1189

Protějšiny, pl., f., opposita, antitheta.
Měst. bož. 3. 37.

1. Protěkati, vz Protékati.

2. Protěkati, protěkávati, durchschwär-
men. — co čím: ulice očima. Johan.

Protékati, protěkati, protíkati; protéci,
teku, tekl, čení, protékávati, protěkávati,
durchfliessen, durchströmen, durchrinnen,
durchträufeln. V. — abs. Teče voda teče,
nemože protěkat, mosí ju šohajek šablenkú
prosekat. Sš. Mor. p. 550. — co. Řeka zemi
protéká. Us. Voda děravé nádobí protéká.
Aqu. — kudy. Voda skrze skuliny pro-
téká; skulinami. Potok protéká údolím.

Protékavý, protěkavý, děravý, durch-
lassend, löcherig. P. střecha, Scip., hrnec.
Us.

Protekce, e, f., z lat., ochrana, podpora,
přízeň vyšších, která někoho podporuje, jemu
pomáhá a jej chrání. Schutz, Schirm, m.,
Begünstigung, Verwendung, f. Rk., S. N.

Proteknouti, vz Protknouti.

Protektionista, y, m., z lat., ochranář,
der Schutzzöllner. P-té v Anglicku přívrženci
ochranného cla na dovoz obilí a odpůrcové
svobody obchodní. Vz více v S. N.

Protektor, a, m., z lat., ochránce, do-
zorce, der Gönner, Schutzherr.

Protektorat, protektorát, u, m., das P.,
die Würde eines Protektors.

Protepati = probiti, promrhati. — co
v čem. V bláznové kakés purnosti těžce
vydělajíc protepú. Št. N. 96.

Protěrací, Durchwisch-, Durchreib-. P.
síto. Techn.

Proterosaur-us, a, m., druh ještěrů vy-
hynulý. Vz S. N.

Protes, u, m., od protesati. P., odkorek
k stavbě, který byl protesán na jednom
konci, by s jiným dřevem spojen býti mohl.
U Hostýna. Zkl.

Protesati, protesávati, durchzimmern. —
co čím kudy: sekerou díru skrze kládu.
Us.

Protesila-os, a, m., král fylacký v Thes-
salii, první z Řeků, který padl ve válce
trojské. S. N.

Proteskniti, il, ěn, ění, durchschmachten.
— co: celou noc. L.

Protest, u, m., odpor, stížnost, ohražení-se
proti něčemu, der Widerspruch, die Verwei-
gerung, Verwerfung, Zurückweisung; smě-
neční osvědčení, der Protest. Rk.

Protestace, e, f., z lat. = protest, die
Widersetzung, Einrede; Zurückweisung eines
Wechsels.

Protestant, a, m., z lat., odpůrce, od-
mlouvač, der Widersprecher; přívrženec Lu-
therova učení, der Protestant. Rk. Vz S. N.

Protestantka, y, f., die Protestantin.

Protestantský, protestantisch. P. du-
chovní, pastor. J. tr.

Protestovati, z lat., odpor položiti proti
něčemu, ohlásiti, ozvati se proti něčemu, sich
gegen etwas erklären, widersprechen, Ein-
rede thun, protestiren. Rk. — proti něčemu.
V.

Prote-us, a, m. v starém bajesloví kmet
mořský, neklamný věštec, jenž v rozličné
podoby se mohl proměniti. Vz S. N.

Protěž, e, f., strsl. pro + tęžъ, příp. -ь,
koř. tęg; cf. strsl. tęžъ = tíž, tíže, onus.
Mkl. B. 54. P., gnaphalium, das Ruhrkraut,
rostlina. Kk. 166. P. dvoudomá, plesnivec,
kociánek, g. divicum: lesní, g. silvaticum,
a) přímá, g. rectum, b) horní, g. fuscatum;
nízká, g. supinum; bažinná, g. uliginosum;
žlutobílá, g. luteoalbum; písečná, smil, g.
arenarium, FB. 44., perlová, g. margarita-
ceum. Čl. Kv. 196. — Slb. 437., Schd. II. 283.,
S. N. P. bílá, g. leontopodium, Edelweiss.
Čl. 99.

Protěžiti, il, en, ení = prodělati, im
Handel Verlust haben, verlieren. — na čem:
na koních. Us.

1. Proti (zastr. protiv, protivo, na Mor.
protiva; v již. Čech. pruti, napruti, Kts.),
předložka řídící dativ. Znamená: 1.předmět,
k němuž co obráceno jest čelem, proti němuž
činnosť nějaká čelí. Předložka k označuje
těsnější lnutí ku předmětu, předložka proti
pouhý směr. Postavil se ke zdi (= blízko
zdi, k samé zdi), postavil se proti zdi (= pře-
dem ke zdi, u vzdálenosti jakékoli). Tu proti
poledni stojí zdi staré. Pref. Klášter založen
proti dvoru královskému. Háj. Teplo jest
proti zimě. Reš. Slunce protiv obecnému
běhu zatmělo se. Št. Připrav se, aby vyšel
proti Hospodinu. K půlnoci má Cyprus proti
sobě Cilicii. Har. Smlouvou se proti němu
zavázali. Br. — 2. Předmět, k němuž čin-
nosť nepřátelská čelí. Byl proti němu podlé
krále uherského. Půh. II. 537. Ty proti mým,
já proti tvým, schlägst du meinen Juden,
so schlage ich den deinen. Dch. Pomáhal
jim proti nepřátelům. Br. Proti ďáblu silně
jsou zvítězili. Bojuj proti němu. Háj. Míří
dub protiv dubu. Rkk. Zhřešil proti němu.
Br. To jest proti pořádku a právu. V. Spikli
se proti němu služebníci jeho. Br. Taková
věc i proti Bohu jest. Br. Proti jeho vóli.
Půh. II. 35. Toť je zrovna proti pánu
Bohu. Us. Msk. Proti našim svobodám. Půh.
I. 183. — Pozn. Ve smyslu přátelském oby-
čejněji užíváme předložky k: Povinnosti
k rodičům. Úcta k učiteli. .Ale i: Buď lehek
proti chudému. Alx. Pokora proti bližním
jest, když kto . . . St. N. 216. — 3. Před-
mět, k němuž se co přirovnává. Stříbro za
bláto proti moudrosti se počítá. Br. To nic
není proti tvé nebeské chvále. Pass. Proti
našemu prvnějšímu způsobu veselejší. Vrat.
On je starý proti nám. Us. Moje pieseňky
sú proti krásam jej v skutku len tône a
strapy. Sládk. 69. (Ht. Slov. §. 382.). Proti
prvejšku, proti lonsku máme se dobře. Us.
Brt. Jako krůpěje vody mořské a jako zrno
pisku tak jest tisíc let proti dnům věčným.
Br. Velmi nepatrný, jaký jest pařez proti
stromu. Br. — Pozn. Už ve střední češtině
rádo se užívalo opisu: u\přirovnánl čemu n.
k čemu n. čeho, ku přirovnání čemu n. s čím;
v nové pak češtině rozhošťuje se german.:
u porovnání s čím. Prk. v Km. 1877. 20. Vz
Porovnání. — 4. O vztahu užívá se jí tak,
jako předložky k: Nic lepšího neni proti
hněvu leč mlčení. Flaš. Proti věku není léku.
Prov. Buď lehek proti chudému. Alex. —
Pozn. 1. Proti čemu, proti tomu zase,
zase proti tomu na způsob spojky my-