1190

šlénka proti myšlénce staví. On je tvým ne-
přítelem, já proti tomu (proti tomu já) tvým
věrným přítelem. Jg. On jemu zase proti
tomu koněvi dal košili za 3 orty. NB. Tč.
Výraz ten jest ostřejší než: však, ale. —
Pozn. 2. Někdy bývá proti ve spojení se:
vstříc, v stříci, v stret, na stretu. Vypraviti
se proti němu vstříc do Betanie. Cap. Avšak
i zde prostý dativ státi může. Táhli nepřá-
telům vstříc. V. — Vz Zk. Skl. 215.-217.,
Brt. S. §. 218.—220. — Pozn. 3. Místo proti
klade se i naproti. Odtud obrátili jsme se
k straně půlnoční naproti kapli panny Marie.
Har. Naproti klade se i příslovečně. A po-
stavili se naproti z daleka, Zk. Ml. II. 219. —
Pozn. 4. Proti místo pro, za atd. Proti
slušné odměně, proti náhradě, proti čtvrt-
letní výpovědi, proti poštovní dobírce, proti
hotovosti, german. a šp. místo : za slušnou
odměnu, cenu, za náhradu, dá-li se mi ná-
hrada, na čtvrtletní výpověď, na dobranou,
dobírkou, na doběrku, za hotové (peníze), ač
čteme: Propuštěn proti zástavě šesti hradu.
V. Proti slušné záplatě vojsko přeplavili. V.
Takové zlato má do mince proti obyčejnému
placení dodáváno býti; Dříví proti slušné
záplatě odbývati (beistellen). Nar. o. h. a k.
Tuto vazbu zamítá Jg. (ve Slov.), Brt. S.
§. 220. a Brs. 135. — Poznám. 5. Naproti
s akkusativem ve východ. Slov.: naproci
otca sveho (= naproti otci svému). Šb. —
Cf. Mkl. S. 634.

2. Proti-. Slova s předložkou proti slo-
žená povstala velikou většinou teprve v době
nové. Slova taková lze lépe vyjádřiti a to:
1. Místo proti stojí záporné ne. Vz Proti-
přirozenosť, nepřirozenost. — 2. Je-li gegen
první částí německého složeného slova, pře-
loží se adjektivem, vz Protislužba, Protiláska,
Protinávštěva, Protistrana, Protiobraz. — 3.
Kladou se substantiva s předložkou od slo-
žená, vz Protislužba, Protiřeč, Protidůvod. —
4. Jiné obraty jsou kazijed m.: protijed a
p. — Nicméně jsou některá slova s proti
složená dosti stará, jiná ucha českého ne-
urážejí, jako: protimyslnosť, protíčelí, proti-
chůdci, protilehlý, protiběžný, která by zů-
stati mohla, Často mohou se podržeti slova
cizí: antistrofa, antifona, antikritika atd. Brs.
135.

Protiběh, u, m., když se zvěř při zatá-
hnutém lovu se 2 stran proti sobě ležících
z lesa vyžene na místo svobodné, der Kon-
tralauf. Šp.

Protiběžnosť, i, f., die Gegensätzlichkeit.
Dch.

Protiběžný, entgegen laufend. P. ráz.

Protiblesk, u, m., der Widerschein. Plk.

Protibolestný, schmerzstillend. Šm. P.
lék.

Protibožný, proti Bohu jsoucí, Bohu pro-
tivný, gottwidrig, gottfeindlich. P. snaha. Sš.
I. 278. (Hý.).

Protibřežný, am entgegengesetzen Ufer
liegend. P. vesnice. Koll.

Protibydlitel, e, m., der Gegenwohner.
P-lé naši slovou podlenožci takoví, kteří
jsou na též poli rovníku ku p. Afričané za
rovníkem (od Ferra) jsou Čechům p-li. Mus.
I. b. 115. Cf. Protidomec.

Proticísař, e, m., der Gegenkaiser. Tpl.
Proticit, u, m., proticitnosť, i, f., die

Antipathie. Šm.

Protičasí, n., chyba v čase, der Zeitver-
stoss, Parachronismus, m. Šm.

Protičech, a, m., der Gegenböhme. Kinský.

Protičelí, n., ta strana síně nějaké, která
naproti čelní jest obrácena, der Fronte gegen-
über. Jir.

Protičin, u, m., das Gegenwirken. Šm.

Protičinnosť, i, f., das Gegenwirken, die
Gegenwirkung, Reaktion. Sedl.

Protičinuý. P. moc, die Reaktionskraft.
Šm.

Protidaň, ě, f.= protidavek, zastr. Rozk.

Protidavek, vku, m., das Antidotum, Ge-
genmittel. Šm. Cf. Protidaň.

Protidnavý, gegen die Gicht dienend.
P. lék. Rostl.

Protidomec, mce,m. P-ci, die Gegen-
wohner, Antipoden. Š. a Ž. Vz Protinohý.

Protidráždidlo, a, m., Kontrastimulus,
m. Šm.

Protidřví, n., obforium, zastr. Rozk.

Protidualistický, antidualistich. P. mi-
nisterstvo.

Protidůkaz, u, m., der Gegenbeweis.

Protidůvod, u, m., der Gegengrund, lépe:
odvod. Brs. 135.

Protiharmonie, e, f., Gegenharmonie, f.
Mus.

Protihlas, u, m., die Gegenstimme, Kon-
trapartie, v hudbě. Šm.

Protihlasovati, kontravotiren. Šm.

Protihlazení, n., der Gegenstrich. Šm.

Protihnijina, y, f., smudina, Kreosot, m.
Šm.

Protihniletní,-hnilotní=protihnilobný.
Ssav., Šm.

Protihnilobný, fäulnisswidrig, antisep-
tisch. Dch.

Protíhnouti, hnul a hl, ut, utí, durch
die Schwerkraft durchsetzen. Šm. — se =
proniknouti se, durchhuschen. Šm.

Protihon, -lov, u, m., Kontrajagd, f.,
přižene-li se zvěř ze 2 stran. Šp.

Protihoří, n., die Gebirgswiderlage, der
Gegenpfeiler, das Kontrefort. Balbi.

Protihradbí, n., die Contrescarpe. Rk.

Protihrana, y, f., díl boltce ušního, ein
Knorpelblättchen am äusseren Ohre. Ssav.

Protichod, u, m. P. v tělocv., vz KP. I.
424.

Protichodmo, in Gegenbewegung. Hd.

Protichutný, schmacklos; gegen den gu-
ten Geschmack verstossend. Us.

Protichyl, u, m., v tělocv., vz KP. I. 559.

Protijed, u, m., das Gegengift, antidot.
Nej. Lépe: kazijed, lék protijedu. Brs. 135.

Protíkati, vz Protékati.

Protiklad, u, m., der Gegensatz, Kon-
trast, die Antithese. P. vzniká vystavováním
rozdílných n sporných stránek při věcech
dvou neb i při věci tétéž. Požehnání otcovo
utvrzuje domy a matčina kletba z kořene
vyvrací základy. Lásky šepot luzný, bitvy
rachot hrůzný. P. slovný proti sobě klade
pojmy opačné. Dýku věrnou v bok nevěrný
jsem ti zarazil. Sprahlým hrdlem lzali rosnú
trávu. Rkk. 52. Jest tu p. zásluh a osudu