1191

Jana křestitele; P. nespočívá na slovech
písma a slova, nýbrž na slovech jeho a mo-
jim; Rek jest národní p. žida; Jak celý p.
namyká. Sš. L. 54., J. 97., Sk. 135., I. 35.
P. důrazný a ovšem způsobný srdcem za-
třásti těch svobodců. Sš. I. 136. (Hý.). Vz
Protiva.

Protikladnosť, i, f., der Kontrast. Dch.

Protikladný, Kontrast-. P. částice. Sš.
I. 57.

Protiklus, u, m., v tělocv., vz KP. I. 425.

Protiknihy, pl., f., v kupectví, das Ge-
genbuch, die Kontrapartie. Šm.

Protikouzlo, a, m., der Gegenzauber.
Rk.

Protikrál, e, m., der Gegenkönig. Rk.

Protikřečuý, krampfstillend. Šm.

Protikrist, a, m., antikrist, protivník
Kristův, der Antichrist. Sš. O. 278.

Protikurdějný, gegen den Scharbock
dienend. P. rostliny. Rostl.

Protiláska, y, f., lépe: odměnná, vzá-
jemná láska, Gegenliebe. Brs. 135.

Protilatník, a, m., der Gegenlatter. Šm.

Protilehlosť, i, f., Entgegensetzung, f.
Šm.

Protilehlý, naprotilehlý, entgegengesetzt.
Úhel některé straně protilehlý. Sedl. P-lé
úhly, které nemají žádné společné strany.
Prm. P. prvky. Stč. Alg. 121.

Protilék, u, m., die Gegenarznei. Rostl.

Protiličný; -čen, čna, o=protivný, od-
porný, příčný, entgegengesetzt. — čemu.
P-čna jest povaha člověka povaze té zákona.
Sš. I. '78.

Protilistný, protilistý, oppositifolius.
Rostl.

Protilíšťka, y, f., díl boltce ušního, an-
thelix. Ssav.

Protilom, u, m., der Gegenbruch. Šm.

Protilupenný, protinitný. P. tyčinky =
stojící proti lupenům obalovým. Rostl.

Protimatka, y, f., matka zdražená, die
Kontramutter, v mech. Šp.

Protiměrný, v mathm. Stč.

Protimlunnosť, i, f., die Gegenelektri-
cität. Presl.

Protimlunný, von entgegengesetzter
Elektricität. Presl.

Protimluv, u, m., der Widerspruch. Reš.
— P., u, m., vz Oxymoron. — P., a, m.,
der Widersprecher

Protimluviti, Koll., lépe: na odpor mlu-
viti, odporovati, widersprechen.

Protimluvnosť, i, f., widersprechende
Rede. L. — P., odpor, zastr. Rozk.

Protimluvný, widersprechend.

Protimorný, gegen die Pest helfend.
Rostl.

Protimyslnosť, i, f., co proti mysli jest,
těžkosť, mrzutosť, tesknosť, obtížnosť, der Ver-
druss, die Verdriesslichkeit, Beschwerlich-
keit. A ostatne toho nic vděčen nejsem,
aby tou příčinou vám p. nějaká činěna býti
měla. 1613. Hrš. P. někomu činiti, dělati,
udělati. V. Učinili nám to na p. Sych. Ča-
sem na p. králi i bez viny je trestal. Háj. —
P., vzdora, nelaskavost, der Widerwillen, die
Widerspänstigkeit. Kdo něco činí, čímž p.
svou proti nám jeví, ten jest proti nám. Sš.

Mr. 42. Aby p. takového usmrcení od sebe
na Pilata a Římany vůbec obrátili. Sš. J.
279. (Hý.). Mluvili s p-sti. Bart. 297. 19.
Stavové k žádné p-sti proti JMC. ponoukati
se nedají. Apol.

Protimyslný, proti mysli jsoucí, obtížný,
mrzutý, widerwärtig, widrig, überlästig, ver-
driesslich, beschwerlich. V. Mnohým jest to
p. V. To by bylo pánům p-né. Let. 294.
Nic mu to p-né není, že jsou (páni) tak
ztrestáni. V. P. strana. Sš.' Sk. 183. — P.
člověk ten, který na vzdoru jiným dělá,
widerspenstig. Ros. — Jg.

Protinárodní, antinational. Šm.

Protínati, vz Protnouti.

Protinávštěva, y, f., Gegenvisite, lépe:
odměnná návštěva. Brs. 135.

Protinitný, vz Protilupenný.

Protinohý, protinožný; protinoh, a,
protinožec, žce, protinožka, y, m. a f. P-ci
= antipodes, protichodci, die Gegenfüssler,
Antipoden. Š. a Ž. Vz Protidomci.

Protiobrácený; -cen, a, o, entgegenge-
kehrt.

Protiobraz, u, m., das Gegenbild, lépe :
protější obraz. Brs. 135. Vz Pendant.

Protiobrazí, n., das Gegenbild. Pal.

Protipádnosť, i, f. jinopádnosť, antiptosa,
když spisovatel napíše ku př. genitiv místo
dativu, die Antiptosis. Hý. V řeckém textu
p. a nějaký výšin z vazby se nalézá. Sš. L.
198. (Hý.).

Protipapež, e, m., Gegenpabst, m.

Protipapežský, antipäbstisch. Knihu
p-skou někomu napsati. Sš. I. 14.

Protipísař, e, m., der Gegenschreiber.

Jg-

Protipísmový, gegen die Schrift seiend.
Kdo jest ten syn člověka, ten podivný p.
Sš. J. 206.

Protipodkop, u, m., die Contremine. L.

Protipoložení, n., das Gegenüberliegen.
Jg-

Protipopud, u, m., der Kontrastimulus.
Šm.

Protiposudek, dku, m., die Gegenkritik.
Krok.

Protipotný, Schweiss-. P. listy (ze tkané
látky pod paždí), Schweissblätter, n. Dch.

Protipovinnosť, i, f., Gegenpflicht, lépe:
odměnná povinnosť. Brs. 135.

Protiprávně, widerrechtlich. Právo p.
okrájeti, beschneiden. Dch.

Protiprávnosť, i, f., die Rechtswidrig-
keit. Dch.

Protipřírodní, naturwidrig. Toho p-ního
následku se nelekali. Sš. Sk. 174.

Protipřirozenosť, i, f., lépe: nepřiroze-
nosť, Widernatürlichkeit, f.

Protipřirozený, lépe: nepřirozený. Brs.

Protiproudný, Gegenstrom-. Dch. Chla-
dicí stroj p., der Gegenstromapparat. Suk.

Protipunkt, u, m., der Kontrapunkt. P.
jednoduchý, dvojnásobný, 3-, 4-, mnohoná-
sobný, opačný, dvojopačný, stejný, nestejný,
ozdobný. Hd.

Protipůsobení, n., die Gegenwirkung.
Šm.

Protírací, lépe: protěrací, vz toto.

Protiřádný, ordnungswidrig. Šm.