1188

dehnen, verlängern; prodloužiti co do času,
verlängern; odkládati, in die Länge ziehen,
verzögern, aufschieben; projíti, projeti, durch-
marschiren,durehziehen,durchwandern,durch-
reisen; p. se: prolézti, protlačiti se, projíti,
sich durchziehen, durchschleppen, durch-
kriechen ; táhnouti se, sich dehnen, sich recken,
sich strecken; prodlužovati se odkládáním,
sich in die Länge ziehen. Jg. — co: daleko
své vladařství, meze svého panství, svůj
život p.; všecku říši vojínové protáhli (pro-
šli); hněv svůj p. V. P. dni, die Tage hin-
ausziehen. Dch. P. naději, Jel., slaninu
(protykati), válku, vojnu, D., soud, Us., papír
(ještě jednou sušiti), Rohn., provaz (vyčistiti
od pazdeří). Us. Dch. P. něčí věci (odložiti).
D., Hl. P. jíchu (procediti), údy (natáhnouti),
Us., pysky (čpuliti hubu). Sych. P. cestu n.
dráhu (ve sněhu napadlém). Us. Hý. — (co,
se) kudy: niť skrze ucho jehelné, Us., vodu
skrze soukený pytlík, Čern., skrze písek.
Us., Šm. Skrze brdo tkadlci osnovu pro-
tahují. Kom. Vojsko skrze město protáhlo
(prošlo). Ros. P. se májou derou. Ros. P.
něco sítem, cedníkem. Šm. P. městem. BO.
Je, jakoby jej komínem protáhl (= černý).
Bož. Němc. — co proti čemu, na co, jak.
Protahuje to na dlouhé lokte. Prov. Platy
na delší čas protahoval. Berg. Při proti řádu
protahovati. J. tr. — co s kým: s vojskem
hory. V. — koho, co čemu, si. Když jej
p-hli (jiQoóíxtivav) bičům (= když jej roz-
táhli, mohl bičován býti). Sš. Sk. 256. P. si
žily (těžkou ruční práci konati). Běž si trochu
p. žily (na mlatě atd.). U Olom. Sd. — co,
se do čeho, kam: do jiného času; hněv
svůj od národu do národu p.; protáhl (prošel)
až do Macedonie. V. Cesta ta se protahuje
do délky. D. Protáhne se clo zajetí (potrvá).
Br. — se. Dřímavý se protahuje. Kom. Ta věc
den ode dne se protahuje (odkládá). V. Pro-
táhlo se hojení průtrže (prodloužilo se). Sych.
Válka se protáhla. Us. — co, se kde. Pro-
tahuje se jak pes na pazdeří. Vz Lenoch. Č.
Kůži na špalku, Us., se na lůžku p. Pam.
kut. — jak dlouho. Posud do půl noci
protáhla se řeč Pavlova. Sš. Sk. 233. P-hlo
se to k sv. Vítu, i přes svatý Vít. Čr. P.
něco až do času. J. tr. Bez mála se cesta
protáhla po několik let. Sš. Sk. 151. — co
čím: maso slaninou p., spicken. Dch. —
kam. Protáhl (prošel) až k Nytře. V. A by
byli o česť stáli, jako přední Čechové, pro-
' táhli by byli až po Rýn a mnoho zemi byli
by pod se podmanili. Let. 79. — čeho. Ten
té niti protáhl (neurčitou délkou). — s inft.
Když přijíti dlouho protahoval. Ob. Pan.

Protáhnutí, n., das Durchziehen, der
Durchzug.

Protáhnutý; -ut, a, o, durchgezogen. Vz
Protáhnouti.

Protahovací, Zieh-. P. železo, das Steck-
eisen. Rohn. P. štěp (na kterém kůže se pro-
tahují). Techn.

Protahovač, e, m., der Durch-, Aufzieher.
— P. rákosní, der Rohrziehhobel. Skv.

Protahovačka, y, f., která něco protahuje,
die Durch-, Aufzieherin. — P., jméno ná-
strojů, jimiž se něco protahuje: myzdřicí
nůž koželuhův, das Streckeisen, Us., želízko

na vlasy, das Haareisen; u truhlářů železo
k hlazení, die Ziehklinge, u voskářů deska,
k protahování sloupků, die Ziehscheibe atd.

Protahovadlo, a, n., u zlatn., das Zieh-
werk. P. na drát, das Drahteisen. Šm.

Protahování, n., das Durchziehen atd.,
vz Protáhnouti.

Protahovaný; -án, a, o, durch-, aufge-
zogen, verschoben.

Protákati=pozbyti, verlieren. Novohradci
tákali, až Novohrad protákali. Č. M. 485.

Protalinka, y, f., das Aufthauplätzchen
im Schnee. Šm.

Protancovati; protančiti, il, en, ení. —
koho: svou tanečnici, zu Tanz führen. Ros.

— co s kým. Zlatý prstének s hochy pro-
tančila, vertanzen. C. — se. Ros. — Jg.

Protarasiti, il, en, ení, protarasovati,
durchbrechen, durchreissen; promrhati, ver-
thun.

Protarch-os, a, m., řec. řezbář drahých
kamenů. Vz S. N.

Protarmarčiti, il, en, ení; protarmar-
čovati, tarmarčením ztratiti, vertrödeln, lies.;
promrhati, verthun. — co. Ros.

Protasení, n., das Durchstechen, Durch-
bohren. Vz Protasiti. Šm.

Protas-is, e, f., z řec, předvětí, predvěta,
naproti apodosi. Nz.

Protasiti, il, en, ení = probodnouti,
durchstechen, durchbohren. — koho čím:
mečem, Brunsv. 13., dřevem, Výb. II. 45.,
dýkou. Nej. Jednorožec slona rohem pro-
tasil. Rad. zv. — co komu jak: štít až
do živého. Troj. — skrze koho co: meč.
Brunsv., Výb. II. 48.

Protasi-us, a, m. P. a Gervasius. Vz S. N.

Protaškařiti, il, en, ení, protaškařovati,
durch Spitzbüberei verlieren. Us. Jg.

Protáti, taji, tál, ání, aufthauen. Ros.

Protažení, protahování, n., das Durch-
ziehen, Ausdehnen, die Verzögerung usw.
Vz Protáhnouti. V.

Protaženina, y, f., das Ausgedehnte. Sedl.
Geom. 4.

Protaženosť, i, f., protažení, die Aus-
dehnung. Sedl. Geom. 4.

Protažitel, protahovatel, e, m., der
Durchzieher, Ausdehner, Verzögerer. 1). exc.

Protažnice, e, f., u tkadl., das Schauer-
holz. Šm.

Protě, ě, f., šp. m.: pol (polus). Jg Vz.
Prof.

Protéci, vz Protékati.

Protégé (fr., proteže), chráněnec, milostník,
der Schützling, Günstling. Rk.

Protegovati. — koho: ochraňovati ně-
koho a přáti mu, beschützen, protegiren.
Rk., Kos. Ol. I. 276.

Protein, u, m., Protein, m., látka che-
mická. Vz Šfk. 636., S. N.

Proteinový, Protein-. P. látky n. bilko-
vité (rostlin), die Proteinsubstanzen. Vz Kk.
11., Čl.

Protějšek, šku, m., der Gegensatz, das
Gegenstück, das Gegenüber, vis a vis. Dch

— P. v horn., protipředek, der Gegenort,
der Gegenbau, Gegenortsbetrieb. Hr.

Protější, naprotější, gegenüber befind-
lich. P. skalina, Č., stěna, břeh, strana. Dch.