Předchozí (1189)  Strana:1190  Další (1191) |
|
|||
1190
|
|||
|
|||
šlénka proti myšlénce staví. On je tvým ne-
přítelem, já proti tomu (proti tomu já) tvým věrným přítelem. Jg. On jemu zase proti tomu koněvi dal košili za 3 orty. NB. Tč. Výraz ten jest ostřejší než: však, ale. — Pozn. 2. Někdy bývá proti ve spojení se: vstříc, v stříci, v stret, na stretu. Vypraviti se proti němu vstříc do Betanie. Cap. Avšak i zde prostý dativ státi může. Táhli nepřá- telům vstříc. V. — Vz Zk. Skl. 215.-217., Brt. S. §. 218.—220. — Pozn. 3. Místo proti klade se i naproti. Odtud obrátili jsme se k straně půlnoční naproti kapli panny Marie. Har. Naproti klade se i příslovečně. A po- stavili se naproti z daleka, Zk. Ml. II. 219. — Pozn. 4. Proti místo pro, za atd. Proti slušné odměně, proti náhradě, proti čtvrt- letní výpovědi, proti poštovní dobírce, proti hotovosti, german. a šp. místo : za slušnou odměnu, cenu, za náhradu, dá-li se mi ná- hrada, na čtvrtletní výpověď, na dobranou, dobírkou, na doběrku, za hotové (peníze), ač čteme: Propuštěn proti zástavě šesti hradu. V. Proti slušné záplatě vojsko přeplavili. V. Takové zlato má do mince proti obyčejnému placení dodáváno býti; Dříví proti slušné záplatě odbývati (beistellen). Nar. o. h. a k. Tuto vazbu zamítá Jg. (ve Slov.), Brt. S. §. 220. a Brs. 135. — Poznám. 5. Naproti s akkusativem ve východ. Slov.: naproci otca sveho (= naproti otci svému). Šb. — Cf. Mkl. S. 634. 2. Proti-. Slova s předložkou proti slo-
žená povstala velikou většinou teprve v době nové. Slova taková lze lépe vyjádřiti a to: 1. Místo proti stojí záporné ne. Vz Proti- přirozenosť, nepřirozenost. — 2. Je-li gegen první částí německého složeného slova, pře- loží se adjektivem, vz Protislužba, Protiláska, Protinávštěva, Protistrana, Protiobraz. — 3. Kladou se substantiva s předložkou od slo- žená, vz Protislužba, Protiřeč, Protidůvod. — 4. Jiné obraty jsou kazijed m.: protijed a p. — Nicméně jsou některá slova s proti složená dosti stará, jiná ucha českého ne- urážejí, jako: protimyslnosť, protíčelí, proti- chůdci, protilehlý, protiběžný, která by zů- stati mohla, Často mohou se podržeti slova cizí: antistrofa, antifona, antikritika atd. Brs. 135. Protiběh, u, m., když se zvěř při zatá-
hnutém lovu se 2 stran proti sobě ležících z lesa vyžene na místo svobodné, der Kon- tralauf. Šp. Protiběžnosť, i, f., die Gegensätzlichkeit.
Dch. Protiběžný, entgegen laufend. P. ráz.
Protiblesk, u, m., der Widerschein. Plk.
Protibolestný, schmerzstillend. Šm. P.
lék. Protibožný, proti Bohu jsoucí, Bohu pro-
tivný, gottwidrig, gottfeindlich. P. snaha. Sš. I. 278. (Hý.). Protibřežný, am entgegengesetzen Ufer
liegend. P. vesnice. Koll. Protibydlitel, e, m., der Gegenwohner.
P-lé naši slovou podlenožci takoví, kteří jsou na též poli rovníku ku p. Afričané za rovníkem (od Ferra) jsou Čechům p-li. Mus. I. b. 115. Cf. Protidomec. |
Proticísař, e, m., der Gegenkaiser. Tpl.
Proticit, u, m., proticitnosť, i, f., die Antipathie. Šm.
Protičasí, n., chyba v čase, der Zeitver-
stoss, Parachronismus, m. Šm. Protičech, a, m., der Gegenböhme. Kinský.
Protičelí, n., ta strana síně nějaké, která
naproti čelní jest obrácena, der Fronte gegen- über. Jir. Protičin, u, m., das Gegenwirken. Šm.
Protičinnosť, i, f., das Gegenwirken, die
Gegenwirkung, Reaktion. Sedl. Protičinuý. P. moc, die Reaktionskraft.
Šm. Protidaň, ě, f.= protidavek, zastr. Rozk.
Protidavek, vku, m., das Antidotum, Ge-
genmittel. Šm. Cf. Protidaň. Protidnavý, gegen die Gicht dienend.
P. lék. Rostl. Protidomec, mce,m. P-ci, die Gegen-
wohner, Antipoden. Š. a Ž. Vz Protinohý. Protidráždidlo, a, m., Kontrastimulus,
m. Šm. Protidřví, n., obforium, zastr. Rozk.
Protidualistický, antidualistich. P. mi-
nisterstvo. Protidůkaz, u, m., der Gegenbeweis.
Protidůvod, u, m., der Gegengrund, lépe:
odvod. Brs. 135. Protiharmonie, e, f., Gegenharmonie, f.
Mus. Protihlas, u, m., die Gegenstimme, Kon-
trapartie, v hudbě. Šm. Protihlasovati, kontravotiren. Šm.
Protihlazení, n., der Gegenstrich. Šm.
Protihnijina, y, f., smudina, Kreosot, m.
Šm. Protihniletní,-hnilotní=protihnilobný.
Ssav., Šm. Protihnilobný, fäulnisswidrig, antisep-
tisch. Dch. Protíhnouti, hnul a hl, ut, utí, durch
die Schwerkraft durchsetzen. Šm. — se = proniknouti se, durchhuschen. Šm. Protihon, -lov, u, m., Kontrajagd, f.,
přižene-li se zvěř ze 2 stran. Šp. Protihoří, n., die Gebirgswiderlage, der
Gegenpfeiler, das Kontrefort. Balbi. Protihradbí, n., die Contrescarpe. Rk.
Protihrana, y, f., díl boltce ušního, ein
Knorpelblättchen am äusseren Ohre. Ssav. Protichod, u, m. P. v tělocv., vz KP. I.
424. Protichodmo, in Gegenbewegung. Hd.
Protichutný, schmacklos; gegen den gu-
ten Geschmack verstossend. Us. Protichyl, u, m., v tělocv., vz KP. I. 559.
Protijed, u, m., das Gegengift, antidot.
Nej. Lépe: kazijed, lék protijedu. Brs. 135. Protíkati, vz Protékati.
Protiklad, u, m., der Gegensatz, Kon-
trast, die Antithese. P. vzniká vystavováním rozdílných n sporných stránek při věcech dvou neb i při věci tétéž. Požehnání otcovo utvrzuje domy a matčina kletba z kořene vyvrací základy. Lásky šepot luzný, bitvy rachot hrůzný. P. slovný proti sobě klade pojmy opačné. Dýku věrnou v bok nevěrný jsem ti zarazil. Sprahlým hrdlem lzali rosnú trávu. Rkk. 52. Jest tu p. zásluh a osudu |
||
|
|||
Předchozí (1189)  Strana:1190  Další (1191) |