1195

ujde, co se protočí, der Zapfenabgang. —
co čím. Sukna, která lehce prstem protočíš,
nekupuj. Ros. — Č.

Protogin, u, m., druh žuly. P. z ortho-
klasu a oligoklasu, pak ze šedého křemene,
z tmavozelené slídy a ze světle zeleného talku
se skládá. Bř. N. 244., Krč. 80., Schd. II.
69., S. N.

Protok, u, m., vz Průtok.

Protokol, u, m., z řec., první zápiska;
spis sepsaný o soudním n. úředním n. jakém-
koli sborovém jednáni, das Protokoll, die
Verhandlungsschrift. Vz více v S. N. P. pře-
hlížecí, skontrovací, Skontrirungs-, zasedací
n. sedací, Sitzungs-, trestní, Straf-, o stání
n. v příčině stání, Tagsatzungs-, taxovní,
o seznání svědků, odevzdávací, Uibergabs-,
přejímací n. za příčinou přejímání něčeho,
p. v příčině narovnání, p. dražební, volební,
ku slyšení svědků, směnečního osvědčení,
soudní, jednací, Geschäfts-, hledací, Nach-
schlage-, protokol v příčině základu brání
n. vzetí, Pfaendungs-, J. tr., p. o řečech stát-
ních, věrný, Er., průchodčí, Passanten-, Us.,
podací, podavací ne: zadavací, Šb., o do-
brém zdání znalcův, Šp., ohledací n. o ohle-
dáni, dotazovací, Anfrage-, poradní, Berath-
schlagungs-, o poráženi dobytka n. porá-
žečný, Schlachtungs-, o shledané stavbě,
Baubefunds-, počtů pozemných, J. tr., schva-
lovací, Collaudirungs-, konferenční, skladací,
Erlags-, dražební n. licitační, likvidační, tržní,
pachtovní, radní, Raths-, o přehlídce. Šp.
K p-lu něco přiložiti; p. zhotoviti, vésti,
přečísti, podepsati, datovati, zdělati; něco
do p-lu nebo v p. dáti, vložiti; číslo po-
dacího (Exhibiten-) p-lu; p. o něčem sepsati
n. zdělati; zapsati, sepsati něco p-klem; p.
podepsati n. podepsati se v protokole; se-
psání žaloby ústní p-klem n. do p-klu. J. tr.
Žalobu do p-klu vzíti; do p-klu něco za-
psati ; listiny ku p-klu přiložiti; p. znalcům
dáti podepsati;o nařízeních p. vésti; rekurs
do p-klu dáti. Rd. Vyslechnutí koho p-klem;
zapsati firmu p-klem; p. skončiti. Šp. P. se-
psaný, zdělaný atd. při schůzi atd. dne 15.
září 1873., dne 22. dubna 1880. P. zavésti,
šp. m: psáti, sepsati, vésti atd., vz nahoře.
P. přes žalobu sepsati, šp. m.: o žalobě.
Do p-klu něco zanésti šp. m.: dáti, vložiti,
zapsati atd., vz nahoře.

Protokolista, y, m., dle Despota, zapi-
sovatel, der Protokollist. J. tr.

Protokolník, a, m. = protokolista. Šm.

Protokolovati, do protokolu zapsati, pro-
tokol vésti atd., protokolliren. Vz Protokol.

Protomedi-cus, ka, m., zdravotní úředník
vyšší důstojnosti, jemuž svěřena jest vrchní
správa zdravotních záležitostí a ústavů ve
větším okrese, v celé zemi n. v celé říši.
Vz S. N.

Protopiti, il, en, ení; protopovati, ein
wenig durch-, einheitzen. — co čím: kamna,
pokoj dřívím, uhlím. — se. Tato kamna se
brzo protopí. Šm.

Prototyp, u,m., pravzor, praobraz, vzorný
obraz, vzor; též první otisk prací ryjeckých,
das Prototyp, Mustervorbild. S. N.

Protoulati, protulovati, durchstreifen,
durchwandern. Jg. — co. Protoulal (proběhl)

všecky země. Ros. — se — projíti se, pro-
běhati se, sem tam se toulati, spaziren, flan-
kiren, herumschweifen. Jg. . Semotam se p.
V. Paliči se protulovali. V. — se kde. Pro-
tulovali se v zemi nepřátelé. Ps ms. Pečo-
vání v mysli se protulují. Jel. P. se v městě
po ulicích. Lom. Bezbožnosť a nepravosť so
mezi Námi protulují. Br. — se jak: bez
pořádku. Karyon. — se čím: P. se jinde
mysli, p. se očima. Jg., Žalm.

Protoužiti, il, en, ení, durchs Sehnen
verlieren. Po nemnohých chvílích zde pro-
toužených, im Sehnen zugebracht. Č. B. 57.

Protovaryšiti, il, en, ení, durch seine
Gesellen verlieren. Bern.

Protož, vz A, Proto.

Protrápiti, il, en, eni, durchquälen. —
se, sich quälend durchhelfen. Šm.

Protřáskati, protřískati, protřesknouti,
schmetternd werfen o. durchdringen, durch-
schmettern— co čím. Kamením protřískali
jeho tělo. Šm.

Protřásti, třesu, třes, třesa (ouc), třásl,
třesen, třesení; protřásati = třesa prohoditi,
durchschütteln, durchrütteln; probrati, durch-
schütteln ; třesa rozebrati, durchschütteln;
něčím pohybovati, pohazovati, aufschütteln.
Jg. — co: hrušky (probrati), Us., slámu (tře
sením rozbírati, aby zrna vypadala), peřinu
(aby peří zkypřelo), šaty. Ros. — co kudy:
zrno skrze řešeto (třesením prohoditi).
Ros. — (co) čím: slámu výtřaskami p. Us.
P. peřinou — peřinu. Ros. — co komu:
měšec, kapsu (vyhráti). Ros. — se kde:
na voze, po cestě. Ros. — Jg.

Protratiti, il, cen, ení; protráceti, el, en,
ení, verlieren. —со: česť, Bianc, svou pa-
nenskou čistotu. Št. Ruben p-til od svého
otce požehnánie. Št.

Protráviti, il, en, ení; protravovati =
projísti, utratiti, zmrhati, verzehren, durch -
bringen; ztráviti, trvati, zubringen; se: po-
travy stráviti, den Vorrath aufzehren; strá-
venu býti, aufgezehrt werden. Jg. — co:
statek a jmění. V., D. Co dobytek p-vii.
Zř. F. I. G. 31. — čeho. Ten protrávil
peněz (neurčitou summou). Us. — kde. Pro-
trávil jsem na půl cestě, co jsem cestného
dostal. Sych. Celé dni při obětech p. Měst.
bož. Dlužen mi peníze za stravu, jakož
u mne p-vil. Půh. II. 404. Že jsú v mém
domu protrávili u mne. Půh. I. 191. Co se
na cestě tam i zase p-ví. J. tr. — co v čem.
Celé dny v modlitbách p. (tráviti). Měst.
bož. — co kdy. Za jednu zimu p-vil celý
svůj statek (prohýřil). Us. Hý. — se s kým:
s vojskem = potravu všecku stráviti. Mus.

Protravný, verdaulich. L.

Protřelosť, i, f., nestydatost, Schamlosig-
keit. V. — P., zkušenost, zběhlost, Erfahren -
keit.

Protřelý = zkušený, zběhlý, geübt, er-
fahren. Prese všeliké ponížení Kristovo p.
zrak čísti mohl napsaná na tváři jeho slova:
Král králů, pán pánů. Sš. J. 32. (Hý.). Muž
rozumu p-lého. Šml. — čím. Je muž životem
p. Us. u Rychn. — P., gebannt. P. cesta. Šm.
— P., nestydatý, unverschämt, frech. Pro-
třelé tváři, protřelého čela býti. V. Jsou čela
p-lého jako nevěstka nestydatá. Skl. V. 104.