1192

Protirána, y, f., die Gegenwunde. Sm.

Protírati, vz Protříti.

Protiraz, u, m., der Gegenstoss. Čsk.

Protirčení, n., Antithese, f. Cf. Paralle-
lismus.

Protireč, i, f., die Gegenrede, lépe : od-
por.

Protiřečnosť, protiřekost, i, f., der Wider-
spruch, die Paradoxie, Kontradiktion. Prin-
cip p-sti. Obzor 1879. ô. 1. str. 3.

Protiřečný, antithetisch. Vz S. N.

Protiřeký, widersprechend, paradox. P.
úkaz. Sš. I. 106.

Protiřezný papír na jehly. Techn.

Protisada, y, f., der Gegensatz. Hd.

Protisečný, pinnatifidus. P. plocha lu-
penu s ostrými vruby. Rostl. P. list, vz Spe-
řený.

Protisk, u, m., Durchdruck, m. Techn.

Protisknouti, knul a kl, ut, utí a štěn,
ění, protiskovati, durchdrücken. — co : okno
(protlačiti). Us. — co, se kudy (ke komu).
P. co, se skrze malou dírku. V Mízu skrze
šatu p. Us. Protiskl se až ku králi skrze dav
lidu, sich durchdrängen. Jg.

Protisknutí, n., das Durchdrücken. D.

Protisled, u, m., Anakoluth.

Protislednosť, i, f. = protisled. Ač vždy
nějaká zadrhlivosť a p. se v něm (v překladu)
nalézá. Sš. Sk. 129.

Protisloha, y, f., die Antistiophe. Mus.

Protíslovanský, slavenfeindlich. Rk.

Protislunce, e, n., odsluní (Šm.), die
Neben-, Bei-, Wahnsonne, obraz slunce někdy
na obloze se ukazující. Víd. list.

Protisluní, n., postavení oběžnice, v němž
země mezi ní a mezi sluncem stojí. Vz S. N.

Protislužba, y, f., Gegendienst, m., lépe:
odměnná služba, odsluha, odsloužení; já se
vám odměním atd. Vz Proti-.

Protisměnka, y, f., der Gegenwechsel.
Dch.

Protismyslnosť, i, f., nesmysl, die Wider-
sinnigkeit.

Protismyslný, -ně; smyslu, rozumu od-
porující, widersinnig. Něčemu protismyslně
rozuměti. D.

Protisniti, il, ěn, ění, durchzwingen. Šm.

Protisoběpatření, n., v astrom., posta-
vení planety proti planetě v kruhu zvířecím,
180 stupňů od sebe, oppositio, der Gegen-
schein. Jg.

Protispeřený. P. listy. Rostl. Vz Spe-
řený.

Protistáti, entgegenstehen. — čemu. Po-
něvadž nyní (měsíc) slunci protistojí. Mus.

Protistavitelný = naproti se stavící, ent-
gegenstehend. Palec ostatním prstům p-ný.
Ssav. 63.

Protistin, u, m., der Gegenschatten. Krok.

Protistojka, y, protistojnosť, i, f., die
Antithese, der Gegensatz. Ros., Mus. 6. 42.

Protistojný, entgegenstehend, -gesetzt.

Protistrana, y, f., die Gegenseite, lépe:
protější strana. Brs. 135.

Protisubjekt, a, m., v hudbě, das Kontra-
subjekt. Hd.

Protisvobodný, antiliberal. Šm.

Protištěp, u, m., die Gegenspalte. Šm.

Protitěrkovati, vertändeln. — co. D.

Protíti, vz Protnouti.

Protitisk, u, m., rub, der Gegen-, Wider-
druck. Techn. III. 420.

Protitlačnosť, i, f. = protitlak.

Protitlačný, gegendrückend. Šm.

Protitlak, u, m., der Gegendruck. Tlak
činí p. Us. Dch.

Protitočna, y, f., der Gegenpol, lépe:
protější točna. Brs. 135.

Protitorný. P. kladky, Friktionsrollen.
Čsk.

Protitosť, i, f., die Polarität. Sm. Dle Jg.
lépe: polarnosť.

Protitrojičník, a, m., Antitrinitarier. P- ci,
jinak též monarchiani či unitáři zváni, blu-
daři 2., 3. a 4. stol., již nešetříce rozdílu
tří božských osob je toliko za trojí roz-
ličný výjev jedné a též božské osoby po-
kládali. MH. 29.

Protitý, dle Jg. lépe: polarní.

Protiúhelný, diagonal. P. přímka, Jedl.,
hrany. Krok.

1. Protiv, naprotiv, předložka = proti,
gegen. Zastar. Kat. 389., 433., 824., 2162.

2. Protiv, u, m., das Gegentheil. Zlob.
Protiva, y, f., protivení, odpor. P.,

vedlé sebe postavení dvou, svou povahou
proti sobě stojících představ, aby se znaky
jednoho předmětu lišící se znaky druhého
předmětu objasnily a vysvětlily. Blř. Der
Gegensatz, der Widerstreit, das Gegentheil.
Kat. 2865. Druhý zloděj řečí lstivú mluvieše
mu na protivu. St. skl. 2. 65. P-vy nálady,
Stimmungskontraste. Dch. P. národní, ná-
boženská, strohá, absolutná, naprostá, vzta-
žitá, poměrná, zaostřelá (oxymoron). Sš. I.
25., L. 46., J. 25., Sk. 66. (Hý.). P. tím se
zaostřuje ; P. nemusí se v té přísnosti a stro-
hosti bráti; To jest jedna strana p-vy té;
V něm (v Pavlovi) veliké p-vy duchovního
života se spojily; Kdež podobná p. či an-
thithesa přichází; Při tom p-vou přirozeného
a nadpřirozeného narození věc tu vysvětluje
a odůvodňuje; Pro shlazení té p-vy čtou
někteří rukopisové; Slovo to stojí v p-vě
proti slovům . . .; Vylití darů ducha sv.
jenom s křestem Janovým v p-vč stojí;
Aby větši důraz měla ta zamlčená p. mezi
modlami a pravým Bohem. Sš. O. 161., L.
5., Mt. 11., I. 8., 31., J. 20., 122., 276., Sk.
7., 88. (Hý.). Vz Protiklad. — P., proti-
venství, die Widerwärtigkeit, Plage, Ver-
folgung. Když to už jednou veme (== vezme)
do p-vy, pak je to pořád protivné. Us. u Cho-
cerad. Vk. Dán jest všem a v protivu (Kri-
stus): div že mne vidíte živu pro tu mú těžkú
protivu. St. skl. — P., y, m., protivník, der
Gegner, Widerpart. Us. — P., vyběráček,
kdo si rád vybírá. Us. u Jilem. — P., ničema,
der Taugenichts. Ty p-vo! Us. u Něm. Brodu.
Všk. To je protiva člověk. Na Ostrav. Tč.
— P., na Mor. a na Slov. = proti. Protiva
tomu nic nemám. Před našima na protivá
rozmarýn se tam zelená. Sš. P. 318. Kdes
včera večír byl ? Galanečko moja, enom na
protivá (vis a vis). Sš. P. 310.

Protiváha, y, f., das Gegengewicht. Šm.
Aby zlu dobro p-hou se stalo. Sš. Sk. 89.

Protivanov, a, m., ves u Boskovic na
Mor. PL.



	1192

	Protirána, y, f., die Gegenwunde. Sm. Protírati, vz Protříti. Protiraz, u, m., der Gegenstoss. Čsk. Protirčení, n., Antithese, f. Cf. Paralle- lismus. Protireč, i, f., die Gegenrede, lépe : od- por. Protiřečnosť, protiřekost, i, f., der Wider- spruch, die Paradoxie, Kontradiktion. Prin- cip p-sti. Obzor 1879. ô. 1. str. 3. Protiřečný, antithetisch. Vz S. N. Protiřeký, widersprechend, paradox. P. úkaz. Sš. I. 106. Protiřezný papír na jehly. Techn. Protisada, y, f., der Gegensatz. Hd. Protisečný, pinnatifidus. P. plocha lu- penu s ostrými vruby. Rostl. P. list, vz Spe- řený. Protisk, u, m., Durchdruck, m. Techn. Protisknouti, knul a kl, ut, utí a štěn, ění, protiskovati, durchdrücken. — co : okno (protlačiti). Us. — co, se kudy (ke komu). P. co, se skrze malou dírku. V Mízu skrze šatu p. Us. Protiskl se až ku králi skrze dav lidu, sich durchdrängen. Jg. Protisknutí, n., das Durchdrücken. D. Protisled, u, m., Anakoluth. Protislednosť, i, f. = protisled. Ač vždy nějaká zadrhlivosť a p. se v něm (v překladu) nalézá. Sš. Sk. 129. Protisloha, y, f., die Antistiophe. Mus. Protíslovanský, slavenfeindlich. Rk. Protislunce, e, n., odsluní (Šm.), die Neben-, Bei-, Wahnsonne, obraz slunce někdy na obloze se ukazující. Víd. list. Protisluní, n., postavení oběžnice, v němž země mezi ní a mezi sluncem stojí. Vz S. N. Protislužba, y, f., Gegendienst, m., lépe: odměnná služba, odsluha, odsloužení; já se vám odměním atd. Vz Proti-. Protisměnka, y, f., der Gegenwechsel. Dch. Protismyslnosť, i, f., nesmysl, die Wider- sinnigkeit. Protismyslný, -ně; smyslu, rozumu od- porující, widersinnig. Něčemu protismyslně rozuměti. D. Protisniti, il, ěn, ění, durchzwingen. Šm. Protisoběpatření, n., v astrom., posta- vení planety proti planetě v kruhu zvířecím, 180 stupňů od sebe, oppositio, der Gegen- schein. Jg. Protispeřený. P. listy. Rostl. Vz Spe- řený. Protistáti, entgegenstehen. — čemu. Po- něvadž nyní (měsíc) slunci protistojí. Mus. Protistavitelný = naproti se stavící, ent- gegenstehend. Palec ostatním prstům p-ný. Ssav. 63. Protistin, u, m., der Gegenschatten. Krok. Protistojka, y, protistojnosť, i, f., die Antithese, der Gegensatz. Ros., Mus. 6. 42. Protistojný, entgegenstehend, -gesetzt. Protistrana, y, f., die Gegenseite, lépe: protější strana. Brs. 135. Protisubjekt, a, m., v hudbě, das Kontra- subjekt. Hd. Protisvobodný, antiliberal. Šm. Protištěp, u, m., die Gegenspalte. Šm. Protitěrkovati, vertändeln. — co. D.	Protíti, vz Protnouti. Protitisk, u, m., rub, der Gegen-, Wider- druck. Techn. III. 420. Protitlačnosť, i, f. = protitlak. Protitlačný, gegendrückend. Šm. Protitlak, u, m., der Gegendruck. Tlak činí p. Us. Dch. Protitočna, y, f., der Gegenpol, lépe: protější točna. Brs. 135. Protitorný. P. kladky, Friktionsrollen. Čsk. Protitosť, i, f., die Polarität. Sm. Dle Jg. lépe: polarnosť. Protitrojičník, a, m., Antitrinitarier. P- ci, jinak též monarchiani či unitáři zváni, blu- daři 2., 3. a 4. stol., již nešetříce rozdílu tří božských osob je toliko za trojí roz- ličný výjev jedné a též božské osoby po- kládali. MH. 29. Protitý, dle Jg. lépe: polarní. Protiúhelný, diagonal. P. přímka, Jedl., hrany. Krok. 1. Protiv, naprotiv, předložka = proti, gegen. Zastar. Kat. 389., 433., 824., 2162. 2. Protiv, u, m., das Gegentheil. Zlob. Protiva, y, f., protivení, odpor. P., vedlé sebe postavení dvou, svou povahou proti sobě stojících představ, aby se znaky jednoho předmětu lišící se znaky druhého předmětu objasnily a vysvětlily. Blř. Der Gegensatz, der Widerstreit, das Gegentheil. Kat. 2865. Druhý zloděj řečí lstivú mluvieše mu na protivu. St. skl. 2. 65. P-vy nálady, Stimmungskontraste. Dch. P. národní, ná- boženská, strohá, absolutná, naprostá, vzta- žitá, poměrná, zaostřelá (oxymoron). Sš. I. 25., L. 46., J. 25., Sk. 66. (Hý.). P. tím se zaostřuje ; P. nemusí se v té přísnosti a stro- hosti bráti; To jest jedna strana p-vy té; V něm (v Pavlovi) veliké p-vy duchovního života se spojily; Kdež podobná p. či an- thithesa přichází; Při tom p-vou přirozeného a nadpřirozeného narození věc tu vysvětluje a odůvodňuje; Pro shlazení té p-vy čtou někteří rukopisové; Slovo to stojí v p-vě proti slovům . . .; Vylití darů ducha sv. jenom s křestem Janovým v p-vč stojí; Aby větši důraz měla ta zamlčená p. mezi modlami a pravým Bohem. Sš. O. 161., L. 5., Mt. 11., I. 8., 31., J. 20., 122., 276., Sk. 7., 88. (Hý.). Vz Protiklad. — P., proti- venství, die Widerwärtigkeit, Plage, Ver- folgung. Když to už jednou veme (== vezme) do p-vy, pak je to pořád protivné. Us. u Cho- cerad. Vk. Dán jest všem a v protivu (Kri- stus): div že mne vidíte živu pro tu mú těžkú protivu. St. skl. — P., y, m., protivník, der Gegner, Widerpart. Us. — P., vyběráček, kdo si rád vybírá. Us. u Jilem. — P., ničema, der Taugenichts. Ty p-vo! Us. u Něm. Brodu. Všk. To je protiva člověk. Na Ostrav. Tč. — P., na Mor. a na Slov. = proti. Protiva tomu nic nemám. Před našima na protivá rozmarýn se tam zelená. Sš. P. 318. Kdes včera večír byl ? Galanečko moja, enom na protivá (vis a vis). Sš. P. 310. Protiváha, y, f., das Gegengewicht. Šm. Aby zlu dobro p-hou se stalo. Sš. Sk. 89. Protivanov, a, m., ves u Boskovic na Mor. PL.