Předchozí (1194)  Strana:1195  Další (1196) |
|
|||
1195
|
|||
|
|||
ujde, co se protočí, der Zapfenabgang. —
co čím. Sukna, která lehce prstem protočíš, nekupuj. Ros. — Č. Protogin, u, m., druh žuly. P. z ortho-
klasu a oligoklasu, pak ze šedého křemene, z tmavozelené slídy a ze světle zeleného talku se skládá. Bř. N. 244., Krč. 80., Schd. II. 69., S. N. Protok, u, m., vz Průtok.
Protokol, u, m., z řec., první zápiska;
spis sepsaný o soudním n. úředním n. jakém- koli sborovém jednáni, das Protokoll, die Verhandlungsschrift. Vz více v S. N. P. pře- hlížecí, skontrovací, Skontrirungs-, zasedací n. sedací, Sitzungs-, trestní, Straf-, o stání n. v příčině stání, Tagsatzungs-, taxovní, o seznání svědků, odevzdávací, Uibergabs-, přejímací n. za příčinou přejímání něčeho, p. v příčině narovnání, p. dražební, volební, ku slyšení svědků, směnečního osvědčení, soudní, jednací, Geschäfts-, hledací, Nach- schlage-, protokol v příčině základu brání n. vzetí, Pfaendungs-, J. tr., p. o řečech stát- ních, věrný, Er., průchodčí, Passanten-, Us., podací, podavací ne: zadavací, Šb., o do- brém zdání znalcův, Šp., ohledací n. o ohle- dáni, dotazovací, Anfrage-, poradní, Berath- schlagungs-, o poráženi dobytka n. porá- žečný, Schlachtungs-, o shledané stavbě, Baubefunds-, počtů pozemných, J. tr., schva- lovací, Collaudirungs-, konferenční, skladací, Erlags-, dražební n. licitační, likvidační, tržní, pachtovní, radní, Raths-, o přehlídce. Šp. K p-lu něco přiložiti; p. zhotoviti, vésti, přečísti, podepsati, datovati, zdělati; něco do p-lu nebo v p. dáti, vložiti; číslo po- dacího (Exhibiten-) p-lu; p. o něčem sepsati n. zdělati; zapsati, sepsati něco p-klem; p. podepsati n. podepsati se v protokole; se- psání žaloby ústní p-klem n. do p-klu. J. tr. Žalobu do p-klu vzíti; do p-klu něco za- psati ; listiny ku p-klu přiložiti; p. znalcům dáti podepsati;o nařízeních p. vésti; rekurs do p-klu dáti. Rd. Vyslechnutí koho p-klem; zapsati firmu p-klem; p. skončiti. Šp. P. se- psaný, zdělaný atd. při schůzi atd. dne 15. září 1873., dne 22. dubna 1880. P. zavésti, šp. m: psáti, sepsati, vésti atd., vz nahoře. P. přes žalobu sepsati, šp. m.: o žalobě. Do p-klu něco zanésti šp. m.: dáti, vložiti, zapsati atd., vz nahoře. Protokolista, y, m., dle Despota, zapi-
sovatel, der Protokollist. J. tr. Protokolník, a, m. = protokolista. Šm.
Protokolovati, do protokolu zapsati, pro-
tokol vésti atd., protokolliren. Vz Protokol. Protomedi-cus, ka, m., zdravotní úředník
vyšší důstojnosti, jemuž svěřena jest vrchní správa zdravotních záležitostí a ústavů ve větším okrese, v celé zemi n. v celé říši. Vz S. N. Protopiti, il, en, ení; protopovati, ein
wenig durch-, einheitzen. — co čím: kamna, pokoj dřívím, uhlím. — se. Tato kamna se brzo protopí. Šm. Prototyp, u,m., pravzor, praobraz, vzorný
obraz, vzor; též první otisk prací ryjeckých, das Prototyp, Mustervorbild. S. N. Protoulati, protulovati, durchstreifen,
durchwandern. Jg. — co. Protoulal (proběhl) |
všecky země. Ros. — se — projíti se, pro-
běhati se, sem tam se toulati, spaziren, flan- kiren, herumschweifen. Jg. . Semotam se p. V. Paliči se protulovali. V. — se kde. Pro- tulovali se v zemi nepřátelé. Ps ms. Pečo- vání v mysli se protulují. Jel. P. se v městě po ulicích. Lom. Bezbožnosť a nepravosť so mezi Námi protulují. Br. — se jak: bez pořádku. Karyon. — se čím: P. se jinde mysli, p. se očima. Jg., Žalm. Protoužiti, il, en, ení, durchs Sehnen
verlieren. Po nemnohých chvílích zde pro- toužených, im Sehnen zugebracht. Č. B. 57. Protovaryšiti, il, en, ení, durch seine
Gesellen verlieren. Bern. Protož, vz A, Proto.
Protrápiti, il, en, eni, durchquälen. —
se, sich quälend durchhelfen. Šm. Protřáskati, protřískati, protřesknouti,
schmetternd werfen o. durchdringen, durch- schmettern— co čím. Kamením protřískali jeho tělo. Šm. Protřásti, třesu, třes, třesa (ouc), třásl,
třesen, třesení; protřásati = třesa prohoditi, durchschütteln, durchrütteln; probrati, durch- schütteln ; třesa rozebrati, durchschütteln; něčím pohybovati, pohazovati, aufschütteln. Jg. — co: hrušky (probrati), Us., slámu (tře sením rozbírati, aby zrna vypadala), peřinu (aby peří zkypřelo), šaty. Ros. — co kudy: zrno skrze řešeto (třesením prohoditi). Ros. — (co) čím: slámu výtřaskami p. Us. P. peřinou — peřinu. Ros. — co komu: měšec, kapsu (vyhráti). Ros. — se kde: na voze, po cestě. Ros. — Jg. Protratiti, il, cen, ení; protráceti, el, en,
ení, verlieren. —со: česť, Bianc, svou pa- nenskou čistotu. Št. Ruben p-til od svého otce požehnánie. Št. Protráviti, il, en, ení; protravovati =
projísti, utratiti, zmrhati, verzehren, durch - bringen; ztráviti, trvati, zubringen; se: po- travy stráviti, den Vorrath aufzehren; strá- venu býti, aufgezehrt werden. Jg. — co: statek a jmění. V., D. Co dobytek p-vii. Zř. F. I. G. 31. — čeho. Ten protrávil peněz (neurčitou summou). Us. — kde. Pro- trávil jsem na půl cestě, co jsem cestného dostal. Sych. Celé dni při obětech p. Měst. bož. Dlužen mi peníze za stravu, jakož u mne p-vil. Půh. II. 404. Že jsú v mém domu protrávili u mne. Půh. I. 191. Co se na cestě tam i zase p-ví. J. tr. — co v čem. Celé dny v modlitbách p. (tráviti). Měst. bož. — co kdy. Za jednu zimu p-vil celý svůj statek (prohýřil). Us. Hý. — se s kým: s vojskem = potravu všecku stráviti. Mus. Protravný, verdaulich. L.
Protřelosť, i, f., nestydatost, Schamlosig-
keit. V. — P., zkušenost, zběhlost, Erfahren - keit. Protřelý = zkušený, zběhlý, geübt, er-
fahren. Prese všeliké ponížení Kristovo p. zrak čísti mohl napsaná na tváři jeho slova: Král králů, pán pánů. Sš. J. 32. (Hý.). Muž rozumu p-lého. Šml. — čím. Je muž životem p. Us. u Rychn. — P., gebannt. P. cesta. Šm. — P., nestydatý, unverschämt, frech. Pro- třelé tváři, protřelého čela býti. V. Jsou čela p-lého jako nevěstka nestydatá. Skl. V. 104. |
||
|
|||
Předchozí (1194)  Strana:1195  Další (1196) |