn. P. k podvazování Luerův, vz Ná-
stroj pro dobytčí lékaře. Cn. P. pitevní
Treitzův, s háčkem, vz Nástroje k pitvě. Cn.
P. se závorkou Schuhúv, Graefeův, Blažinův;
ke kroucení Frickeův, háčkový Charriěrův
n. Arnoldův; perem uzavřený, nakloněný,
na tepny Matthieuův, Luerův, vz Nástroj
ranlékařský. Cn.
Proštěpač, e, m., der Durchspalter. Us. Jg.
Proštěpec, vz Proštěp.
Proštěpení, n., vz Proštěpiti.
Proštěpený; -en, a, o, vz Proštěpiti.
Proštěpí, n., štípané dříví, polení, das
Scheitholz. V. Má ruce jako p. (silné, zdravé).
Us. Na posvátné její na proštěpí padá oheň
denně od blankytu. Sš. Bs. 180.
Proštěpina, y, f., polení, poleno, proštěpí,
Scheit-, Klobenholz. Vq. 1102.
Proštěpiti, vz Proštípati.
Proštěpka, y, f., hartogia, rostl. brsle-
novitá. Rostl.
Proštěpnosť, i, f., die Spaltbarkeit. Us.
Proštěpný, spaltbar.
Proštepovati, durchsteppen. — co čím:
pokryvadlo hedvábím, strojem.
Proštěrbina, y, f., die Durchklüftung.
Rk.
Proštěrhati, provléci, prosmýkati, lang-
sam durchfahren, durchleiern. Šm.
Proštiji, vz Proscati.
Proštíp, vz Proštěp.
Proštípati, proštípávati, proštípnouti,
pnul a pl, ut, utí, zastr. proštěpiti a pro-
štěpovati,
durchspalten, durchzwicken. — co
čím, jak
: poleno jedním rázem, Us., kůži
nehtem. — co komu: sobě neštovičku. Ros.
—  se. Prkno se proštíplo. Us. Hý.
Proštipka, y, f., mrštný obušek, der
Knüttel. Us. Jg.
Proštírati, prohříti, durchbähen. Hý.
Prošťouchati; prošťouchnouti, chnul a
chl, ut, utí, durchstechen; verrathen. Rk.
Proštrachati, durchpoltern. — co. Šm.
Proštpěti (pročpěti), ěl, ěn, ění = pro-
štípati
, durchbeitzen, durchbeissen. Ras.
Prošťuchadlo, prošťuchátko, a, n., der
Räumer zum Duchstossen, bes. der Pfeifen -
räumer.
Prošturmovati, šturmováním ztratiti, vor-
stürmen, durch einen Sturm verlieren. Us.
Proštvati, durchhetzen.
Prošukati = proštárati, durchselmuppern.
co. Šm.
Prošum, u, m., das Durchsäuseln. Pl.
Prošumařiti, il, en, ení, als Kneipmusi-
kant verlieren. Ros.
Prošuměti, ěl, ěn,ění, prošumovati, durch-
säuseln, durchsausen—co. Vítr les p-muje.
—  P. = prokvasiti, verprassen.
Prošuškati, vertändeln. co. Nic ne-
dělá, celý den jen p-ká. Us. u Rychn.
Prošvarný, überaus schön. P. Janičku,
strhals mi krasičku; Přijechal k ní p. Ja-
niček. Bůh ti pomož, p-ná děvucho. Sš. Mor.
p. 318., 750.
Prošvihnouti, hnul n. hl, ut, utí, pro-
švihati, prošvihovati,
durchschwippen. — co
čím (díru švihnutím v tom udělati): bičem.
Ros. koho. Šm.
Proť, i, f., nové slovo, der Pol. Rk. Vz
Protě.
Protáčeti, vz Protočiti.
Protagonista, y, f., řec., přední zápas-
ník,
též vítěz; v divadle řec. herec, který
hrával hlavní úlohy.
S. N.
Protagor-as, a, n. y, m., řec. filosof
z Abdery, v 5. stol. před Kr. Vz S. N.
Protah, vz Průtah.
Protáhlička, y, f., rostl., listera, das
Zweiblatt. Slb. 216.
Protáhlík, u, m., der Dachriegel. Šm.
Protáhlý = protažený, ausgestreckt, ge-
dehnt, durchgezogen. L.
Protáhnouti, ul, ut, utí (protahu, zastr.),
táhl, tažen, ení, protáhati, protahovati, pro-
tahávati =
skrze něco táhnouti, durchziehen,
durchschleppen, durchbringen; natáhnouti,
delší činiti,
recken, strecken, dehnen, aus-
Předchozí (1186)  Strana:1187  Další (1188)