Předchozí (1192)  Strana:1193  Další (1194) |
|
|||
1193
|
|||
|
|||
Protivec, vce, m., ves u Vodňan. PL. —
P., Widersacher, m. Protivek, vku, m., das Gegenstück. Šm.
Protiven, vně, protivizeň, zně, f., der
Kontrast, Widerstreit. Na Slov. Šf. Rozpr. 107. — P., die Widerwärtigkeit. Ib.. Šm. Protivení, n., das Widerstehen, der Wider-
stand. Činil to s p-ním. Dch. Protivenství, n., protivenstvíčko, a,
n., odpor, zpor, protivnost, der Widerstreit, das Gegentlieil. Tkad. Pozorujíc, že se to všecko z p. proti tobě děje. Zák. sv. Ben. — P., protivné, odporné, nelibé věci, neštěstí, bída, odpornosti, die Widerwärtigkeit, das Unglück, Ungemach. V. P. domácí. D. Pouhé p. mozek mu hatí. Sych. P. někomu činiti. Zříz. Ferd. P-stvím navštěvuje Bůh poutníka. Sš. I. 59. P. pro Bóh trpěl. M. — P., ne- bezpečenství, nepřátelství, die Verfolgung, Feindschaft, Feindseligkeit. V., Tkadl. Jaké p. proti církvi Páně se pozdvihlo. Sš. Sk. 35. (Hý.). Protivěta, y, f., die Antithese. Sš. L. 72.
Protivín, a, m., městys v Písecku. PL.
Vz S. N. Protiviti se, il, ení; protivovati se, pro-
tivívati se, sich widersetzen, widerstehen, entgegen sein, widerstreben. Jg. — se komu, se čemu. To se mi protiví. Us. To se pro- tiví dobrým mravům. Jel. Pyšným se pán Bůh protiví, pokorným dává svou milosť. Kom. P-vil se jim Elymas čaroděj ; Výklad ten se mluvě obyčejné biblické protiví. Sš. Sk. 149., 30. Pravidlům těmto p-vují, se jména mláďat. Bž. 71. P. se božie vóli.'Št. N. 92. P-ví se slovu. ZN. P. se moci. Chč. 445. Kdožby se koli právu p-vil, že má na něj nejvyšší purkrabí pražský svú mocí táhnouti. Zř. F. I. B. 11. — s inft. Protiví se člo- věku jeho poslouchati. Sych. Protivil se nám přes pole průjezdu popřáti. Sych. — se komu v čem. Jestliže by sě jim v tom kto p-vil. Arch. I. 140. V skutcích Kristu se p-vil. Hus. I. 404. — se proti čemu: proti řádu. Hus. I. 394. — se jak. Podlé příkazu Petrova mučeníci pevně se příka- zům pohanů p-vili. Sš. Sk. 62. P. se bludům až do krve. Žal. 69. Těm se až do smrti p-ví. Hus. I. 423. Z nevědomosti v nevěře jménu Páně se p-vil. Sš. L 2. Jemuž (Titovu obřezání) Pavel do poslední síly se p-vil. Sš. Sk. 178. (Hý.). — se komu čím: slo- vem, pýchou, řečí. Chč. 445., 305., 620. — se komu také = hleděti jej zkaziti. Ros. — P., protivovati = protivou býti, protiviti se, entgegen sein. — čemu. Což (že slovo ďábel v řečtině se klade bez členu jako nějaké jméno vlastní) sličně protivuje jménu, jež ... Sš. Sk. 154. (Hý.). Protivítr, větru, m., protivný vítr, der
Gegenwind. Protivka, y, f., protiva, das Gegentheil,
Entgegengesetzte. Rostl. Nedělám té (ti) nic na p-ku = protivného. V Krkonš. Kb. Protivládní, oppositionell, regierungs-
feindlich. Rk. Protivna, y, f., ligapta, šat, zastr. Rozk.
P-vny k sedlům přibiti. Ms. jur. 217. Protivnice, e, protivnička, y, f., die
Gegnerin, Feindin, Widerstreiterin. D., Ctib. |
Protivnický, Widersacher-, Gegner-. Us.
Protivnictví, n., die Gegnerschaft, Feind-
schaft. Us. Protivničí, feindlich. 1424. Mus.
Protivník, a, m., odpůrce, nepřítel, der
Gegner. Feind, Widersacher, Widerpart, An- tagonist. V. Nepřítel a p. církve. V. Když p. odpírá n. zapírá. CJB. 401. Kde není p-ka, tu není půtka. V. Ctnosť bez p-ka vadne. Prov. Protivno = odporno, widerwärtig. Tkad.,
St. skl. — P., vz Protivný. Protivnosť, i, f., odpornosť, neshoda, das
Gegentlieil, Widerspiel, der Gegensatz, Kon- trast. P. domnění, Us., představ a ponětí. Marek. — P., nepříjemnost, odpornosť, die Widerwärtigkeit, Widrigkeit. Jsme Bohem samým vydáni rozličné lidi rozličnými p-stmi potkati. Tkad. Všecky p-sti přemoci. Smil v. 272. — P., nepřátelství, odpornosť, zpur- nosť, die Feindseligkeit, Verfolgung, Wider- setzlichkeit. Jsme (neštěstí) všeho stvorenie p. a protivenstvie. Tkad. P. způsobiti. Protivný; protiven, vna, o. P., strsl.
protivъnъ, oppositus, příp. -ьnъ. Mkl. B. 146. P., naproti postavený, Gegen-, entgegenge- setzt. Představy, z nichž jedna něco tvrdí, což druhá upírá, slují protivné ku př.: pěkný, nepěkný. Marek. P. úsudkové, Marek, veli- činy (v počtech), Sedl., úhlové magnetu. Rostl. — čemu. Protivný sobě jsou smích a pláč, šept a křik. Kom. — jak: z konců p., diametralentgegengesetzt Hš. — P., ne- příjemný, odporný, widrig, widerwärtig, ge- hässig, unangenehm. P. zvyklosť. J. tr. P. vůně, slovo, Jel., věci. V. Pošetilec jest p. človek. Us. — komu. Ano v popředí staví myšlénku židům p-nou o utrpění spasitele. Sš. Sk. 41. (Hý.). Jest mi to protivné. D. Nad to nic mi není protivnějšího. Sych. Kluku bezbožná, lidem protivná. Us. Všk. Hřích Bohu protivný. Chč. 634. Žáku to bylo p-vno. Žk. 385. — komu proč: Bohu leností. Št. 223. — s infinit. Múdrá slova jsú bláznóm slyšeti p-ná. Výb. I. 898. — P., nepřátelský, zpurný, feindlich, widrig, wider- wärtig, widersetzlich. V. P. vítr; p. štěstí. D. P. strana, nepřítel. V. — komu. Buď protiven protivnému. Alx. 1098. Zákonu protivný. J. tr. — Troj., Tkad. — v čem. V něčem protiven sv. řeholi. Zák. sv. Ben. — k čemu komu. Vítr nám k našemu pla- vení p. Pref. — P., nestydatý, ostudný, un- verschämt, hässlich. Na mor. Zlínsku. Vz Dožera, Necuda, Nehaňba, Nestyda, Ohava, Omasta, Ostuda, Oštera, Ošusta, Otrapa, Pa- luda, Pluha, Smotlaeha, Spata. Brt. Protivo (zastr.) = proti, gegen. Vz toto.
P. mně. Br. Protivořečící sobě dílo, ein sich wider-
sprechendes Werk. Pal. Radh. III. 223. Protivosť, i, f., protivnosť, odpornosť, der
Gegensatz, Kontrast. P. idealu. Mus. I. a. 88. Protivostaviti, entgegensetzen. Mus. I.
a. 88. Protivovati se, vz Protiviti se.
Proti zákonník, a, m., der Antinomist.
P-ci = gnostikové smyslní, kteří, zavrhše zákon mravný křesťanský, všem neřestem se oddávali. Ds. |
||
|
|||
Předchozí (1192)  Strana:1193  Další (1194) |