Předchozí (1188)  Strana:1189  Další (1190) |
|
|||
1189
|
|||
|
|||
Protějšiny, pl., f., opposita, antitheta.
Měst. bož. 3. 37. 1. Protěkati, vz Protékati.
2. Protěkati, protěkávati, durchschwär-
men. — co čím: ulice očima. Johan. Protékati, protěkati, protíkati; protéci,
teku, tekl, čení, protékávati, protěkávati, durchfliessen, durchströmen, durchrinnen, durchträufeln. V. — abs. Teče voda teče, nemože protěkat, mosí ju šohajek šablenkú prosekat. Sš. Mor. p. 550. — co. Řeka zemi protéká. Us. Voda děravé nádobí protéká. Aqu. — kudy. Voda skrze skuliny pro- téká; skulinami. Potok protéká údolím. Protékavý, protěkavý, děravý, durch-
lassend, löcherig. P. střecha, Scip., hrnec. Us. Protekce, e, f., z lat., ochrana, podpora,
přízeň vyšších, která někoho podporuje, jemu pomáhá a jej chrání. Schutz, Schirm, m., Begünstigung, Verwendung, f. Rk., S. N. Proteknouti, vz Protknouti.
Protektionista, y, m., z lat., ochranář,
der Schutzzöllner. P-té v Anglicku přívrženci ochranného cla na dovoz obilí a odpůrcové svobody obchodní. Vz více v S. N. Protektor, a, m., z lat., ochránce, do-
zorce, der Gönner, Schutzherr. Protektorat, protektorát, u, m., das P.,
die Würde eines Protektors. Protepati = probiti, promrhati. — co
v čem. V bláznové kakés purnosti těžce vydělajíc protepú. Št. N. 96. Protěrací, Durchwisch-, Durchreib-. P.
síto. Techn. Proterosaur-us, a, m., druh ještěrů vy-
hynulý. Vz S. N. Protes, u, m., od protesati. P., odkorek
k stavbě, který byl protesán na jednom konci, by s jiným dřevem spojen býti mohl. U Hostýna. Zkl. Protesati, protesávati, durchzimmern. —
co čím kudy: sekerou díru skrze kládu. Us. Protesila-os, a, m., král fylacký v Thes-
salii, první z Řeků, který padl ve válce trojské. S. N. Proteskniti, il, ěn, ění, durchschmachten.
— co: celou noc. L. Protest, u, m., odpor, stížnost, ohražení-se
proti něčemu, der Widerspruch, die Verwei- gerung, Verwerfung, Zurückweisung; smě- neční osvědčení, der Protest. Rk. Protestace, e, f., z lat. = protest, die
Widersetzung, Einrede; Zurückweisung eines Wechsels. Protestant, a, m., z lat., odpůrce, od-
mlouvač, der Widersprecher; přívrženec Lu- therova učení, der Protestant. Rk. Vz S. N. Protestantka, y, f., die Protestantin.
Protestantský, protestantisch. P. du-
chovní, pastor. J. tr. Protestovati, z lat., odpor položiti proti
něčemu, ohlásiti, ozvati se proti něčemu, sich gegen etwas erklären, widersprechen, Ein- rede thun, protestiren. Rk. — proti něčemu. V. Prote-us, a, m. v starém bajesloví kmet
mořský, neklamný věštec, jenž v rozličné podoby se mohl proměniti. Vz S. N. |
Protěž, e, f., strsl. pro + tęžъ, příp. -ь,
koř. tęg; cf. strsl. tęžъ = tíž, tíže, onus. Mkl. B. 54. P., gnaphalium, das Ruhrkraut, rostlina. Kk. 166. P. dvoudomá, plesnivec, kociánek, g. divicum: lesní, g. silvaticum, a) přímá, g. rectum, b) horní, g. fuscatum; nízká, g. supinum; bažinná, g. uliginosum; žlutobílá, g. luteoalbum; písečná, smil, g. arenarium, FB. 44., perlová, g. margarita- ceum. Čl. Kv. 196. — Slb. 437., Schd. II. 283., S. N. P. bílá, g. leontopodium, Edelweiss. Čl. 99. Protěžiti, il, en, ení = prodělati, im
Handel Verlust haben, verlieren. — na čem: na koních. Us. 1. Proti (zastr. protiv, protivo, na Mor.
protiva; v již. Čech. pruti, napruti, Kts.), předložka řídící dativ. Znamená: 1.předmět, k němuž co obráceno jest čelem, proti němuž činnosť nějaká čelí. Předložka k označuje těsnější lnutí ku předmětu, předložka proti pouhý směr. Postavil se ke zdi (= blízko zdi, k samé zdi), postavil se proti zdi (= pře- dem ke zdi, u vzdálenosti jakékoli). Tu proti poledni stojí zdi staré. Pref. Klášter založen proti dvoru královskému. Háj. Teplo jest proti zimě. Reš. Slunce protiv obecnému běhu zatmělo se. Št. Připrav se, aby vyšel proti Hospodinu. K půlnoci má Cyprus proti sobě Cilicii. Har. Smlouvou se proti němu zavázali. Br. — 2. Předmět, k němuž čin- nosť nepřátelská čelí. Byl proti němu podlé krále uherského. Půh. II. 537. Ty proti mým, já proti tvým, schlägst du meinen Juden, so schlage ich den deinen. Dch. Pomáhal jim proti nepřátelům. Br. Proti ďáblu silně jsou zvítězili. Bojuj proti němu. Háj. Míří dub protiv dubu. Rkk. Zhřešil proti němu. Br. To jest proti pořádku a právu. V. Spikli se proti němu služebníci jeho. Br. Taková věc i proti Bohu jest. Br. Proti jeho vóli. Půh. II. 35. Toť je zrovna proti pánu Bohu. Us. Msk. Proti našim svobodám. Půh. I. 183. — Pozn. Ve smyslu přátelském oby- čejněji užíváme předložky k: Povinnosti k rodičům. Úcta k učiteli. .Ale i: Buď lehek proti chudému. Alx. Pokora proti bližním jest, když kto . . . St. N. 216. — 3. Před- mět, k němuž se co přirovnává. Stříbro za bláto proti moudrosti se počítá. Br. To nic není proti tvé nebeské chvále. Pass. Proti našemu prvnějšímu způsobu veselejší. Vrat. On je starý proti nám. Us. Moje pieseňky sú proti krásam jej v skutku len tône a strapy. Sládk. 69. (Ht. Slov. §. 382.). Proti prvejšku, proti lonsku máme se dobře. Us. Brt. Jako krůpěje vody mořské a jako zrno pisku tak jest tisíc let proti dnům věčným. Br. Velmi nepatrný, jaký jest pařez proti stromu. Br. — Pozn. Už ve střední češtině rádo se užívalo opisu: u\přirovnánl čemu n. k čemu n. čeho, ku přirovnání čemu n. s čím; v nové pak češtině rozhošťuje se german.: u porovnání s čím. Prk. v Km. 1877. 20. Vz Porovnání. — 4. O vztahu užívá se jí tak, jako předložky k: Nic lepšího neni proti hněvu leč mlčení. Flaš. Proti věku není léku. Prov. Buď lehek proti chudému. Alex. — Pozn. 1. Proti čemu, proti tomu zase, zase proti tomu na způsob spojky my- |
||
|
|||
Předchozí (1188)  Strana:1189  Další (1190) |